Deprese – příznaky a léčba
Všichni jsme se v životě setkali s okamžiky, kdy jsme se cítili osamělí, smutní, plní obav nebo kdy jsme neměli chuť k jakýmkoliv činnostem. Všechny tyto pocity jsou přirozené, leckdy jsou spojené se stresem nebo s životně náročnými situacemi. Pokud se však tyto stavy vracejí často nebo se vyskytují trvale, může se jednat o depresi. Jak ji poznat a rozlišit od běžného smutku, i jak depresi léčit, vám vysvětlíme v našem článku.
Co je to deprese?
Deprese je jednou z nejčastějších duševních poruch. Ovlivňuje výkonnost, a bývá proto velmi častou příčinou pracovní neschopnosti. Snižuje kvalitu života a zatěžuje duševní i tělesné zdraví. Depresivní poruchy se většinou týkají dospělých osob, přičemž přibližně dvakrát častěji se s nimi setkáváme u žen. Přesto se mohou vyskytnout také u dětí nebo dospívajících. Hlavní roli v rozvoji deprese hraje hrají změny v neurotransmisi látek schopných přenášet informace v mozku.
Označujeme je jako neurotransmitery. Konkrétně se jedná zejména o serotonin, noradrenalin a dopamin. Dalším společným znakem této nemoci je nadměrné množství stresového hormonu kortizolu v krvi, který nepříznivě ovlivňuje nejen mozkové funkce, ale podílí se také na rozvoji tělesných komplikací deprese (vysoký tlak, ateroskleróza, aj.).
Příznaky deprese
Projevy mohou být rozmanité a lišit se u různých osob přirozeně může i délka a intenzita obtíží. I když je deprese duševní poruchou, časté jsou také fyzické projevy deprese. Někdy mohou dokonce předcházet těm psychickým a mohou i převládat. Pojďme si je představit.
K typickým psychickým příznakům deprese patří:
- smutek, beznaděj, prázdnota, pocity znudění
- strach, obavy
- nízká sebedůvěra, nízká sebeúcta
- podrážděnost, hněv
- ztráta zájmu o práci, studium, volnočasové aktivity nebo o sebe a své blízké
- únava, vyčerpání, pokles výkonnosti, nespavost, dále potíže s koncentrací, rozhodováním, pamětí
- myšlenky na ublížení si nebo na smrt
K typickým fyzickým (tělesným) příznakům deprese patří:
- změny chuti k jídlu a v tělesné hmotnosti (možné je hubnutí i přibírání na váze)
- zažívací obtíže (např. zácpa)
- bolesti hlavy a zad
- pomalejší pohyb a mluva než dříve
- svalové křeče
- ztráta libida
Deprese muži versus ženy
U mužů se objevuje velmi často vztek, agresivita, popudlivost, sklon k nadměrnému příjmu alkoholu a dalších návykových látek. Muži s depresí se někdy projevují také kontrolorským až hrubým chováním v partnerských vztazích.
Ženy potýkající se s depresí se typicky potýkají s výkyvy nálad, opakovanými bolestmi hlavy, svalovými křečemi a změnami v menstruačním cyklu.
Zvláštní formou deprese u žen je poporodní deprese, která úzce souvisí s prudkými hormonálními změnami. Budeme se jí zabývat na konci tohoto článku.
Příčiny deprese
- Náročné životní situace (ztráta zaměstnání, rozvod, fyzické nebo psychické zneužívání, smrt blízkého člověka aj.)
- Dlouhodobé působení stresu
- Hormonální vlivy (porod, menopauza, poruchy štítné žlázy)
- Dědičnost
- Užívání alkoholu a jiných návykových látek
- Nežádoucí účinek některých léků (kortikosteroidy, benzodiazepiny aj.)
- Vážná, bolestivá, chronická onemocnění
- Prodělaný úraz
- Podzimní a zimní období (nedostatek světla)
Léčba deprese
Základem léčby je farmakoterapie, psychoterapie nebo kombinace obou léčebných postupů.
Účinek antidepresiv spočívá ve zvýšení hladin látek, kterých je při depresi v mozku nedostatek. Účinek léčiv nastupuje pozvolna, spolehlivě jej lze hodnotit po 4-6 týdnech léčby. Pokud nedochází ke zlepšení, upravuje se další léčebný postup změnou dávkování nebo použitím jiného antidepresiva. Další možností je kombinace antidepresiv dohromady nebo kombinace antidepresiva s léčivem primárně určeným k léčbě jiného onemocnění. Léčba bývá dlouhodobá a neměla by být vysazena kvůli riziku návratu potíží a rozvoje syndromu z vysazení.
Výběr vhodného léčiva závisí na typu deprese a na dalších případných nemocích pacienta. Léky první volby bývají antidepresiva ze skupiny SSRI, kam náleží sertralin, escitalopram, z dalších SSRI fluoxetin, fluvoxamin a paroxetin, ale nejsou již tak často používána.Jejich výhodou je nižší výskyt nežádoucích účinků v porovnání s dřívějšími preparáty a využití nejen pro léčbu depresivních poruch. Např. sertralin se využívá také v léčbě panické poruchy, obsedantně-kompulzivní poruchy, sociální úzkostné poruchy a posttraumatických stresových poruch. Dalšími moderními a mezi lékaři často využívanými léčivy jsou venlafaxin a mirtazapin, které kromě hladiny serotoninu ovlivňují i druhý mozkový neurotransmiter noradrenalin. Ke starším zástupcům antidepresiv patří tricyklická antidepresiva (amitriptylin) a inhibitory monoaminooxidázy (moklobemid), u kterých je však vyšší riziko nežádoucích účinků.
V léčbě deprese se vedle farmakoterapie s úspěchem uplatňuje psychoterapie (někdy se lze setkat s pojmem „mluvící terapie“). Důležité je odstranění depresivního způsobu myšlení, porozumění negativním emocím, celkové zklidnění, vytvoření pocitu bezpečí a obnovení pocitu kontroly nad vlastním životem. Psychoterapii zajišťuje nejčastěji psycholog, v případě nutnosti kombinace s farmakoterapií pak psychiatr. Psychoterapie má smysl u lehčích forem deprese, u středně těžké a těžké rozhodně léčba antidepresivy v kombinaci s farmakoterapií.
U těžkých forem deprese, které se nedaří zvládnout farmakologicky nebo psychoterapií, se v některých případech využívá elektrokonvulzivní terapie. Provádí se u hospitalizovaných pacientů v celkové anestézii. K jiným metodám patří fototerapie (léčba jasným světlem), úprava spánkového režimu či různé druhy stimulace mozku (např. vagová stimulace nebo hluboká mozková stimulace).
Deprese je onemocnění v naprosté většině případů léčitelné!
Psychiatrická ambulance, Slovanská 1238/69, Plzeň
Čím dříve a správně léčbu nasadíme, tím máme větší šanci na dosažení úplného vymizení příznaků deprese a pacient se vrací do plnohodnotného života. Je třeba si uvědomit, že léčba antidepresivy je vždy dlouhodobá, po první epizodě deprese je doporučeno antidepresiva užívat po dobu 6-9 měsíců od dosažení remise (stavu bez příznaků). Obecně platí, že léčba trvá kolem jednoho roku. Při předčasném vysazení riskujeme návrat potíží, zvyšuje se riziko farmakorezistence (pacient již nemusí na původní léčbu zabírat…).
Ačkoli máme k dispozici velký výběr antidepresiv, léčba jimi je účinná, dobře snášená, řada lidí je stále odmítá, více než 70 % pacientů je užívá nepravidelně nebo předčasně vysazuje. Depresi je nutné včas, správně diagnostikovat, léčit, léčit správně, tzn. antidepresivy v dostatečné dávce a po dostatečně dlouhou dobu!
Jak podpořit léčbu depresí?
- Pravidelně se hýbejte, vhodný je například běh, rychlá chůze, cvičení nebo plavání. Doporučuje se alespoň 30minutová nepřerušovaná pohybová aktivita alespoň 3 dny v týdnu.
- Vyhraďte si čas na dostatečný spánek a odpočinek. Prospěšná je jóga, různá relaxační cvičení, aromaterapie nebo třeba art terapie (poslech hudby, malování).
- Nekuřte, nepijte alkohol a neužívejte další návykové látky.
- Stýkejte se s rodinou a přáteli. Harmonické vztahy a aktivní trávení volného času přispívá k psychické pohodě.
Další tipy pro pozitivní myšlení
Dopřejte si pestrý a vyvážený jídelníček s dostatkem ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů a ryb. Kromě jiného by měl být do stravy zařazen dostatek omega-3 mastných kyselin. DHA je esenciální omega-3 mastná kyselina přispívající k udržení normální činnosti mozku. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin je rybí olej nebo lněná semínka.
Při stresových situacích má organismus zvýšenou potřebu hořčíku, proto je dobré myslet na jeho dostatečný příjem. Přispívá k normální psychické činnosti a ke snížení únavy a vyčerpání. Pozitivní vliv na nervovou soustavu mají také vitaminy ze skupiny B (B1, B2, B3, B6, B7, B12) a vitamin C. Dostatek vitaminů a minerálů je v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.
K uvolnění a zmírnění napětí napomáhají mnohé tradičně užívané byliny, jako je kozlík, meduňka, chmel či levandule. Jsou k dostání ve formě tablet či uklidňujících čajových směsí. Výhodou je, že se mohou obvykle užívat dlouhodobě a podporují také spánek.
- Mnohem později vešly u nás ve známost adaptogeny. Ashwagandha podporuje odolnost organismu proti stresu, dodává energii, přispívá ke zdravému spánku a relaxaci a příznivě ovlivňuje koncentraci. Rozchodnice růžová rovněž působí jako adaptogen a podporuje nervový systém.
Na místě je zmínit také tryptofan. Z této aminokyseliny si naše tělo v mozku vytváří mozkový přenašeč serotonin. Zdrojem této látky jsou především kvalitní bílkovinné zdroje (maso, mléčné výrobky, vejce, luštěniny). Tryptofan je možné doplňovat také prostřednictvím doplňků stravy, ne však v situacích již zavedené antidepresivní terapie (hrozil by nadbytek serotoninu).
Související kategorie produktů:
Deprese u dětí
Deprese se nevyskytuje pouze u dospělých. Může postihovat až 3 % dětí a adolescentů. Děti si mnohdy nedokáží říct o pomoc, své pocity skrývají, přetvařují se, a proto je důležité jim dostatečně naslouchat a být vždy na blízku. Depresi u dítěte není radno podceňovat, přináší mu tělesné, psychické i sociální komplikace a může skončit i tragickými následky.
Jaké jsou projevy deprese u dítěte?
- Poruchy chování: rychlé změny nálady, výbuchy zlosti, podrážděnost, pláč
- Problémy s koncentrací
- Poruchy spánku
- Bolesti hlavy nebo břicha, zvracení nebo průjem
- Izolace od kolektivu nebo i od rodinných příslušníků
Léčba dětských pacientů musí probíhat citlivě a s velkou podporou nejbližší rodiny. Účinná je psychoterapie – vedle mluvící terapie se využívá také expresivní terapie (malování a jiné umělecké techniky). U závažnějších forem se podobně jako u dospělých přistupuje k farmakoterapii.
Poporodní deprese
Poporodní deprese patří k závažným zdravotním komplikacím. Postihuje přibližně 1 ze 7 rodiček. Mnoho žen trpí tzv. „poporodním blues“, což jsou pocity smutku, prázdnoty nebo úzkosti, které však trvají z pravidla jen pár dnů po porodu. Naproti tomu poporodní deprese se většinou rozvíjí 1-3 týdny po porodu a trvá několik týdnů až měsíců. Projevy poporodní deprese mohou být natolik závažné, že mohou ovlivňovat denní fungování. Extrémní případy jsou klasifikovány jako poporodní psychóza.
K příznakům poporodní deprese patří:
- smutek, nadměrný pláč, přecitlivělost
- pocit bezcennosti, viny, pocit „špatné matky“
- myšlenky na ublížení sobě nebo dítěti
- nezájem o dítě
- ztráta energie, nespavost, bolesti hlavy, zažívací potíže
Přesná příčina není známa, ale s velkou pravděpodobností se jedná o kombinaci hormonálních změn a emočního stresu. Během porodu dojde k prudkému poklesu hladin estrogenu a progesteronu, které byly v průběhu těhotenství přítomny v těle ve vysokém množství. K dalším rizikovým fyzickým faktorům patří nízké hladiny hormonů štítné žlázy, nedostatek spánku a vyčerpání. Z emočních rizikových faktorů deprese lze zmínit partnerské problémy nebo obavy z nedostatku financí. Novopečené maminky mají často pocit, že selhaly, že jsou „špatnými matkami” a kvůli svým vlastním zábranám nebo předsudkům okolí nevyhledají odbornou pomoc. Léčba poporodní deprese může probíhat v podpůrných skupinách s ostatními matkami, vhodnou psychoterapií nebo také farmakoterapií.
Deprese znamená hluboký zásah do každodenního života. Silné a dlouhotrvající deprese ovlivňují zdraví, vztahy s blízkými lidmi a mohou být v nejhorším případě spojeny i s pokusem o sebevraždu. Nenechávejte si proto, prosím, své potíže nikdy pro sebe a mluvte o svých pocitech se svými nejbližšími. Pokud máte podezření, že vaše „špatná nálada“ se vyvinula v depresi, obraťte s důvěrou na svého lékaře. Deprese je ve velké většině případů dobře léčitelná a každý si zaslouží prožívat svou radost ze života.
Zdroje:
- https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2017/03/02.pdf
- https://www.solen.cz/pdfs/psy/2022/01/05.pdf
- https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Deprese.pdf
- https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/depression/symptoms-causes/syc-20356007
- https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/depression/diagnosis-treatment/drc-20356013
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/8933#symptoms
- https://www.healthline.com/health/depression#treatment
- https://www.healthline.com/health/mental-health/childhood-depression#warning-signs
- https://www.healthline.com/health/depression/postpartum-depression
- https://www.webmd.com/depression/guide/detecting-depression
- https://www.psychiatry.org/patients-families/depression/what-is-depression
Články k tématu Deprese – příznaky a léčba
Bipolární porucha - příznaky a léčba
Diabetes a stud – problém častější, než by se mohlo zdát
Cukrovka a psychické zdraví
