Epilepsie u dětí – příznaky a léčba
Epilepsie a záchvaty se mohou vyvinout u každého člověka v jakémkoli věku a bohužel se běžně vyskytují již u novorozenců. Prodělání záchvatu však ještě nemusí znamenat rozvoj epilepsie. Jak poznat epileptický záchvat? Co může vyvolat epilepsii a jaké jsou zásady správné léčby? Odpovědi na tyto otázky včetně návodu, jak postupovat, pokud jste svědkem epileptického záchvatu u dítěte, jsme pro vás připravili v následujícím článku.
Co je to epilepsie a epileptický záchvat?
Epilepsie je jedním z častějších neurologických onemocnění v dětském věku. Projevuje se opakovanými záchvaty, které se však od projevů běžných v dospělosti často liší.
Při epileptickém záchvatu dochází k tvorbě nadměrných elektrických impulzů, jež se nekontrolovaně šíří a narušují normální činnost mozku. Vzhledem k tomu, že při záchvatu dochází často k poruše vědomí (pacient si záchvat nepamatuje) a děti mají obecně problém takový stav popsat (nerozumí, co se s nimi děje, nebo se stydí), je diagnostika epilepsie u dětí velmi náročná. Nejedná se o jedno onemocnění, rozlišujeme více typů epilepsie. Základní dělení je podle charakteru a rozsahu záchvatu:
- Fokální epilepsie (ložisková nebo částečná) vzniká na podkladě abnormální elektrické aktivity neuronů vycházející z jednoho ložiska v mozkové kůře.
- Generalizovaná epilepsie postihuje obě mozkové hemisféry, bývá provázena ztrátou vědomí, někdy svalovými křečemi.
V dětském věku je popisováno okolo třiceti epileptických syndromů. Patří sem zejména rolandická epilepsie, dětská absence, Westův syndrom, Lennoxův-Gastautův syndrom, juvenilní myoklonická epilepsie nebo Landauův-Kleffnerův syndrom. Je epilepsie u dětí vyléčitelná? Přestože se hovoří o chronické epilepsii u dětí, předpokládá se, že až dvě třetiny dětí z onemocnění vyrostou, tzn. že jejich problémy časem odezní.
Příznaky epilepsie u dětí
Největší výskyt epileptických záchvatů je v kojeneckém a batolecím období (zhruba do 2 let věku). Tlumivé mechanizmy v mozku schopné potlačit elektrické impulsy se totiž teprve vyvíjejí. Projevy jsou velmi různorodé, mohou trvat několik sekund nebo i desítky minut. Pro dětský věk je specifické, že motorické projevy mohou být minimální nebo atypické a mohou být snadno přehlédnuty nebo zaměněny za jiný problém.
- Projevům fokálního epileptického záchvatu u dětí velmi často předchází tzv. aura, což je náhlý nezvyklý pocit něčeho již prožitého (déjà vu), děti mohou pociťovat strach, ale změny sluchu, zraku nebo čichu. Vědomí dětí může, ale nemusí být ovlivněno. Pokud jsou při vědomí, velmi často však nejsou schopny reagovat na své okolí. Postiženy mohou být pohybové funkce, kdy se objevují záškuby končetin nebo zamrznutí pohybu. Při ovlivnění vědomí se často objevují tzv. automatizmy: kousání do rtů, protáčení očí, zírání do prázdna, netečnost. Většinou trvají tyto stavy méně než 2 minuty a děti si to nepamatují. K dalším projevům patří pocení, bledost nebo nevolnost nebo třeba bezdůvodný pláč. Zvláštním typem je Westův syndrom, který představuje až 30 % epilepsií ve věkovém rozmezí 3-7 měsíců života. Typickým příznakem této epilepsie u miminka je infantilní spasmus, kdy se miminko prohne do tvaru rohlíku, rozhodí ruce i nohy a pláče. Záškuby trvají krátce, ale přichází v několika sériích.
- Epilepsie u miminek bývá způsobena komplikacemi v těhotenství nebo při porodu (např. infekce matky během těhotenství, špatná výživa, zneužívání návykových látek, nedostatek kyslíku při porodu, nízká porodní hmotnost aj.)
- U velmi malých dětí jsou bohužel častější generalizované záchvaty, které se mohou projevovat absencí, myokloniemi (náhlá svalová ztuhlost) nebo tonicko-klonickými křečemi.
Absence
Mohou být zaměněny za denní snění nebo nesoustředěnost. Dítě se tváří nepřítomně nebo netečně, objevit se mohou rychlé pohyby očí. Záchvat trvá 10-15 sekund. U dětí s absencemi je však pravděpodobné, že nebudou trpět myokloniemi nebo tonicko-klonickými záchvaty.
Myoklonie
Trvají obvykle velmi krátce (2 sekundy), přičemž vědomí není ovlivněno. Při tomto stavu dochází zpravidla symetrickým záškubům končetin (v důsledku toho mohou vypadávat předměty z rukou, podklesnutí v kolenou). Myoklonické epilepsie představují vůbec nejčastější typ dětských epilepsií.
Tonicko-klonické záchvaty
Patří k dramatičtějším projevům epilepsie. Často začíná výkřikem dítěte, následuje pád a přechodná zástava dýchání způsobená křečí dýchacích svalů. Objevují se záškuby těla, během kterých může dojít k pokousání jazyka a pomočení. Po takto proběhlém záchvatu bývá dítě zmatené a unavené. Záchvat trvá většinou 23 minuty, ale pozáchvatová zmatenost může trvat i několik hodin. - Noční epilepsie u dětí představuje specifický typ záchvatů. Je typická pro rolandickou epilepsii nebo Lennoxův-Gastautův syndrom. Tvoří až 20 % všech případů, avšak je poměrně těžké ji rozpoznat. Nejčastěji se objevují mezi 5. až 6. hodinou ranní. Příznaky spánkových epilepsií zahrnují náhlé probuzení, noční křik nebo neobvyklé zvuky, noční pomočování, křeče, svalové záškuby, kousání jazyka, neobvyklé pohyby a polohy během spaní, pády z postele či potíže se vstáváním po záchvatu.
V případě podezření nebo pochybností vždy navštivte dětského lékaře, který vám poradí a případně doporučí návštěvu dětského neurologa.
Příčiny epilepsie u dětí
Zhruba 40 % epilepsií v dětském věku je přičítaná genetickým faktorům, přičemž se nemusí nutně jednat o dědičnost jako takovou, ale může dojít k samovolné mutaci v některém z důležitých genů. Zbylých 60 % případů zřejmě souvisí s abnormalitami mozku, které mohou vzniknout v důsledku:
- poranění nebo vývojových vad vzniklých v těhotenství
- nedostatku kyslíku během porodu
- zneužívání návykových látek matky během těhotenství
- nedostatečné výživy nebo závažného infekčního onemocnění matky během těhotenství
- infekčního onemocnění (např. meningitida)
- vysoké horečky (mohou způsobit tzv. febrilní křeče)
- tumoru nebo cysty v mozku
Mezi rizikové faktory, které mohou vyvolat epileptický záchvat, patří stres, nedostatek spánku, světelné záblesky, vynechání jídla nebo hlasitý zvuk (např. zvuk kostelních zvonů). Důležitým rizikovým faktorem jsou počítačové hry.
Existuje také spojení mezi poruchami autistického spektra a rozvojem epilepsie. Přesný důvod není znám, ale až 30 % dětí s autismem trpí epileptickými záchvaty.
Jak se léčí epilepsie u dětí?
Léčiva, která se v terapii epilepsie využívají, se nazývají protizáchvatové léky nebo antikonvulziva. Někdy se označují také jako neuromodulační léčiva, protože vedle léčby epilepsie se uplatňují také v terapii deprese či bolestivých stavů jako je migréna nebo neuropatická bolest. Jsou to látky, které ovlivňují vznik, šíření a trvání epileptické aktivity. Musí se užívat přesně podle instrukcí lékaře. K nejběžnějším zástupcům patří léčivé přípravky s obsahem účinné látky levetiracetam, lamotrigin, gabapentin, pregabalin, valproát, karbamazepin nebo topiramát.
Pro zvládnutí akutních stavů se někdy podávají benzodiazepiny (např. čípky s diazepamem), v případě febrilních křečí se při delším výskytu horečky uplatňují léky na snížení horečky (ibuprofen, paracetamol).
Z nefarmakologických přístupů se využívá také vagová stimulace, neurochirurgické zákroky v mozku či ketogenní dieta, která je u dětí poměrně úspěšná.
Důležitým aspektem v léčbě epileptických záchvatů u dětí je zdravá životospráva s pravidelným režimem a s dostatkem spánku.
Léčbu dětských pacientů je vždy nutné „šít na míru“ potřebám a požadavkům daného dítěte i celé rodiny.
Centrum pro epilepsie Motol
Zahájení léčby protizáchvatovými léky je nezbytné v situacích, kdy je riziko opakování záchvatu vysoké. Cílem léčby je kompenzace záchvatů lékem s minimem nežádoucích účinků tak, aby byla zachována vysoká kvalita života pacientů. Pokud se nepodaří ovlivnit záchvaty pomocí léků, je na místě časné zvážení dalších možností léčby, jakými jsou chirurgické ovlivnění epilepsie či stimulační metody. Významnou součástí léčby epilepsií jsou faktory, které jsou z velké části ovlivnitelné pacientem, jako jsou režimová opatření, např. pravidelný spánek, racionální strava či dostatek pohybu. Zejména u dětí má ve vybraných případech klíčovou roli speciální dieta s vysokým podílem tuků, tzv. ketogenní dieta.
U řady pacientů má význam i tzv. záchranná léčba, která ukončí dlouhotrvající záchvat či zabrání jeho rozvoji, pokud se ji podaří včas a správně aplikovat. Po dlouhá léta byl takovým lékem pouze rektální diazepam. V současné době je k dispozici bukálně aplikovaný midazolam, který má rychlejší nástup účinku a formou aplikace je pro pacienta méně stigmatizující.
Užívání doplňků stravy, podpůrných prostředků či vitamínů je vždy dobré konzultovat s ošetřujícím neurologem, abychom předešli možným interakcím s protizáchvatovými léky či nežádoucímu vlivu na výskyt záchvatů.
Epileptický záchvat u dětí první pomoc
Přestože některé epileptické záchvaty vypadají dramaticky, dítě naštěstí ve většině případů neohrožují. Základem je zachovat chladnou hlavu.
Pokuste se dítě dostat na bezpečné místo a zůstaňte s ním po celou dobu trvání potíží. Jakmile záchvat přejde, v klidu mu řekněte, co se přihodilo, protože si to nebude pamatovat. V případě tonicko-klonických křečí, které se projevují nekontrolovaným třesem nebo škubáním, se pokuste dostat z dosahu dítěte všechny nebezpečné předměty, kterými by si mohlo ublížit. Pokud je to možné, položte ho na zem a na bok, podložte mu hlavu a pokuste se uvolnit oblečení, které by mohlo bránit dýchání. Nikdy se nesnažte dítě s epilepsií držet, dávat mu cokoliv do úst a třást s ním.
Pokud trvají křeče déle jak 5 minut, přetrvávají dýchací obtíže nebo dítě promodrává, volejte záchrannou službu.
Jak dále dětem pomoct?
- Pomozte jim porozumět jejich onemocnění, dávkování léků a možným nežádoucím účinkům.
- Buďte empatičtí a nedopusťte, aby si dítě připadalo méněcenně. Kompenzujte stres podporou v oblíbených aktivitách a kroužcích, dbejte na kontakt s vrstevníky a posilujte jeho sebedůvěru.
- Ujistěte se, že dítě nosí vhodné ochranné pomůcky při sportu s vysokým rizikem poranění hlavy. Nepřetěžujte dítě extrémním fyzickým výkonem.
- Dbejte u dítěte na dostatek spánku.
- Důležitá je pestrá strava s dostatkem vitaminů a minerálů. Do jídelníčku by měl být zařazen dostatek omega-3 mastných kyselin. DHA je esenciální omega-3 mastná kyselina přispívající k udržení normální činnosti mozku. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin je rybí olej nebo lněná semínka. K normální funkci nervové soustavy a k podpoře psychické činnosti přispívá hořčík. Pozitivní vliv na nervovou soustavu mají také vitaminy ze skupiny B (B1, B2, B3, B6, B7, B12) a vitamin C. Dostatek vitaminů a minerálů je v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.
- Pokud byl epileptický záchvat dítěte vyprovokován blikajícím světlem nebo hlukem, omezte sledování obrazovek a hraní počítačových her dítětem. U dospívajícího dítěte pak dohlédněte, aby nekonzumovalo alkohol a neužívalo návykové látky.
Epilepsie patří mezi častější neurologická onemocnění, se kterým se může dítě setkat. I když mohou epileptické záchvaty vypadat dramaticky, ve skutečnosti ve většině případů dítě neohrožují a často po určité době vymizí. Epilepsie může však pro dítě představovat emocionální potíže nebo sociální komplikace. Je důležité proto dbát na důslednou léčbu a další důležité zásady, ale také být vždy nablízku. Při správné léčbě a naší podpoře může dítě prožívat stejně krásné a veselé dětství jako v plném zdraví.
Zdroje:
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/327288#epilepsy-and-children
- https://www.healthline.com/health/epilepsy-in-children#causes
- https://www.healthline.com/health/epilepsy/nocturnal-seizures
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/baby-seizure
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/8947#symptoms
- https://epilepsysociety.org.uk/about-epilepsy/information-parents/epilepsy-childhood
Články k tématu Epilepsie u dětí – příznaky a léčba
Jak na kojeneckou koliku a nadýmání dětí?
Potničky – příznaky, prevence a léčba
Strach a úzkost u dětí
