Syndrom dráždivého tračníku - příznaky a léčba
Chystáte se odejít z domu, když v tom vás náhle zastaví akutní potřeba navštívit toaletu? Stolice má neobvyklý vzhled a nutkání na stolici je častější než je zdrávo? Nebo naopak méně častá? Příčin takovýchto stavů jistě může být více a ne vždy se je podaří objasnit. Mimo jiné by se však mohlo jednat o tzv. syndrom dráždivého tračníku (angl. irritable bowel syndrome, IBS), který v průběhu života postihne 10 až 20 % z nás. Přesnou příčinu tohoto onemocnění bohužel stále nejsme schopni objasnit. Předpokládá se však, že nezanedbatelný vliv na jeho vzniku mohou mít prodělané infekce, některé složky potravy či psychosociální faktory (stres). Z uvedeného je tedy zřejmé, že IBS může postihnout prakticky kohokoliv z nás, sportovce i businessmana
Syndrom dráždivého tračníku (někdy též nazývaný syndrom dráždivého střeva)patří kčastýmonemocněnímtrávicího ústrojí. Projevuje se poruchou vyprazdňování (průjmem či zácpou) provázenou nadýmáním, nepříjemnými pocity, až bolestí břicha. Potížetrvají po delší dobu, o této nemoci se hovoří při výskytu nejméně 3 dny vměsíci po dobu nejméně 3 posledních měsíců. V naší populaci je postiženo až 15 % osob, dvakrát častější je u žen. Přesná příčina vzniku syndromu dráždivého tračníku není známa a nelze ji ani např. endoskopickým vyšetřením najít a prokázat. Za rizikové faktory je považován stres, úzkosti a deprese, nevhodné stravování či prodělaná střevní infekce.
Jaké jsou projevy dráždivého tračníku?
Projevy dráždivého tračníku mohou být různé. Rozlišuje se průjmovitá, zácpovitá a smíšená forma. Pro průjmovitou formu je charakteristická nutkavá potřeba vyprazdňování ráno nebo kdykoliv po jídle, kterou provází bolesti až křeče. Stolice bývají málo objemné, řidší, až tekuté a po vyprázdnění dochází kokamžité úlevě. Při zácpovité formě je vyprazdňování nepravidelné, obtížné a stolice je tvrdá. Častými doprovodnými příznaky jsou bolesti břicha, nadýmání a nutkání na stolici, ani by došlo kvyprázdnění. Při smíšené formě se obě tyto formy střídají, některé dny je stolice řidší, jindy zcela chybí. Vždy ale bývají přítomny nepříjemné pocity vbřiše (tlak až křeče) a nadýmání.
Obtíže ve smyslu diskomfortu či bolesti břicha musí pro stanovení této diagnózy splňovat následující podmínky (tzv. Římská kritéria III):
- ustupují nebo zcela vymizí při vyprazdňování a/nebo
- jejich přítomnost je spojena se změnou četností stolic a/nebo
- jejich přítomnost je provázena změnou vzhledu stolic (tj. konzistence tuhá či vodnatá), přítomnost hlenu apod.
To vše musí trvat nejméně po dobu třech dnů v měsíci v posledních třech měsících. Diagnózu navíc podporuje přítomnost pocitu nutkání na stolici, pocit neúplného vyprázdnění, nadýmání a pocit rozpětí břicha. Bolest v břiše se může objevit v souvislosti s požitím potravy, nezřídka je špatně ohraničená a situována do po.dbříšku to však nemusí platit pro každého. Spektrum projevů však navíc může být mnohem širší u žen byla dokonce pozorována závislost na fázi menstruačního cyklu, popisován je sezónní výskyt, souvislost s některými činnostmi, se stresem apod
Kdy vyhledat lékaře?
Klékaři zamiřte, pokud se výše uvedené projevy objevují častěji anebo pokud se knim přidají další příznaky jakobolest břicha, která neustupuje ani odchodem plynů a vyprázdněním střev, noční průjem, zvracení, neplánovaný úbytektělesné hmotnosti či krvácení zkonečníku.
Pro stanovení diagnózy je podstatné, že se žádným vyšetřením nepodaří zjistit tzv. organický původ potíží, tj. žádný zánět, nádor apod. Jelikož však příznaky těchto stavů jsou velmi podobné, je třeba dílčí potíže nepodceňovat a snažit se jednoznačně vyloučit možné závažnější stavy. Podezřelý je nástup obtíží ve věku nad 50 let, postupné pozvolné zhoršování, zvýšení tělesné teploty, váhový úbytek, příměs krve či hnisu na stolici, dehydratace apod. Nemocní s dráždivým tračníkem zpravidla nejsou svými obtížemi buzeni ze spánku. Jestliže se jakýkoliv z těchto příznaků objeví, je třeba co nejdříve vyhledat lékaře s cílem jejich objasnění, rozhodně tedy takové příznaky nepodceňovat!
Co na dráždivý tračník?
Jak bylo uvedeno, projevy se mohou mezi nemocnými významně lišit a příčina potíží je povětšinou neznámá. Tedy neexistuje jednoznačná a spolehlivá léčba, která by vyhovovala každému nemocnému. Rozhodně nic nepokazíme úpravou našeho životního stylu je třeba se pokusit vypátrat souvislost potíží s našimi aktivitami/složením jídelníčku apod. Snažíme se vyhnout se negativnímu stresu (meditace, jóga) a vnést pravidelnost do vyprazdňování (tzv. vyprazdňovací rituál tj. snaha o vyprazdňování každodenně pravidelně v určitou hodinu). Jídelníček by měl obsahovat dostatek rozpustné vlákniny.
Převažuje-li zácpa, je základem dbát na dostatečný pohyb (přibližně 3x častější výskyt zácpy u osob se sedavým zaměstnáním), příjem tekutin a zvýšený příjem zeleniny/ovoce a obilovin k snídani kvalitní bílý jogurt (obsah probiotických bakterií) s čerstvě nakrájeným ovocem a vločkami/otrubami a ovocný džus/sklenka mléka. Aktuálně velké oblibě se nyní těší tzv. superpotraviny (semínka chia aj.) Třeba je však někdy přistoupit i k podávání látek s projímavým účinkem laxativ.
V opačném případě, převažuje-li průjem, opět mohou vedle úpravy jídelníčku pomoci probiotika s prebiotiky nebo obstipancia (léky na průjem). Váš lékař Vám může předepsat též některou z látek řazených mezi spazmolytika, účinná mohou být též některá antidepresiva. Pomoci mohou též některé rostlinné přípravky (např. s obsahem mentolu), účinky akupunktury či hypnózy nejsou potvrzeny kvalitními klinickými studiemi.
Režimová a preventivní opatření
Často více než léky na dráždivý tračník zmírní potíže správně zvolená strava. Dieta při dráždivém tračníku se příliš neliší od zdravé, pestré a vyvážené stravy. Vhodné je omezit příjem smažených a tučných jídel, nadýmavých potravin (luštěniny a některé druhy zeleniny), dráždivého koření a velkého množství kávy a alkoholu. Důležitý je také dostatečný pitný režim, obzvlášť při zácpovité formě. Příznivý vliv má také cvičení a obecně zvýšení pohybové aktivity.
Prognóza, aneb jak se žije s dráždivým tračníkem?
Dráždivý tračník je povětšinou chronická porucha zažívání, která se v různé podobě vrací, stěžuje nám žití, ale jeho délku nikterak neovlivňuje. Není ani prokázán vztah s vyšším rizikem rakoviny střeva nebo tzv. nespecifickými střevními záněty (Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida).