Krátkozrakost – příčiny a léčba

Krátkozrakost, známá také jako myopie, je vzhledem k současnému životnímu stylu stále častější problém, který postihuje miliony lidí po celém světě. Tato porucha zraku způsobuje neostrost při pohledu na vzdálenější předměty a objekty. V následujícím článku vám vysvětlíme příčiny krátkozrakosti i možnosti léčby a prevence.

Co je to krátkozrakost?

Krátkozrakost je velmi běžná oční porucha, při níž se dotyčné osobě vzdálené objekty jeví rozmazaně. Ostrost na blízko je přitom zachována. Krátkozrací lidé mají potíže se zaměřením na vzdálenější objekty, což může ztěžovat běžné činnosti, jako je řízení nebo sport.

Související kategorie produktů:

Častým příkladem jednoduché krátkozrakosti je tzv. školní krátkozrakost. Přijde se na ni zpravidla krátce po nástupu do školy (ve věku kolem 7 let), kdy dítě zaznamenává problémy se čtením textu na tabuli. Krátkozrakost se většinou zhoršuje až do období puberty, přičemž kolem 20.-25. roku života se stabilizuje.

V případě progresivní krátkozrakosti se potíže nadále prohlubují a zvyšuje se riziko rozvoje dalších očních vad, jako je odchlípnutí sítnice, zelený zákal nebo šedý zákal.

Krátkozrakost a dalekozrakost. Jaký je rozdíl?

Jak krátkozrakost, tak dalekozrakost patří mezi tzv. refrakční oční vady. Zatímco u krátkozrakosti jsou rozmazané objekty v dálcea zraková ostrost na blízko je v pořádku, u dalekozrakosti je tomu naopak. Při dalekozrakosti jsou vzdálené objekty ostré a blízké rozmazané.

Příčiny krátkozrakosti

Zdravé oko má téměř kulovitý tvar. Díky tomu se procházející paprsky světla při vstupu do oka lámou ze všech směrů a rovin stejně a scházejí se na sítnici v jednom bodě. Odtud je vyslán signál do mozku pro vybavení jasného ostrého obrazu. V případě krátkozrakého oka je však vzdálenost mezi rohovkou a sítnicí delší, než by měla být oko nemá tvar koule, ale spíše připomíná ragbyový míč (tzv. axiální myopie). V důsledku toho se paprsky světla při vstupu do oka lámou více, než je potřeba, a nespojují se na sítnici, ale před ní. Čím větší je odchylka od normální délky oka, tím silnější je krátkozrakost s každým milimetrem délky se krátkozrakost zhoršuje cca o 3 dioptrie (-3 D). Krátkozrakost může být způsobena i kulovitějším zakřivením rohovky nebo čočky (tzv. indexová myopie) nebo jiným onemocněním oka, např. počínajícím šedým zákalem. Co způsobuje krátkozrakost, není přesně objasněno. Významnou roli hrají dědičné predispozice. K rizikovým faktorům vedle genetiky dále patří:

• vysoká zraková zátěž práce na počítači, čtení, drobná detailní práce (práce s drobnými součástkami, vyšívání)
• nedostatek času stráveného venku
• některá onemocnění (diabetes, vysoký krevní tlak)

Velmi často se společně vyskytují krátkozrakost a astigmatismus, což je onemocnění, při kterém je deformováno zakřivení rohovky. 

Diagnostika krátkozrakosti

Oční specialista (oftalmolog) vyšetřuje různé struktury oka (zornice, rohovka, sklivec, sítnice) a zjišťuje ostrost zraku (pomocí čtení tabule s písmeny nebo znaky, nebo pomocí refraktometru). K vyšetření se používá také foropter (brýlový nosič se sadou zkušebních skel): pacient sleduje písmena nebo znaky na tabuli přes vyšetřovací jednotku a zkouší se, při kterém nastavení skel je obraz nejostřejší. Měří se také nitrooční tlak. Vedle konkrétních potíží se zjišťuje také rodinná anamnéza nebo jaké léky pacient užívá.

Korekce krátkozrakosti

K úpravě krátkozrakosti se využívají dioptrické brýle nebo měkké kontaktní čočky, které mají rozptylný (tzv. konkávní) tvar. V případě stabilizované krátkozrakosti lze podstoupit chirurgický zákrok laserovou operaci očí, při které je upraveno zakřivení rohovky. V těžších případech myopie se zavádí umělá čočka přímo do oka. Operace očí není vhodná pro každého, možnosti léčby je vždy nutné probrat individuálně s lékařem. K dalším metodám úpravy krátkozrakosti patří ortokeratologie. V tomto případě se aplikují speciálně upravené pevné kontaktní čočky, které se nosí pouze přes noc. Díky svému tvaru způsobí dočasnou změnu tvaru povrchu čočky, přes den pak není potřeba nosit jakoukoliv jinou korekci.

Krátkozrakost u dětí

Pokud se krátkozrakost projeví u velmi malých dětí, je většinou vrozená. Vyšší riziko rozvoje krátkozrakosti mají děti, jejichž rodiče nosí brýle na dálku nebo jež se narodili předčasně. Na to, že je se zrakem něco v nepořádku, rodiče upozorní například tyto situace:

• Dítě při pohledu do dálky mhouří nebo přivírá oči.
• Sedá si nepřirozeně blízko před televizi.
• Prohlíží si nebo čte knížku těsně u obličeje.
• Při kreslení má hlavu blízko papíru.
• Šilhání

Při zpozorování některých z výše uvedených situací u vašeho dítěte upozorněte dětského lékaře. Vyšetření zraku bývá také nedílnou součástí preventivních prohlídek dětí (jakmile je dítě již schopno spolupracovat). Lehká krátkozrakost se velmi často diagnostikuje při nástupu do školy (již zmíněná, tzv. školní krátkozrakost). V tomto případě může na problém upozornit:

• problémy se čtením textu na tabuli
• problémy při kolektivních hrách, ve kterých je nutné dobře vidět na dálku (např. míčové sporty)
• nesoustředěnost, rychlá únava, bolest hlavy

Předpokládá se, že k rozvoji tohoto typu krátkozrakosti výrazně přispívá i současný způsob života, kdy tráví děti hodně času u obrazovek (televize, počítač, mobil). Vidění do dálky totiž stimuluje pobyt na přirozeném světle a časté zaměřování pohledu na vzdálené předměty v okolí. To je přirozeně spojeno hlavně s aktivitami, které děti provozují venku.

10 tipů, jak chránit zrak

Přímá prevence vzniku nebo rozvoje krátkozrakosti bohužel neexistuje. Existuje však řada opatření, která pomáhají chránit zrak nebo snížit oční diskomfort.

1. Dodržujte svědomitě léčbu očních i celkových nemocí.

2. Vyvarujte se aktivit, které by mohly způsobit úrazy očí. To zahrnuje zejména nošení brýlí (slunečných, pracovních, sportovních).

3. Omezte čas strávený u obrazovek. Při delší práci nebo sledování filmu si udělejte pravidelné přestávky. Dobře zapamatovatelné je tzv. pravidlo 20-20-20: každých 20 minut přestaňte sledovat obrazovku a místo ní se zadívejte po dobu alespoň 20 vteřin do bodu vzdáleného 20 stop to odpovídá asi 6 metrům.

4. Držte si dostatečnou vzdálenost mezi obrazovkou a očima: v případě klasické kancelářské činnosti u počítače by měla být vzdálenost v rozmezí 40-70 cm.

5. Procvičujte oči pravidelnými očními cviky, abyste si je udrželi v dobré kondici.

6. Vyhraďte si ve svém životě pravidelně chvíle, které trávíte venku na čerstvém vzduchu.

7. Nekuřte a omezte konzumaci alkoholu. Kouření i alkohol narušuje kvalitu vašich slz.

8. Pokud nosíte kontaktní čočky, dbejte na správné hygienické návyky spojené s péčí o čočky, ať se vyhnete očnímu diskomfortu i případným očním infekcím. Před manipulací s čočkami si pečlivě umyjte ruce. Čočky před nasazením i po vyndání promněte s roztokem na kontaktní čočky. Nenoste čočky déle, než je jejich určená doba spotřeby.

9. Při pocitu pálení, suchosti nebo nadměrného slzení používejte zvlhčující oční kapky pro doplnění chybějícího slzného filmu.

10. Výživu očí můžete podpořit zevnitř, např. pomocí doplňků stravy s obsahem luteinu, nebo užíváním omega-3 mastných kyselin.

Zdroje:

• https://www.healthline.com/health/nearsightedness
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/myopia#what-is-it
• https://www.webmd.com/eye-health/nearsightedness-myopia
• https://www.healthline.com/health-news/nearsightedness-in-children-how-eyedrops-can-help-minimize-myopia#Nearsightedness-on-the-rise
• https://www.aao.org/eye-health/diseases/myopia-nearsightedness