Průjem u dětí – léčba, strava a jak ho zastavit
Průjem patří mezi jedno z nejčastějších dětských onemocnění. Vyznačuje se náhlou změnou charakteru a frekvence stolice. Neměl by být brán na lehkou váhu hlavně proto, že může způsobit vážnou dehydrataci. Jak v případě průjmu u nejmenších i starších dětí postupovat, poradíme v našem článku.
Co je průjem u dětí?
O průjmu u kojenců mluvíme tehdy, pokud se stolice dostaví více jak 5x za den, u starších dětí pak více než 3x denně. Průjem by měl odeznít za tři až pět dní. U miminek mladších půl roku by měla proběhnout konzultace s lékařem již po 24 hodinách.
Původci průjmového onemocnění jsou viry (v prvních letech života je 40 % akutních gastroenteritid způsobeno rotaviry), bakterie (u 20 % nemocných dětí, především Campylobacter jejuni, Yersinia, Salmonella, Shigella, patogenní Escherichia coli nebo Clostridium difficile) a paraziti (asi 5 % případů, Giardia lamblia, Cryptosporidium, Entamoeba).
K přenosu infekce dochází většinou cestou potravin, pitné vody nebo předmětů znečištěných fekáliemi. Bakteriální infekce pocházejí hlavně z nedovařeného masa (Yersinia, Campylobacter, Salmonella) a ze syrových vajec (Salmonella). Více se o průjmu jako takovém dočtete v našem dalším článku.
Související kategorie produktů:
Co na průjem u dětí?
Průjem bez komplikací lze zvládnout bez pomoci lékaře. Existují ale příznaky, při kterých je nutné lékaře vždy kontaktovat. Jedná se hlavně o příměs krve ve stolici, která může mít jasně červenou barvu, nebo o krev černé barvy, zpravidla výrazně zapáchající (z horních úseků trávicí trubice).
U nekomplikovaného průjmu je nejdůležitější zabránit ztrátě tekutina minerálních látek. Tekutiny se podávají postupně, v menším množství a kratších intervalech. Vhodným nápojem je slabý černý čaj, při závažném průběhu kombinovaný s iontovým nápojem, případně pro menší děti rehydratační roztok ORS. Všechny nápoje lze kombinovat v jeden den, nejlépe podávat studené až ledové. Při potížích lze přidat probiotický přípravek, přírodní čištěný jíl, tanát želatiny, případně živočišné uhlí (zejména při podezření na otravu z jídla).
Průjem u novorozence
Průjem u kojeného dítěte je charakterizován především změnou hustoty a barvy stolice (ne četností). Průjem kojených dětí je obvykle zelenohnědé barvy, zapáchá a objevuje se příměs hlenu. V tomto případě je vhodné, aby bylo dítě stále plně kojeno (v mateřském mléce jsou přítomny protilátky imunoglobuliny a buňky imunitního systému, které mohou dítěti pomoci zvládnout akutní infekční onemocnění). Aby nedošlo ke ztrátám tekutin, je dobré zvýšit denní množství mléka (zkrácení intervalů mezi kojením). Navíc se může přidat rehydratační roztok v množství 10 ml roztoku na 1 kg váhy dítěte po každé vodnaté stolici. Výjimečně lze podat mrkvový odvar.
Průjem u batolete
Během prvních 4 hodin se dítěti podává orální rehydratační roztok. Následně lze přidat rýži, banány, jablka, brambory a kuřecí maso v malých porcích.
Průjem děti 1 a více let
Léčba spočívá ve včasné rehydrataci (zavodnění) a následné realimentaci, tj. obnovení výživy. Vhodné jsou potraviny, které byly malým dítětem již dříve dobře tolerovány. Podat můžeme mixovanou stravu (rýže, brambory, kukuřice, mrkvové, jablečné či banánové pyré, kuřecí maso, starší pečivo).
Co jíst při průjmu u dítěte?
Dieta je v léčbě průjmu velice důležitá a má svá pravidla.
Miminka od narození do půl roku: Děti kojené: s kojením se nepřestává. Děti nekojené: doporučuje se umělé mléko úplně vysadit a nasadit rýžový odvar, rehydratační roztok a čaj. Pokud se stav zlepší, lze opět zařadit mléčnou stravu.
Děti od 6 měsíců do jednoho roku: V tomto období se úplně vysazují mléčné výrobky. Podávají se nemastné příkrmy, jako je mrkev, brambory, rýže a vše bez masa.
Starší děti: Při průjmu nejsou vhodná mastná jídla a cukrovinky. Nejlépe podávat odtučněná jídla z těstovin, brambor nebo rýže, ovesnou a krupicovou kaši, chléb, polévky (např. mrkvovou).
Barva stolice
Když se dítě narodí, barva stolice je tmavá až černá, nazývána smolkou (směs buněčné drtě, žlučových barviv a minerálních látrek). Během dalších dnů se barva i konzistence změní díky konzumaci mateřského mléka. Stolice je světle žlutá a řídká, tzv. míchaná vajíčka.
Nazelenalá stolice u miminek není nic neobvyklého. Barva může být reakcí na složku ve stravě kojící matky (mléčné výrobky, koření, zelené potraviny atd.). Pokud miminko prodělalo dětskou žloutenku, zelené zbarvení je důsledkem vyplavování vysokého množství bilirubinu z krve. Další příčinou může být u maminky nadbytek předního mléka, které je bohaté na cukry. Pokud je ale stolice zelená, řídká a s příměsí hlenu, může to být příznak střevní infekce. V tomto případě je nutné navštívit lékaře.
Ve většině případů odezní průjem do několika málo dní zcela sám. Řídká stolice dráždí kůži v okolí konečníku a snadno vznikne opruzenina. Proto je důležité zadeček omývat a poté natřít vrstvou ochranného krému. Plenku vyměnit ihned, jakmile se dítě vyprázdní.
Kdy kontaktovat lékaře?
Při výskytu průjmu u novorozenců, kojenců i mladších batolat je vždy na místě konzultace s lékařem z důvodu rychle se rozvíjející dehydratace. Návštěva lékaře je neodkladná při přítomnosti čerstvé či natrávené krve (černá a zapáchá). Lékaře je nutné vyhledat u bolestivého a tuhého bříška i po vyprázdnění (možný zánět slepého střeva) nebo pokud je u průjmu přítomna bolest hlavy, ztuhlost šíje a světloplachost (možná meningitida).
U starších dětí, kdy průjem přetrvává déle než 4 až 5 dní, je nutné vyšetření lékařem. Při známkách dehydratace (malátnost, apatie, zapadlé oči, suché sliznice, kožní řasa na bříšku se špatně vrací do normální podoby, dítě nemočí, u kojenců je vpadlá fontanela apod.), je návštěva lékaře nevyhnutelná.