Probiotika, prebiotika a synbiotika.
Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být narušeno řadou faktorů, např. bakteriální infekcí, užíváním antibiotik či stresem. apod. Díky probiotikům či prebiotikům však můžeme náš střevní biom naopak ovlivnit příznivě. Jaké mají účinky a v případě jakých potíží se uplatní?
Kde se bere a jak vypadá střevní flóra?
Trávicí trubice novorozence je sterilní (tj. bez přítomných bakterií) střevní mikrobiom se formuje až po narození. To znamená, že charakter osídlení ovlivňuje způsob porodu (přirozený vs. porod císařským řezem), složení mikrobiomu matky, mikrobiální osídlení vnějšího prostředí a složení stravy. Výsledné procentuální zastoupení jednotlivých bakterií je velmi individuální, přičemž mezi bakteriemi panuje dynamická rovnováha výsledný mikrobiom převyšuje 500 různých bakteriálních druhů převažují bakteroidy (30 % 56 %), eubakterie (14 % 26 %) a bifidobakterie (4 % až 11 %) následované peptostreptokoky, fusobakteriemi, ruminokoky, laktobacily, streptokoky, klostridii a dalšími. Střevní mikroflóra svým složením výrazně ovlivňuje nejenom proces trávení a vstřebávání, ale současně zajišťuje i ochrannou bariéru střeva a podporuje naši nespecifickou imunitu. Střevní bakterie rovněž poskytují živiny (vitaminy B a K, mastné kyseliny s krátkým řetězcem aj.).
Pro zajímavost uveďme, že jejich celková hmotnost odpovídá až 1 kg. Poměr bakteriálních buněk k buňkám lidského těla je 10 : 1 a ještě výraznější je poměr bakteriálního genomu vůči genomu lidskému, a sice 100 : 1. Uvádí se, že spotřebují až kolem 10 % denního energetického výdeje.
Probiotika
Probiotikem rozumíme živé mikroorganismy s příznivými účinky na zdraví hostitele v případě, že jsou podávány v přiměřených množstvích. Dostupné jsou zejména v potravinách a doplňcích stravy (nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, existují rozdíly ve kvalitě), méně pak i jako léčivé přípravky.
Z hlediska ovlivnění lidského zdraví je akcentován nejenom jejich příznivý vliv na imunitu, ale i schopnost produkovat bílkoviny štěpící enzymy či již zmíněná tvorba vitaminů a mastných kyselin. Potlačením růstu a množení patogenů ve střevech brání jejich usídlení a přemnožení ve střevě. Současně podporují pasáž a obecně podporují proces trávení.
Užívaná probiotika je možné spolehlivě detekovat ve stolici po dobu jejich užívání. Obvykle nekolonizují střevo trvale, ve stolici zůstávají prokazatelné nanejvýš 1 až 4 týdny po ukončení kúry. Navozují tedy pouze přechodné změny střevního mikrobiomu, proto je možné je užívat i kontinuálně po celé období, kdy je žádoucí jejich účinek. Mezi probiotika přitom vedle uváděných bakterií řadíme mj. též některé druhy kvasinek (Saccharomyces boulardii).
Prebiotika
Prebiotika jsou složky potravy, které navozují specifické změny ve složení a aktivitě střevní flóry, zejména pak podporují růst a množení našemu tělu prospěšných střevních bakterií, čímž jsou přínosné pro svého hostitele. Vesměs jde o vlákninu, jejíž doporučený denní příjem pro dospělého člověka se pohybuje v rozmezí od 25 do 40 g. V zásadě rozlišujeme vlákninu nerozpustnou (celulóza, hemicelulóza, lignany, vosky, rezistentní škrob) a rozpustnou (pektin, inulin, oligosacharidy glukany, fruktany, glukomanan, galaktomanan, dextrin a gumy).
Synbiotika
Synbiotika (též symbiotika) jsou takové přípravky, které obsahují probiotikum i prebiotikum současně. Příznivé účinky obou uvedených skupin se tak vzájemně potencují. Hlavním účelem tohoto typu kombinace je zlepšení přežití probiotických mikroorganismů v gastrointestinálním traktu.
Články k tématu Probiotika, prebiotika a synbiotika.
Syndrom dráždivého tračníku - příznaky a léčba
Pro zdravou imunitu celé rodiny
Abeceda zdraví – Které vitaminy a minerální látky potřebujeme nejvíc
