Opotřebení kloubů a vznik artrózy

K opotřebení kloubů dochází při jejich nadměrném přetěžování a přirozeně také v důsledku stárnutí. Kloubní chrupavka s věkem ztrácí pevnost i pružnost, ztenčuje se a objevuje se bolest kloubů. Nejvíce takto trpí velké klouby – kolena, kyčle a ramena. Bolest a otok kloubů se může objevit i náhle, vlivem přetížení, úrazu či zánětu. V takovém případě je vždy nezbytné lékařské vyšetření.

Příznaky artrózy

V počátku jsou klouby více citlivé např. na chlad a jejich bolestivost se objevuje ráno, na začátku pohybu či po intenzivní pohybové aktivitě. Postupně se bolest kloubů stává trvalou, objevuje se i během noci a snižuje se rozsah hybnosti kloubu. Potíže se zpravidla projevují nejdříve jednostranně.

Typickými příznaky artrózy jsou:

• Bolesti kloubů při nebo po námaze, nejčastěji bolesti kolenního kloubu, bolest kyčelního kloubu, bolesti ramene, páteře nebo bolesti kloubů na rukou
• Klouby mohou být citlivé na dotek, otoky a zarudnutí obvykle nejsou přítomny.
• Ranní ztuhlost kloubů trvá zpravidla 15-30 minut, než se kloub rozhýbá.
• Omezení hybnosti kloubu, která se po rozcvičení zlepšuje.
• Zvukové fenomény, tj. vrzání, křupání apod.
• Svalová slabost v okolí kloubu
• Pocit nestability, podlamování nohou (např. při postižení kolenních kloubů
• Deformity kloubů (v pokročilejších stádiích)

Artróza vs. revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů autoimunitního původu, nesouvisí tedy s opotřebení kloubů. Revmatoidní artritida se vyskytuje asi 10x méně často než osteoartróza. Zatímco osteoartróza jednoznačně souvisí s věkem, artritidou lze onemocnět v jakémkoliv věku. Nástup onemocnění bývá rychlý. Léčba revmatoidní artritidy je odlišná od léčby osteoartrózy, a proto je při bolestech kloubů velmi důležité správné určení diagnózy.

Pro revmatoidní artritidu jsou typické tyto příznaky:

• Ranní ztuhlost kloubů je výrazně delší než u artrózy, zpravidla 30-60 minut a více.
• Bolesti postihují více kloubů najednou, často symetricky na pravé i levé straně těla.
• Jako první bývají postiženy drobné klouby na rukou a nohou.
• Je přítomen otok kloubů.
• Mohou být přítomny i celkové příznaky, jako je únava nebo zvýšená teplota.
• Při laboratorním vyšetření je v krvi přítomen revmatoidní faktor (RF) a další protilátky (CCP, ANA), hodnoty ukazatelů zánětu (CRP, sedimentace) jsou zvýšené.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

• Bolest kloubu po úrazu
• Náhle vzniklá intenzivní bolest kloubů
• Červené, horké, oteklé klouby (zejména drobné klouby, např. na rukou), deformity na kloubech
• Přetrvávající bolest kloubů po prodělané infekci (chřipka)
• Při současném výskytu horečky, zvracení, závratí

Léčba artrózy

Léčba artrózy zahrnuje jednak medikamentózní léčbu, která bývá doplněna rehabilitací a fyzikálními metodami. V závažných případech přichází ke slovu léčba chirurgická (abraze chrupavky, částečná nebo totální endoprotéza, tj. náhrada kloubu protézou).

Léčiva užívaná k léčbě artrózy

K úlevě od bolesti kloubů se používají analgetika – v první řadě paracetamol, který je šetrný k žaludku. Dále se používají léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik a antiflogistik (NSA), které kromě bolesti potlačují zánět a případný otok. NSA je možné užívat jak systémově, tak místně ve formě gelů či mastí. Dlouhodobé systémové užívání NSA s sebou však přináší riziko nežádoucích účinků na trávicí trakt, a proto by se měly užívat co nejkratší možnou dobu. Šetrnější léky z této skupiny vám může předepsat lékař, jedná se o tzv. specifické COX-2 inhibitory (např. Nimesulid).

V závažnějších případech lze přímo do kloubu injekčně aplikovat kortikosteroidy – účinek této léčby trvá asi 1 měsíc.

Své nezastupitelné místo při léčbě artrózy mají chondroprotektiva, tedy léčiva, která zmírňují postup dalšího poškozování kloubní chrupavky. Do této skupiny léčiv patří glukosamin sulfát, chondroitin sulfát nebo kyselina hyaluronová. Účinek lze očekávat po 1-3 měsících terapie. Kyselinu hyaluronovou lze rovněž aplikovat injekčně přímo do kloubu.

V léčbě osteoartrózy se objevují další nové a nové trendy, např. využití krevní plazmy nebo kmenových buněk.

Nezapomínejte na kloubní výživu

V rámci péče o klouby lze doporučit některý z přípravků kloubní výživy, jejichž výběr na trhu je skutečně široký.

Kvalitní kloubní výživa zpravidla obsahuje tři základní složky – kolagen, glukosamin a chondroitin. Všechny tyto látky jsou tělu vlastní. Kolagen je bílkovina vláknité struktury, která je základní stavební složkou kostí, chrupavek a vaziva. Glukosamin je součástí makromolekul tvořících amorfní složku mezibuněčné hmoty chrupavky, chondroitin je přirozenou součástí pružné mezibuněčné hmoty chrupavky.

Z dalších složek používaných pro výživu kloubů zmiňme hyaluronan sodný, který se ve velkém množství nachází v synoviální tekutině, vyniká vlastností vázat na sebe vodu, a  je proto zásadní pro hydrataci chrupavek, a dále MSM (methylsulfonylmethan) obsahující organicky vázanou síru, která je přítomná v příčných vazbách kolagenu odpovědných za pevnost a stabilitu kolagenních molekul. Zatímco kolagen je důležitý pro pevnost vazů a šlach, jejich pružnost a schopnost navracet se do původního tvaru podpoří bílkovina elastin. Kloubní preparáty často obsahují vyváženou kombinaci uvedených složek.

V kloubní výživě hrají důležitou roli také vitaminy a minerály. Zcela klíčovou úlohu má vitamin C, který přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí a chrupavek a zároveň chrání buňky před oxidačním stresem. Antioxidační vlastnosti mají také selen, mangan a měď.