Bolest ramene – příčiny a léčba

• Objevuje se náhle.
• Příčinou bývá úraz nebo přetížení měkkých struktur v rameni (např. při sportu).
• Bolest je zpravidla silná a stálá.
• Dodržení klidového režimu přispívá ke zmírnění nebo odeznění bolesti během několika dnů nebo týdnů.

• Trvá měsíce až roky.
• Příčinou může být dlouhodobá zátěž nebo mohou mít bolesti zánětlivý původ.
• Potíže se rozvíjejí pozvolna.
• Chronická bolest se může rozvinout i z původně akutní bolesti, pokud tato nebyla správně léčena.
• Chronická bolest se může střídavě zlepšovat a zhoršovat. Nebo se objevuje jen v některých situacích (např. při změně počasí nebo konkrétním pohybu).

Projevuje se při rozpažení a zvedání paže. Potíže dělá i vnitřní rotace kloubu – sáhnutí si mezi lopatky nebo zapnutí podprsenky. Důvodem bolesti je narážení konce pažní kosti na kostěný výběžek na lopatce zvaný akromion (nadpažek) a utlačování přilehlých měkkých tkání. Impingement syndrom může vzniknout při dlouhodobém přetěžování ramene ve spojení s nesprávným držením těla, nevhodnou pracovní polohou či špatnou technikou při sportu. Může se objevit i na základě předchozího úrazu ramene nebo prochladnutí. Mnohdy u konkrétního jedince není možné původ určit. Při akutním průběhu dochází k prudkému rozvoji bolesti, postižená osoba nemůže od určitého úhlu s ramenem vůbec pohnout. Postupně bývají potíže mírnější. Někdy samy odezní, často však přecházejí do chronického stavu. Měkké tkáně postupně tuhnou, dochází v nich k usazování solí vápníku (kalcifikaci) a ke změnám v jejich struktuře.

Jde o natržení úponu svalů, které stabilizují rameno a zabezpečují plynulý pohyb. Vzniká na podkladě dlouhodobého přetěžování nebo úrazu (pád, prudké trhnutí). Bolestivý je aktivní pohyb do všech směrů. Obvykle je nutné operativní řešení (sešití poškozených úponů) a následná rehabilitace.

Může se objevit jedinkrát za život jako následek úrazu. Stejně tak se může rameno částečně nebo zcela „vyhazovat“ opakovaně jako důsledek nestability kloubu a ochabnutí svalů. Zatímco částečné vyskočení ramene z jamky nemusí být příliš bolestivé a nápravu zvládne i postižený sám, úplné vykloubení si žádá manévr lékaře a intenzita bolesti bývá velmi silná. Někdy je nezbytné znehybnění ramene až na několik týdnů. Fyzioterapie využívá cviků na stabilizaci a posílení svalů.

Dělíme je na tendinózy (degenerativní postižení šlach) a tendinitidy (záněty šlach). Příkladem je tendinitida dlouhé hlavy bicepsu, při které se bolest projevuje na přední straně ramene, a to zejména při pohybech před tělem při pokrčeném lokti (nesení tácu) nebo při pohybech paže s pokrčeným loktem vzad. Poranění je časté u sportovců (spodní údery do míče, zvedání činek). Jiným příkladem je kalcifikující tendinitida, kdy je zánět šlach v rameni způsoben ukládáním vápenatých solí do oblasti rotátorové manžety. Objevuje se častěji ve středním věku a řeší se chirurgickým odstraněním vápenatých ložisek. Více se o zánětu šlach dozvíte v našem samostatném článku.

Jde o zánět bursy neboli tíhového váčku. Ten se nachází v prostoru mezi šlachami rotátorové manžety a kostí nadpažku a jeho úkolem je tlumit mechanickou zátěž mezi těmito strukturami. Chronická subakromiální bursitida je častý stav, do něhož přechází neléčený impingement syndrom. K subakromiální bursitidě může dále dojít při zanícení tíhového váčku po pádu z kola nebo na lyžích. Charakteristická je bolest v klidu i při pohybu, vyskytuje se také v noci a komplikuje spánek.

Tato zdravotní komplikace může navazovat na impingenment syndrom, rupturu rotátorové manžety nebo bursitidu. Jedná se pravděpodobně o ochrannou reakci na přetížení ramene. Způsobuje výrazné až úplné zamezení pohybu ramene – rameno jako by zamrzlo. Dotyčný člověk nemůže zvednout ruku a v rameni cítí silnou bolest. Syndrom trvá průměrně rok až dva roky. První fáze je nejprudší, silně bolestivá a rameno postupně zamrzá – zmenšuje se rozsah pohybu. Později dochází k ústupu bolestivosti, ale hybnost ramene zůstává silně omezená. V poslední fázi dochází k postupnému návratu schopnosti hýbat horní končetinou.

Je poměrně málo častá, protože rameno neplní funkci nosného kloubu a není na něj vyvíjen takový tlak jako na kyčle nebo kolena. Častěji vzniká po úrazu nebo opakovaném „vyskočení“ ramene. Nejprve se objevuje bolest při pohybu, později však bolest provází jedince i v klidu. Další informace se o artróze se dozvíte z našeho dalšího článku.

Zatímco u mladých lidí do 30 let převažují opakovaná vykloubení ramene jako následek úrazu nebo nestability ramenního kloubu, s přibývajícím věkem se čím dál tím více objevují bolesti z přetížení (impingement syndrom, bursitida, tendinitida rotátorové manžety). U seniorů se více projevuje stárnutí a zhoršování kvality šlach rotátorové manžety, doprovázené trhlinami a prasklinami.

Typický je výskyt potíží u sportů se zvedáním rukou nad hlavu (např. volejbal, házená, hod oštěpem) nebo u zaměstnání s častým zvedáním horních končetin nad úroveň ramen.

Zejména při nemoci provázené horečkou jsou bolesti ramenního kloubu poměrně časté. Zvýšená teplota zároveň může být projevem zánětlivého onemocnění v samotném rameni.

Lidé nezřídka vyčkávají, až bolest sama ustoupí. Není proto výjimkou, že k lékaři přijdou po mnoha měsících bolesti.

Výhodou je, pokud pacient lokalizuje bolest jedním prstem. Diagnózu stěžuje, když „bolí celé rameno, paže i krk“. U dlouhodobých problémů se bolest mění a stěhuje, a to z toho důvodu, že se přetížení přesouvá z místa na místo.

Bolest při zvedání ruky z rozpažení nebo předpažení je jedním z nejčastějších projevů bolesti v ramenní oblasti. Obvykle značí přetížení některého svalu nebo svalové skupiny a vyžaduje klidový režim, teplo a případně velmi jemnou masáž. Po zlepšení po několika dnech klidu je možné začít s mírným cvičením nebo odbornou masáží. Silná bolest při zvedání ruky z rozpažení, neschopnost ruku zvednout nebo neschopnost rozpažení poukazuje na možný impingement syndrom nebo subakromiální bursitidu. Tyto zdravotní komplikace je potřeba řešit s lékařem.

Bolest zasahující hned dva klouby (ramenní a loketní) ukazuje buď na přetížení více svalů nebo na nervový původ bolesti. Přetížení skupiny svalů je typický například pro míčové sporty (volejbal, tenis, házená) nebo manuální práce (nošení břemen, zednické práce). Útlak nebo podráždění nervu v krční oblasti páteře má za následek bolestivost od krku přes rameno po celou horní končetinu. V obou případech je vhodné vyšetření u lékaře.

Cervikální spondylóza nebo cervikální radikulopatie jsou odborné termíny pro „skřípnutý nerv“ v oblasti krční páteře. Bolest se projevuje v šíji, rameni a celé horní končetině. Přidává se svalová slabost, necitlivost a brnění. Potíže se zpravidla vyskytují ve středním a vyšším věku, příčinou jsou zpravidla degenerativní změny meziobratlové ploténky. Vhodné je vyšetření u lékaře.

Tejpování (kinesiotaping) dokáže u některých bolestí téměř zázraky. Může výrazně pomoci v optimalizaci svalového napětí, úlevě od bolesti a udržení ramene ve správné poloze. Ačkoli se může zdát, že tejpovat (podobně jako nalepit náplast) zvládne každý, funkční aplikace tejpu patří spíše do rukou odborníka – fyzioterapeuta nebo jiné zkušené, proškolené osoby. Při tejpování je nutná znalost anatomie ramene, stejně jako to, kde je vhodné tejpem vytvořit napětí a kde nikoliv.

Na internetu, v časopisech a knihách nalezneme nepřeberné množství cviků na bolest ramene. Je však třeba si uvědomit, že vzhledem k různorodosti potíží s ramenním kloubem neexistuje univerzální sestava cviků na jakoukoli bolest. V některých případech rameno potřebuje raději klid a fixaci v ortéze, jindy vyžaduje spíše pasivní pohyb, to znamená že ramenem bude hýbáno druhou osobou. Často zveřejňované cviky na posílení ramenní oblasti jsou spíše určeny pro jedince s lehkými potížemi nebo jako prevence vážnějšího stavu. V případě silné bolesti ramene a omezení hybnosti ramene je vždy nezbytné vyhledat lékaře nebo fyzioterapeuta, který situaci pečlivě vyhodnotí a doporučí vhodný režim a konkrétní vhodné cviky.

Pád je jednou z nejčastějších příčin bolesti ramene. Pokud je bolest silná, je omezen rozsah pohybu v rameni nebo pokud bolest trvá déle jak týden, je na místě konzultace s lékařem. Při správně vedené léčbě potíže zpravidla ustupují v řádech dnů až týdnů v závislosti na rozsahu poranění. Nezřídka je však pád příčinou chronických potíží, zejména u nesprávně léčeného nebo neléčeného stavu.