Tachykardie – příznaky a léčba

Pokud trpíte tachykardií, znamená to, že máte příliš rychlý tep. Když vaše srdce bije více než 100krát za minutu, nemá čas k potřebné regeneraci a rychleji se opotřebovává. Jak velké ohrožení představuje tachykardie pro vaše zdraví, jaké příznaky tento druh srdeční arytmie upozorní a může se objevit i u jinak zcela zdravého člověka? Podrobné informace najdete v našem článku.

Co je tachykardie?

Tachykardie je lékařský termín pro rychlý srdeční rytmus. Normální tepová frekvence se pohybuje mezi 60 a 100 tepy za minutu. O tachykardii mluvíme při frekvenci vyšší než 100 tepů za minutu.

Související kategorie produktů:

Jak je řízen srdeční tep?

Srdeční rytmus vzniká v sinoatriálním uzlu (SA uzlu). Ten se nachází v pravé srdeční síni a jeho úlohou je vytvoření elektrického výboje, který prochází síněmi a způsobuje jejich kontrakci (stah). Při kontrakci síní dojde k vypuzení krve ze síní do srdečních komor. Elektrický impulz mezitím směřuje ze sinoatriálního uzlu do atrioventrikulárního uzlu (AV uzel), který elektrický vzruch zpomalí. Během této prodlevy mají komory dostatek času, aby se naplnily krví ze síní. Následně elektrický impuls z AV uzlu obdrží další části převodního systému srdce Hisův svazek, Tawarova raménka a Purkyňova vlákna a dojde ke kontrakci komor. Stah komor způsobí vypuzení krve z obou komor. Z levé komory proudí krev přes aortu do celého těla kromě plic (velký krevní oběh) a z pravé komory proudí krev do plic, kde dojde k jejímu okysličení (malý krevní oběh).

Jaké jsou příznaky?

K nejběžnějším projevům tachykardie patří:

• pocit bušení srdce (palpitace)
• bolest na hrudi
• točení hlavy, závratě, nízký krevní tlak
• slabost, zmatenost až ztráta vědomí
• dušnost

Řada lidí o příliš rychlém tlukotu srdce nemusí vůbec vědět, protože nepociťuje žádné nepříjemné příznaky nebo komplikace. Na problém poukáže až vyšetření v rámci preventivní prohlídky nebo vyšetření z úplně jiného důvodu.

Druhy tachykardie

Tachykardie se rozlišují z několika úhlů pohledu. Možné dělení je podle délky trvání: trvalé (přetrvávající) tachykardie, nebo záchvatovité čili paroxysmální tachykardie (náhle se objevující a vzápětí zpravidla mizící poruchy). Tachykardie můžeme rozlišovat také podle klinické závažnosti (prognózy). Na následujících řádcích si představíme dělení tachykardií podle místa vzniku poruchy:

• Supraventrikulární tachykardie

  Vznikají poruchou rytmu v horní části srdce, postiženy jsou struktury nad Hisovým svazkem. Poruchy mohou vznikat nadměrnou aktivitou ložisek, které tvoří nebo převádějí elektrické impulzy (zpravidla, nikoliv však výlučně se jedná o SA uzel nebo AV uzel). Nebo se může jednat tzv. reentry poruchy, při nichž dochází k nesprávnému kroužení vzruchu po určitých drahách, což aktivuje také zbytek srdce. K nejčastějším supraventrikulárním tachykardiím patří:
  
  Sinusová tachykardie Srdeční rytmus je příliš rychlý, ale frekvence je pravidelná a impulzy vychází vždy správně z SA uzlu.
  
  Síňová tachykardie Elektrický vzruch vzniká v ložisku mimo SA uzel. Častěji se vyskytuje tento typ tachykardie u dětí.
  
  Fibrilace a flutter síní Při síňových fibrilacích dochází k rychlým a nepravidelným kontrakcím síní. Obvykle se objevují u starších lidí. Častěji se vyskytují při ischemické chorobě srdeční, chlopňových vadách nebo hypertyreóze. K rizikovým faktorům rozvoje patří nadměrná konzumace alkoholu anebo tabáku, hypertenze nebo spánková apnoe. Síňové fibrilace zvyšují riziko vzniku mozkové mrtvice. Flutter síní je na rozdíl od fibrilace doprovázen pravidelnějšími kontrakcemi. V obou případech je pro obnovení sinusového rytmu nejvhodnější elektrická kardioverze.

• Komorová (ventrikulární) tachykardie

  Abnormální elektrická aktivita vzniká v dolních částech srdce. Rychlost srdečního rytmu komor neumožňuje jejich adekvátní naplnění krví z komor, což vede k nedostatečnému zásobování zbytku těla kyslíkem. Obecně je tento typ tachykardie méně častý, ale závažnější. Komorové tachykardie se rozlišují opět na několik typů, a to podle průběhu křivky na EKG (elektrokardiogramu). Jedním z typů komorových tachykardií je komorová fibrilace, při které se komory nestahují, ale pouze chvějí. Jedná se o život ohrožující stav.

Tachykardie a léčba

K výběru optimálního způsobu léčby je naprosto nezbytné přesné zjištění typu tachykardie a také důvodů jejího vzniku. Zohledňuje se věk pacienta, srdeční vady či další přítomné nemoci. K základním postupům patří:

• Farmakoterapie

  Používají se antiarytmika. Vedle této široké skupiny léčiv se uplatňují také antikoagulancia, což jsou léky ovlivňující krevní srážlivost a snižující riziko tromboembolických komplikací.

• Kardioverze a defibrilátory

  K úpravě tachykardie slouží zařízení s elektrodami. Jedná se buď o externí zařízení nebo se defibrilátor (též kardiostimulátor) voperuje pod klíční kost. Tato zařízení v případě potřeby generují elektrický impuls, který vynuluje celé srdce a umožní obnovení normální elektrické činnosti srdce.

• Katetrizační ablace

  Při tomto operačním zákroku se odstraní abnormální srdeční tkáň, která stojí za vznikem tachykardie.

• Vagová stimulace

  Jedná se manévry, kterými se dráždí bloudivý nerv (latinsky nervus vagus). Pomáhají přerušit nebo alespoň zpomalit tachykardii. Představují především první pomoc u supraventrikulární tachykardie.

První pomoc při tachykardii

V případě záchvatu tachykardie vyhledejte vždy rychlou, odbornou lékařskou pomoc. Při akutní situaci lze použít vágovou stimulaci nebo defibrilátor, který lze nalézt na veřejných místech (ideálně přes aplikaci Záchranka). První pomoc vždy konzultujte se zdravotníkem na lince 155.

Tipy, jak pečovat pro srdce

• Pravidelná pohybová aktivita

  Posiluje svaly, srdeční sval nevyjímaje. Kromě toho podporuje správný krevní tlak a předchází cukrovce. Doporučuje se věnovat pohybu minimálně třikrát týdně čas v délce alespoň 30 minut. Účelem není pokořit rekordy nebo se vyrovnat lidem, pro které je sportování vášeň. Postačí například svižná chůze, jízda na kole nebo plavání. Více než konkrétní typ aktivity je důležité umět zařadit pohybovou aktivitu do pravidelného denního plánu a nevynechávat ji. Zkuste pohyb, do kterého zapojíte rodinu nebo přátele.

• Vyvážený jídelníček

  Je klíčem k udržení zdravého srdce. Konzumujte stravu bohatou na ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné výrobky a vlákninu. Nejméně jednou týdně si dopřejte rybu do stravy by totiž měl být zařazen dostatek omega 3 mastných kyselin. EPA a DHA jsou esenciální omega 3 mastné kyselina přispívající ke správné činnosti srdce. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Pamatujte, abyste pravidelně přijímali dostatek minerálů a vitaminů. Ke správné činnosti srdce přispívá vitamin B1. Omezte příjem nasycených tuků a potravin s vysokou mírou cholesterolu. Vhodné je také výrazně snížit příjem druhotně zpracovaných potravin. Jsou sice chuťově výrazné, avšak obsahují málo skutečných živin, mají v sobě příliš soli a jiných, méně vhodných složek.

• Kardiovaskulární prevence

  Zahrnuje v sobě mimo jiné také pravidelný spánkový režim, čas na odpočinek, omezení alkoholu, kofeinu a vyhýbání se kouření. Důležité je snažit se v maximální možné míře omezit působení okolního stresu.

Tachykardie v těhotenství

Tachykardie v těhotenství je poměrně běžný jev. Zjistit, jestli se jedná o přirozený stav nebo o projev nemoci, může být poměrně náročné. Změny v těhotenství mohou samy od sebe zvýšit srdeční frekvenci matky o 10 až 20 tepů za minutu, přičemž u žen s vyšší hodnotou BMI bývají hodnoty o něco vyšší. Současné statistiky udávají, že více jak 100 tepů za minutu má více jak 10 % těhotných. V případě výskytu příliš vysoké srdeční frekvence se zjišťuje především:

• rodinná anamnéza
• výskyt bušení srdce, bolesti na hrudi, slabosti
• přítomnost srdeční vady nebo poruch srdečního rytmu
• příznaky jakékoliv infekce (teplota)
• rizika spojené s trombózou

Vedle EKG se provádí také krevní vyšetření. V průběhu těhotenství je nejčastěji diagnostikována supraventrikulární tachykardie. Léčba tachykardie musí být vedena v těsné spolupráci mezi gynekologem a kardiologem, přičemž terapeutické možnosti jsou obdobné jako u běžné populace.

Rychlý tlukot srdce může znamenat reakci srdce na tělesnou zátěž nebo na přítomnost skutečného či domnělého ohrožení. Stejně tak může tachykardie poukazovat na poruchu vzniku nebo vedení elektrických vzruchů v srdci. Za rozvojem tachykardie mohou stát vrozené vady, srdeční nebo jiná onemocnění, trvalý stres nebo porušování zásad správné životosprávy. Mezi léčebné možnosti patří antiarytmika a další léky, vytváření elektrických impulsů srdci z jiných zařízení, odstranění abnormální srdeční tkáně nebo stimulace bloudivého nervu. V každém případě by měla být léčba doplněna o zásady zdravého životního stylu, jejichž těžiště se nachází v pravidelném pohybu, pestrém a vyváženém jídelníčku a omezení okolního stresu. Tato opatření slouží zároveň jako kardiovaskulární prevence. Aby srdce i nadále mohlo tlouct jako zvon.

Zdroje:

• https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2018-2-3/arytmie-u-mladych-dospelych-105109

• https://www.heart.org/en/health-topics/arrhythmia/about-arrhythmia/tachycardia--fast-heart-rate
• https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/22108-tachycardia
• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/tachycardia/diagnosis-treatment/drc-20355133
• https://www.healthline.com/health/abnormal-heart-rhythms#prevention
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/supplements-for-arrhythmia-types-benefits-side-effects
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8439506/