Výron kotníku – příznaky, léčba a péče po zranění

Co je to výron kotníku?

Výron neboli podvrtnutí kotníku (odborně označované jako distorze hlezna) je stav, při kterém dojde k poranění vazů stabilizujících hlezenní kloub vlivem ohnutí kloubu do nepřirozené polohy, respektive do polohy, kdy vazy dále nedokáží kloub stabilizovat a dojde k jejich natažení, natržení nebo úplnému přetržení. Nejčastěji se tak stane při špatném došlápnutí či vnějším vlivem (prošlápnutí jinou osobou při kolektivních sportech apod.).

Související kategorie produktů:

Příznaky podvrtnutého kotníku

Příznaky se mohou lišit v závislosti na míře poškození vazů stabilizujících hlezenní kloub. Tedy v závislosti na tom, zda došlo k jejich natažení, natržení nebo dokonce úplnému přetržení. Příznaky se objevují krátce po úrazu, který je obvykle velmi bolestivý, a může být doprovázen slyšitelným prasknutím (u závažnějších případů).

Nejčastějšími příznaky:

• otok
• bolest
• hematom (modřina)
• omezená hybnost
• nestabilita

Léčba  výronu

Podvrtnutí kotníku je v mnoha případech možné úspěšně vyléčit pouze konzervativní léčbou, tedy klidovým režimem v kombinaci se zafixováním kloubu. Obvykle se však jedná pouze o případy, kdy nedošlo k výraznějšímu poškození vazů stabilizujících hlezenní kloub (kotník). Pokud symptomy přetrvávají, nebo má zranění tendenci se vracet i při mírném zatížení, je třeba navštívit lékaře. Neléčené podvrtnutí kotníku totiž může vést k trvalé nestabilitě kloubu či poškození dalších kloubních struktur.

Před léčbou je nejprve nutné vyšetření lékařem specialistou (ortopedem). Vyšetření standardně probíhá jednak bez pomoci zobrazovacích metod, tedy pohledem (otok, hematom), pohmatem (bolestivost při tlaku) a kontrolou stability a rozsahu pohybu. Dále se dají k vyšetření využít zobrazovací techniky, jako je rentgen, využívaný i ke kontrole možného poškození kostí, a magnetická rezonance.

Závažnost poranění se následně dělí na tři stupně.

Konkrétní postup, doba léčby a následné rekonvalescence závisí na rozsahu poškození, obvykle se pohybuje v rozmezí 2 až 12 týdnů (u vážnějších případů). První možností je konzervativní léčba bez chirurgického zásahu. Zahrnuje podávání analgetik ve formě tablet či gelů, ledování (pro zmírnění otoku) a klidový režim s fixací. Druhou možností je chirurgický zákrok, při kterém lékař buď odstraní kousky tkání, které se při zranění odštěpily, a mohou v kloubu překážet a způsobovat tak diskomfort, nebo přímo opraví poškozené struktury sešitím či nahrazením (plastika vazu).

Rehabilitace po výronu kotníku

Součástí rekonvalescence by měla být i rehabilitace zajišťující obnovení původní stability a rozsahu pohybu. Je založená především na protahování a zpevňování svalů dolních končetin. V prvních fázích by měl pacient pouze pohybovat nohou bez jakékoliv zátěže. Následuje cvičení se zátěží (typicky pomocí odporové posilovací gumy) a také balanční cvičení, například na balanční podložce.

Prevence podvrtnutí

Cílem je zajistit maximální stabilitu kloubu, a to několika způsoby.

• Základem je správný výběr obuvi přizpůsobený pro danou sportovní aktivitu.
• Před zvýšenou aktivitou dbát na správné zahřátí a protažení.
• Při zátěži a také při chůzi po nezpevněném povrchu je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Vhodnou pomůckou jsou hole pro nordickou chůzi (tzv. nordic walking).
• Pro zvýšení stability je důležité také posilování svalů dolních končetin.
• Pokud v minulosti již k podvrtnutí kotníku došlo, často se stává, že vlivem nedostatečného zahojení poraněných vazů dochází k podvrtnutí opakovaně. V případě, že trpíte opakovaným podvrtnutím kotníku, je možné využít také tejpování a to jak běžného, tak kineziologického, případně také různých bandáží a ortéz.

Zdroje:

• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/sprained-ankle/symptoms-causes/syc-20353225
• https://orthoinfo.aaos.org/en/diseases--conditions/sprained-ankle/