Srdeční arytmie – příznaky a léčba

Co to je srdeční arytmie?

Srdeční arytmií se rozumí porucha srdečního rytmu, tedy stavu, kdy je porušena fyziologicky správná činnost srdce. Tato porucha je obvykle způsobena narušením tvorby a/nebo vedení vzruchu.

Související kategorie produktů:

Typy poruch srdečního rytmu

Při srdečních arytmiích bývá rytmus srdce příliš pomalý (bradyarytmie, též bradykardie), rychlý (tachyarytmie, též tachykardie ), či nepravidelný. Dále se arytmie dělí podle místa vzniku na sinusové, supraventrikulární a komorové a také podle klinické závažnosti na benigní a maligní. Zatímco benigní arytmie obvykle nebývá život ohrožující ani nepřináší žádné závažnější komplikace, maligní arytmie může způsobit až život ohrožující stav.  Při srdeční arytmii srdce nepracuje efektivně. Snížená efektivita následně vede k rozvoji dalších poruch v těle.

EKG – křivka arytmie

Narušení vzniku a/nebo vedení vzruchu v srdečním svalu je možné odhalit pomocí EKG, například pomocí tzv. Holterova monitoru, podle kterého se pak určuje konkrétní porucha srdečního rytmu. Výstupem EKG je tzv. elektrokardiograf, tedy časový záznam EKG křivek. Podle místa a stupně odchýlení křivky od normálu se následně určuje diagnóza a od ní se odvíjející léčba.

Bradyarytmie

Jako bradyarytmie se označuje stav, kdy je klidová srdeční frekvence příliš nízká s ohledem na pohlaví, věk a fyzickou zdatnost (u sportovců se bradyarytmie vyskytuje běžně). Obecně platí, že u průměrného dospělého jedince je to méně než 60 úderů za minutu. Mezi nejčastější příznaky bradyarytmie patří kromě zvýšené klidové tepové frekvence :

• celková slabost, závratě, zmatenost
• bolest na hrudi
• neobvykle rychlé vyčerpání během fyzické zátěže

Tachyarytmie

Tachyarytmie je stav, kdy je naopak klidová srdeční frekvence u průměrného dospělého jedince vyšší než 100 úderů za minutu. Může být způsobena přirozeně při zvýšené fyzické aktivitě, nebo patologicky vlivem přidružených chorob, jako jsou porucha funkce štítné žlázy, anemie či srdeční selhání. Tachyarytmie může být způsobena také zvýšenou psychickou zátěží, přepracovaností, nebo konzumací kofeinu, nikotinu či alkoholu. Mezi nejčastější příznaky tachykardie patří kromě zvýšené klidové tepové frekvence :

• celková slabost vedoucí až k náhlé krátkodobé ztrátě vědomí (tzv. synkopě)
• zvýšené pocení
• palpitace (negativně vnímané bušení srdce)
• bolest na hrudi
• dechová nedostatečnost

Pokud pacient pociťuje dlouhodobě některý z příznaků, měl by navštívit praktického lékaře, který následně symptomy vyhodnotí a případně pacienta odešle na další vyšetření ke kardiologovi. Výskyt srdeční arytmie mohou odhalit také některé moderní tlakoměry, avšak určení konkrétního typu a závažnosti provádí vždy lékař specialista.

Léčba srdeční arytmie

Poruchy srdečního rytmu se korigují pomocí léčiv - antiarytmik. Srdeční rytmus je určován vznikem a vedením vzruchu v srdci. Vzruch fyziologicky vzniká v sinoatriálním uzlu, kde tzv. pacemakerové buňky depolarizují membránu. Tím vznikne vzruch, neboli akční potenciál. Následně se pomocí iontových kanálů buněk šíří. Tyto buňky, které vedou vzruchy v srdci, nazýváme převodní systém srdeční. Pokud je vznik vzruchu nebo jeho vedení narušeno, dochází ke vzniku arytmie. Zjednodušeně se dá říci, že léčba arytmie je založena právě na ovlivňování těchto kanálů, případně sinoatriálního uzlu. Antiarytmika lze rozdělit do čtyř základních tříd. Jsou to blokátory sodíkových kanálů, blokátory beta-adrenergních receptorů, blokátory draslíkových kanálů a blokátory vápníkových kanálů.

Není-li léčba pomocí léků dostačující, mohou lékaři doporučit další metody k léčbě arytmií, např. implantaci kardiostimulátoru či katetrizační ablaci, tj. zničení abnormální tkáně v srdci, která je zodpovědná za vznik arytmie.

Arytmie u dětí

Děti mají fyziologicky vyšší tepovou frekvenci. U kojenců se pohybuje mezi 110 a 160 údery za minutu, u dospívajících mezi 70 a 120 údery za minutu v klidovém stavu (u dětí tepová frekvence s věkem klesá). U kojenců má tepová frekvence tendenci více kolísat třeba i kvůli nepravidelnému dýchání, obvykle to však není důvod k obavám. Avšak patologická arytmie se může vyskytovat i v pediatrické populaci. První pomocí u některých dětských tachyarytmií (např. záchvatovité tachyarytmie, tzv. AVNRT)  jsou tzv. vagové manévry. Jedním z nich je ponoření obličeje na několik vteřin do studené vody. Nicméně pokud dítě trpí některými výše popsanými příznaky, je nutná návštěva pediatrického kardiologa.

Co dělat při podezření na arytmii?

Při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií, se poraďte s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.

V případě akutních obtíží postupujte následovně:

• Nepropadejte panice a klidně dýchejte.
• V případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehněte nebo se alespoň posaďte.
• Snažte se nahmatat puls na tepně na zápěstí nebo na krku a zjistěte, zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu). Informace o nepravidelném srdečním rytmu mohou přinést také některé modernější tlakoměry.
• V případě přetrvávání potíží se nechte co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení.

Zdroje:

• https://www.nhlbi.nih.gov/health/arrhythmias
• https://www.heart.org/en/health-topics/arrhythmia/about-arrhythmia/bradycardia--slow-heart-rate