Celiakie - příznaky a diagnostika
Celiakie je celoživotní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku. Nejedná se o alergii, ale o autoimunitní onemocnění, při němž dochází k poškození sliznice tenkého střeva. Příznaky celiakie dělíme na střevní (typické) a mimostřevní (atypické). Jedinou účinnou léčbou celiakie je dodržování přísné bezlepkové diety. Podle odhadů odborníků v České republice žije asi 40-50 tisíc celiaků, z nichž mnozí o své nemoci neví. Nepatříte mezi ně i vy?
Co je celiakie?
Celiakie (také celiakální sprue či gluten-senzitivní enteropatie) je celoživotní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku (glutenu). Celiakie není alergie na lepek, ale jedná se o autoimunitní onemocnění, při němž dochází k napadení struktur vlastního těla a k jejich poškození – v případě celiakie se jedná o tenké střevo. Spouštěčem této chybné reakce imunitního systému je právě lepek.
Lepek je hlavní bílkovinnou složkou pšenice, žita a ječmene a zodpovídá za „lepivost“ těsta. Lepek se při trávení štěpí a jeho štěpné produkty vyvolávají u osob s genetickými předpoklady střeva zánětlivou reakci ve sliznici tenkého střeva. Zánět vede postupně k destrukci klků a mikroklků, které jsou zásadní pro správné vstřebávání živin z potravy. Celiakie se rozvíjí po určité době konzumace potravin s obsahem lepku – u některých pacientů se projeví již v dětství, u jiných až v dospělosti.
Kromě genetiky se na rozvoji celiakie podílejí i další faktory, např. dlouhodobý stres, těhotenství nebo prodělaná virová infekce. Celiakie se vyskytuje dvakrát častěji u žen než u mužů a celosvětově její výskyt stoupá. V České republice žije kolem 40-50 tisíc celiaků, z nichž se aktivně léčí asi pouze 10 % z nich.
Jaké jsou nejčastější příznaky celiakie?
Projevy celiakie jsou velmi různorodé a liší se u dětí a dospělých. Někteří celiaci však žádné výrazné příznaky mít nemusejí a choroba je u nichž diagnostikována až na základě závažných komplikací (např. perforace střeva).
Celiakie u dětí
Na celiakii je třeba myslet, pokud se u kojenců po zavedení obilných příkrmů objeví objemné mastné průjmy (může být žluté barvy), kolikovité bolesti břicha, miminko má výrazně nafouklé bříško a přestane prospívat. S věkem typické střevní projevy u dětí slábnou a objevující se spíše atypické, mimostřevní příznaky. Mezi ty patří anémie, různé neurologické projevy, poruchy růstu, opožděná puberta, defekty zubní skloviny atd. V dětském věku s celiakií souvisejí i některá další onemocnění a to: diabetes 1. typu, autoimunitní onemocnění kloubů, jater, ledvin nebo štítné žlázy, Downův syndrom, Turnerův syndrom či Williamsův syndrom.
Celiakie u dospělých
V dospělosti jsou typickými příznaky celiakie objemné mastné stolice, hubnutí, podvýživa a bolesti břicha. Tímto zcela typickým způsobem se však v dospělosti projevuje celiakie jen u malého počtu pacientů, častěji jsou přítomny netypické a méně nápadné příznaky, například zácpa, předčasná osteoporóza a osteomalacie s možností zlomenin dlouhých kostí či obratlů, anémie, občasné pobolívání břicha, únavový syndrom, ztráta energie, nadměrné vypadávání vlasů (alopecie), neplodnost u mužů i žen, častá tvorba aftů, epilepsie, ale i deprese, úzkosti a další.
Kožní projevy celiakie
Jak u dětí, tak u dospělých nemocných může mít nesnášenlivost lepku vzácně i kožní projevy. Tato forma celiakie se nazývá Duhringova herpetiformní dermatitida a projevuje se puchýřky podobnými oparům s výsevem na vnější straně loktů a na kolenou, trupu, na hýždích nebo ve kštici. Po nasazení bezlepkové diety tyto projevy mizí.
Celiakie a žlutá stolice
Celiakie může být jednou z mnoha příčin žlutého (světlého) zbarvení stolice. V závislosti na průchodnosti střeva nebo v důsledku zácpy může někdy celiakie vyústit v trvale žlutou stolici. Kromě žlutého zbarvení je stolice u celiaka objemná, zapáchající, s velkým množstvím nestrávených zbytků a tuků.
Diagnostika celiakie
Stanovit diagnózu celiakie není vždy jednoduché, protože, jak jsme uvedli, typické příznaky se vyskytují spíše vzácně. Ke 100 % určení diagnózy slouží biopsie, tedy analýza malého kousku tkáně ze sliznice tenkého střeva. Bioptické vyšetření ovšem předchází krevní testy – provádí se vyšetření testu autoprotilátek (antigliadinové protilátky, zkratka AGA; antiendomysiální protilátky, zkratka EMA).
U dětí se biopsie neprovádí, pokud naměřené hodnoty protilátek 10x převyšují normu. Lékař samozřejmě také sleduje, jaké jsou u nemocného klinické projevy a jak shodují s obvyklými projevy u celiakie. Doplňkovými vyšetřeními jsou genetické testy a ultrazvukové vyšetření břicha.
Konečným potvrzením diagnózy je dobrá odpověď pacienta na bezlepkovou dietu, která je základem léčby celiakie. Diagnostika celiakie by měla probíhat před nasazením bezlepkové diety – pokud již pacient lepek ze stravy vyřadil, budou výsledky vyšetření zkreslené a jejich interpretace obtížná či nesprávná.
Léčba celiakie
V současné době je jedinou možností léčby celiakie dieta s vyloučením veškerého lepku, to znamená dieta bez pšenice, ječmenu a žita. Bezlepková dieta musí být zahájena až po definitivním stanovení diagnózy celiakie. Pouze úplné a přísné vynechání potravin s obsahem lepku vede k úplnému vyhojení sliznice střeva, ústupu projevů celiakie a minimalizaci jejich komplikací. Ke zlepšení stavu po nasazení bezlepkové diety dochází u celiaků v řádu týdnů.
Léky jsou při celiakii podávány pouze výjimečně, a to při závažných komplikacích (celiakální krize, refrakterní celiakie, ulcerózní jejunoileitida). Jsou podávána zejména léčiva tlumící nepřiměřenou imunitní reakci, tedy glukokortikoidy a imunosupresiva.
Podle stavu výživy může lékař navrhnout také suplementaci některých vitaminů a minerálů, nejčastěji se jedná o vápník, železo, vitaminy skupiny B, vitamin C a vitaminy rozpustné v tucích (zejm. vitaminy A a D).
Celiakie a bezlepková dieta (BZLD) – co jíst a co nejíst
Za bezpečnou dávku lepku je považováno 20-50 mg denně, přičemž běžná stravy obsahuje denně asi 7-13 g lepku. Množství vyvolávající obtíže je však individuální, někteří celiaci mohou být citliví i na stopy lepku. Potraviny vhodné pro bezlepkovou dietu jsou podle současné legislativy označovány jako:
- bezlepkové (obsahují maximálně 2 mg lepku ve 100g)
- potraviny s velmi nízkým obsahem lepku (obsahují ve 100g méně než 10mg lepku, zde už je nutné bezpečné množství lepku propočítat)
Co tedy při bezlepkové dietě jíst a co nikoliv? Z jídelníčku při BZDL je nutné zcela odstranit pšenici, žito a ječmen. Oves a ovesné produkty jsou pro většinu celiaků neškodné, ale jejich konzumace se nedoporučuje kvůli možné kontaminaci lepkem při výrobě. Existuje ale celá řada bezpečných ovesných produktů, které jsou označeny jako bezlepkové.
Základem bezlepkové diety jsou brambory, kukuřice, rýže, pohanka, jáhly, amarant, quinoa, sója a další luštěniny, zelenina a ovoce. Zakázané jsou ale například bramborové lupínky, corn flakes nebo burisony. Dostatečné množství ovoce a zeleniny je důležité jako prevence zácpy (nelze totiž konzumovat cereální vlákninu). Ovšem nevhodné je ovoce různě upravované, jako kandované, konzervované, nakládané, džemy, marmelády apod.
Vhodné je čerstvé mléko, přírodní terminované a tvrdé sýry, a přírodní bílý jogurt, nevhodné naopak ochucené jogurty, hotové mléčné nápoje, pudinky, plísňové a tavené sýry apod. Z mas lze doporučit čerstvé, chlazené, mražené maso a ryby bez přísad a také čerstvá vejce. Naopak pozor je třeba si dát na uzeniny, masové a rybí omáčky, hotová jídla a polotovary z mas, rybí a masové konzervy atd.
Z tekutin jsou v pořádku pramenitá a minerální voda bez příchuti, běžné sycené nápoje, 100% džusy nebo přírodní vína. Vyvarovat se naopak pacient musí čokolády, kávy, izotonických nápojů, piva, ovocných šťáv s přidanou vlákninou atd. V případě sladidel a sladkostí jsou vhodné med, cukr, hroznový a ovocný cukr, glukózový cukr nebo čistá čokoláda. Naopak zakázány jsou například čokoláda s příchutí, čokoládové krémy, pralinky, zmrzliny, nanuky, karamely, sójové suky nebo křupky.
Jak nakupovat při celiakii?
Při nákupu potravin při bezlepkové dietě je třeba pečlivě číst etikety a kontrolovat složení. Výhodou je, že většina potravinových řetězců již zavedla ve svých odchodech speciální sekce „free from“, kde bezlepkové potraviny najdete pohromadě, a podobně jsou na tom i e-shopy. Na etiketě je třeba zkontrolovat i upozornění, zda potravina neobsahuje stopy lepku.
Bezlepková dieta je finančně velmi náročná, pacienti nicméně mohou získat určitý příspěvek od své zdravotní pojišťovny. Aktuálně nejvíce přispívá VZP dětem a studentům do 26 let, a to 8 000 Kč na rok. Další užitečné rady a tipy pro úspěšné zvládání celiakie najdete na webech pacientských organizací – celiac.cz nebo celiak.cz.
Celiakie – existuje prevence?
Celiakie je sice geneticky podmíněná, nicméně existují určitá opatření, která mohou pomoci riziko jejího propuknutí u dětí snížit. K základním preventivním doporučením patří kojení - čím déle a čím častěji je dítě kojeno, tím nižší je riziko, že se u něj celiakie projeví. První příkrmy s obsahem lepku by měly být dětem podávány po ukončeném 4. měsíci, ale ne později než v 7. měsíci života. V tomto období se dětský imunitní systém na nové potraviny, a tedy i lepek, nejlépe adaptuje.
Články k tématu Celiakie - příznaky a diagnostika
Co pomůže při průjmu?
Funkční dyspepsie neboli poruchy trávení
Onemocnění žlučníku a žlučníková dieta
