Úzkostná porucha

Zažíváte silné obavy? Ať už z budoucnosti, nebo i bez zjevného důvodu? Necítíte se dobře v některých situacích a zažíváte nepříjemné tělesné příznaky, jako je pocení, zrychlená srdeční frekvence nebo dýchání? Může se jednat o některý typ úzkostné poruchy, která postihuje v průběhu života až 15 % populace. V našem článku se dozvíte, jaké jsou příznaky úzkostné poruchy, jak se úzkosti léčí i jakými opatřeními je dobré léčbu podpořit.

Co je to úzkostná porucha?

Úzkost je emoce reagující na náročnou nebo nebezpečnou situaci. Pokud se objevuje stále častěji, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, může přerůst v úzkostnou poruchu. Ta patří mezi nejčastější poruchy duševního zdraví, přičemž častěji se týká žen.

Související kategorie produktů:

Výskyt úzkostných poruch je v určité míře ovlivněn geneticky. Výskyt úzkosti u rodinného příslušníka zvyšuje riziko rozvoje onemocnění. Úzkosti však nepřicházejí z ničeho nic. Obvykle jim předchází náročné životní situace, chronický stres doma nebo v práci a nedostatek odpočinku. U některých lidí souvisí výskyt úzkostné poruchy s odlišným cévním zásobením některých oblastí mozku.

Příznaky úzkostných poruch

Lidé s úzkostnou poruchou mohou pociťovat širokou škálu psychických a tělesných příznaků. Tělo při úzkosti reaguje na skutečné nebo domnělé nebezpečí uvolněním stresových hormonů (adrenalin, kortizol), které připravují tělo na boj nebo útěk, které však při dlouhodobém a opakovaném působení organismus vyčerpávají.

Duševní příznaky:

• neklid, strach, pocity ohrožení
• potíže se soustředěním
• nekontrolované, vtíravé myšlenky
• panika
• nespavost, noční můry

Tělesné příznaky:

• zrychlený tep, třes, bušení srdce
• pocení, návaly horka
• dušnost, nevolnost nebo zvracení
• závratě, motání hlavy, bolest hlavy
• suchost v ústech

Jak se přijde na úzkostnou poruchu?

V případě podezření na úzkostnou poruchu navštivte co nejdříve lékaře. Vzhledem k velkému množství psychických a tělesných projevů je důležité správně určit konkrétní typ úzkostných potíží a zahájit léčbu, stejně jako vyloučit případná jiná onemocnění. Pacientům je obvykle od praktického lékaře doporučena návštěva odborníka (psychologa nebo psychiatra, podle konkrétní situace). Laboratorní testy pro diagnostiku úzkostné poruchy neexistují. Specialista na duševní zdraví probere s dotyčnou osobou příznaky, pocity a emoce a bude mít k ruce i cílené dotazníky týkající se duševního zdraví.

Typy úzkostných poruch

• Generalizovaná úzkostná porucha je dlouhodobý stav, kdy každodenní život narušují nadměrné obavy, které se týkají budoucnosti, zodpovědnosti, financí, zdraví svého nebo rodinných příslušníků atd. Stresující myšlenky vedou časem k celkové únavě, svalovému napětí, nevolnostem, bolestem hlavy nebo nadměrnému pocení. Většinou je zhoršen i spánek. Porucha zpravidla vzniká jako důsledek dlouhodobého stresu.

• Panická porucha je spojena s náhlými záchvaty intenzivního strachu (paniky). Přítomné jsou často katastrofické scénáře (strach ze smrti, strach ze ztráty sebekontroly, strach ze zešílení), obvyklá je také interpretace tělesného příznaku jako závažné nemoci (pocit infarktu). Panická ataka je téma i našeho dalšího článku, v němž se projevům a léčbě této poruchy se podrobně věnujeme podrobněji.

• Při obsedantně-kompulzivní poruše napadají dotyčnou osobu nutkavé myšlenky (obsese), které jsou vtíravé a obtěžující. Obvykle dochází ke stereotypnímu jednání pacienti si často vytvářejí rituály, které nutkavé myšlenky na určitou dobu tlumí, které jsou však v běžném životě velmi obtěžující.

• Smíšená úzkostně-depresivní porucha bývá často nazývána jako všeobecný neurotický syndrom, kdy jsou zároveň přítomné příznaky úzkosti i deprese. K úzkostným projevům se proto přidává špatná nálada, nedostatek energie a pokles zájmu o koníčky nebo své okolí. Vyskytnout se mohou občasné záchvaty paniky.

• Fobie znamená extrémní strach z určitého objektu, zvířete, místa, situace nebo pocitu. Tento strach je ochromující, narušuje běžné fungování.  Je známo přes 500 druhů fobií. Zmínit můžeme např. agorafobii (strach z otevřených prostranství), arachnofobii (strach z pavouků) nebo sociální fobii (strach ze sociálních situací, společenských aktivit).

Úzkostná porucha u dětí

Úzkostné poruchy se nevyhýbají ani dětem. Přiměřené projevy úzkosti dokonce souvisejí s jejich vývojem. Kolem 2 let věku pociťuje mnoho dětí strach z odloučení od blízké osoby (separační úzkost). K překonání strachu z odloučení obvykle napomáhá podpora dítěte v sebejistotě a samostatnosti. Kolem 5. roku mívají děti výrazně vyvinutý strach ze zlých lidí (nebo z lidí, které za zlé pokládají). U dětí se může vyvinout také školní fobie (kritickými obdobími jsou první třída a pak věk kolem 10 let). Děti nechtějí opustit osobu, na kterou jsou emočně vázány, a bojí se událostí, které by mohly ve škole nastat. Tento typ úzkostí bývá spojen s bolestí břicha, hlavy nebo ranním zvracením. Potíže se typicky zhoršují po víkendech nebo po prázdninách. Sociální úzkostná porucha se v dětství projevuje snahou vyhýbat se společenským kontaktům, strachem se selhání nebo ztrapnění. Generalizovaná úzkostná porucha se může týkat už malých školáků. Naproti tomu panická úzkostná porucha je typická pro adolescenty a je spojena se sexuálním vyzráváním. Více informací o dětské úzkosti a strachu jsme pro vás zpracovali v samostaném článku.

Léčba úzkostných poruch

Pokud je úzkostná porucha potvrzena, obvykle lékař doporučí vhodné léky a psychoterapii. Pro pacienty s úzkostnou poruchou je důležité nemoci pochopit, rozluštit souvislosti mezi nemocí, emocemi a tělesným prožíváním. Ve chvíli, kdy rozumíte prožívaným příznakům, přestáváte se jich tolik bát. Cílem léčby není úplné odstranění příznaků, ale kvalitní fungování v životě.

• Benzodiazepiny. Léky snižují úzkost a celkově zklidňují, označují se proto jako anxiolytika. Po jejich užití nastává rychlá úleva také od nepříjemných tělesných pocitů. Do této skupiny léků patří léčivé přípravky s účinnou látkou např. alprazolam, bromazepam nebo clonazepam. Při dlouhodobém pravidelném užívání se jejich účinnost snižuje a navyšováním dávek se může na tyto léky získat návyk.  Proto se obvykle předepisují na krátkou dobu pro zvládnutí krizového období.
• Antidepresiva. Patří mezi léky, které jsou v indikovaných případech vhodné i k dlouhodobému užívání. Nejčastěji jsou předepisována antidepresiva novější generace tzv. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Do této skupiny patří léčivé přípravky s účinnou látkou citalopram, escitalopram, sertralin, paroxetin, fluoxetin nebo fluvoxamin. Další možností jsou duální antidepresiva ovlivňující hladiny serotoninu a noradrenalinu např. venlafaxin.
• Pregabalin. Kromě léčby epilepsie a neuropatické bolesti nacházejí léčivé přípravky s účinnou látkou pregabalin uplatnění i v léčbě generalizované úzkostné poruchy u dospělých.
• Kombinace léků. Často se používá kombinace benzodiazepinů s antidepresivy nebo pregabalinem. Důvodem je opožděný nástup účinku antidepresiv a pregabalinu. Benzodiazepiny pomáhají snížit aktuální úzkostné příznaky a po nástupu plného účinku antidepresiv nebo pregabalinu se postupně vysazují. Pro zklidnění srdeční činnosti mohou být použita i antihypertenziva.

V psychoterapii se využívá především tzv. kognitivně behaviorální terapie, což jsou propracované psychologické postupy, při kterých pacient pracuje na příčinách své úzkosti, jimiž jsou neuvědomované myšlenkové (kognitivní) vzorce, a zároveň pracuje na tom, jak úzkostné projevy zvládat.

Jak podpořit léčbu úzkostné poruchy?

• Dodržujte dostatečnou dobu spánku. Nevyspání nepříznivě ovlivňuje naši celkovou pohodu i zdravotní stav. Dodržujte proto opatření označovaná jako zásady spánkové hygieny. Zmiňme nejdůležitější z nich. Několik hodin před spaním nepijte kávu ani černý čaj, nejezte těžká jídla a necvičte. Poslední hodinu před spaním ztlumte domácí osvětlení a místo sledování televize nebo obrazovky mobilu se raději věnujte některé klidné činnosti (vezměte si například knížku). V ložnici si před spaním vyvětrejte, ať spíte v čersvém vzduchu.

• Vyhraďte si čas na pohyb i odpočinek. Tělesná aktivita pomáhá nejen srdci, kloubům nebo svalů, stejně důležitá je i pro udržení duševního zdraví. Navíc pomůže doslova ihned. Při sportu (ale třeba i svižnější chůzi) tělo uvolňuje endorfiny a mozkové mediátory serotonin a dopamin, které hrají roli v myšlenkových procesech a pocitech pohody a uspokojení. Dobré je zařadit do svého pravidelného režimu i relax (jógu, dechová cvičení, aromaterapii aj.).

• Udržujte blízké vztahy s okolím. Stýkejte se s rodinnými příslušníky a dalšími lidmi, které máte rádi. Zajděte s nimi třeba na výlet, na hřiště nebo do divadla. Mluvte o svých pocitech s lidmi, ke kterým máte důvěru. Harmonické vztahy a otevřenost k okolí pomůže vyrovnat se s osobními nesnázemi a zlepšit psychickou pohodu.

• Vyhýbejte se alkoholu. Alkohol může přinést přechodný pocit úlevy od příznaků úzkosti a zapomenutí, ale problémy se zpravidla vrátí s ještě vyšší intenzitou. Ve skutečnosti je alkohol častým spouštěčem úzkosti, ale také deprese a nespavosti, jež úzkostnou poruchu často doprovázejí. Každý člověk potýkající se úzkostnou poruchou by se měl držet od alkoholu daleko.

Další tipy pro pozitivní myšlení

• K uvolnění a zmírnění nervozity a psychického vypětí pomůžou některé tradičně užívané rostliny. Patří mezi ně kozlík, meduňka, chmel či levandule. Používají se ve formě tablet, tinktur nebo zklidňujících čajových směsí. Výhodou je, že se mohou užívat delší dobu a podporují také spánek.

• Při stresových situacích má organismus zvýšenou potřebu hořčíku, proto je dobré jej pravidelně doplňovat. Přispívá ke správné psychické činnosti a ke snížení únavy a vyčerpání. Únavu a vyčerpání pomáhají zmírňovat také železo, vitamin C a vitaminy ze skupiny B. Dostatek vitaminů a minerálů je v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.

• Teprve nedávno u nás vešly v širší známost adaptogeny. Ashwagandha podporuje odolnost organismu proti stresu, dodává energii, přispívá ke zdravému spánku a relaxaci. Rozchodnice růžová rovněž působí jako adaptogen a podporuje nervový systém.

Úzkosti už tisíce let představují účinnou strategii, jak se vyhnout nebezpečným situacím nebo jak je překonat. Současná doba však klade vysoký nárok právě na psychický výkon. Zároveň u většiny lidí ubývá pohybu na čerstvém vzduchu, který částečně dokáže vyvážit působení okolního stresu. Úzkosti se proto objevují častěji a v řadě případů přerostou v úzkostnou poruchu, která organismus zatěžuje a nepříznivě může narušit fyzické i psychické zdraví. Pokud se objeví úzkosti a vracejí se, obraťte se na svého lékaře. Dobře vedená léčba dokáže úzkostné poruchy rychle a účinně mírnit. Brzy se budete cítit lépe a budete opět prožívat radost ze života.

Zdroje:

• https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-2003-2007/Uzkostne-poruchy.pdf

• https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/10/07.pdf

• https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2010/04/14.pdf
• https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2005/03/11.pdf
• https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2006/03/01.pdf
• https://www.nzip.cz/clanek/718-uzkostne-poruchy-diagnoza
• https://www.psychiatry.org/patients-families/anxiety-disorders/what-are-anxiety-disorders