HPV virus – druhy a léčba

Co je to HPV virus?

Lidský papilomavirus (zkratka HPV pochází z anglického označení human papilloma virus) patří mezi viry, které napadají buňky lidské pokožky a sliznic. Virus je relativně stabilní a odolný. HPV je v současnosti nejčastější sexuálně přenosná infekce. Genitální HPV infekce se průměrně objeví u 80 procent žen a u nejméně 50 procent mužů.

Druhy HPV virů

Je popsáno více než 100 typů HPV viru. Pro lidské zdraví má význam 40 typů, které mohou infikovat epitel kůže a sliznic, hlavně oblast genitálu a konečníku a jsou označované jako lidské papilomaviry. HPV viry se dělí dle rizika vyvolání přednádorových změn v postižené tkáni na vysoce rizikové (HR = high risk) a nízce rizikové (LR = low risk).

Příznaky HPV viru

Většina HPV infekcíprobíhá bezpříznakově a průměrně za jeden až dva roky samy zcela odezní. Pokud ale infekce HPV přetrvává, dochází ke vzniku abnormálních změn (lézí), ze kterých může vzniknout nádorové onemocnění (nejčastěji karcinom děložního čípku, pochvy a vulvy u žen; u mužů karcinom penisu; u obou karcinom konečníku a karcinom v orofaryngeální oblasti).

Jestliže dojde k nákaze nízkorizikovými typy HPV, objevují se bradavice (verruca vulgaris, condyloma acuminatum, papilloma venerum).

Papilomaviry mohou způsobovat maligní nádorová onemocnění. Nejčastěji se jedná o karcinom děložního čípku. Příznaky nádoru na děložním čípku jsou velmi nespecifické a v počátečních stádiích nemusí pacientky vůbec žádné obtíže pozorovat. Pokud se příznaky objeví, pak mezi nejběžnější patří krvácení a špinění mimo menstruační fázi cyklu, krvácení po pohlavním styku, krvácení v přechodu, častější vaginální infekce, bolest v pánvi, bolest zad, bolest při pohlavním styku.

Nesmírně důležité jsou v tomto případě pravidelné preventivní prohlídky alespoň jednou ročně, kdy se provádějí stěry z děložního čípku, z nichž lze poznat počáteční přednádorové stádium. Více informací najdete v našem dalším článku, který se rakovině děložního čípku věnuje podrobněji.

HPV virus u mužů

Jelikož se jedná o pohlavně přenosnou nemoc, infekci HPV mohou samozřejmě získat i muži. Nízkorizikové typy způsobují mužům genitální bradavice nebo papilomatózu hrtanu. Infekce vysoce rizikovými typy HPV mohou vést až k rozvoji nádoru řiti nebo penisu.

Přenos a inkubační doba HPV

Lidské papilomaviry se přenášejí kontaktem kůží nebo sliznic, při narušení jejich integrity, tedy v místech poškození či oslabení. Jedná se hlavně o oděrky v kůži, drobné ranky vznikající na sliznici genitálu během pohlavního styku nebo pokud je oslabená imunita. K přenosu však může dojít i přes celistvý kožní povrch. Možný je i přenos infekce z matky na dítě během porodu při průchodu porodními cestami.

Inkubační doba je u nákazy nízkorizikovými typy HPV (bradavice) nejčastěji 2–3 měsíce, u vysoce rizikových HPV se jedná o dlouhodobý proces trvající i roky a nelze tak inkubační dobu přesně stanovit.

Diagnostika a testování HPV

K diagnostice bradavic nebývá nutná žádná speciální metoda. Bradavice mají specifický vzhled, podle kterého je lékař pozná.

Při preventivních prohlídkách provádí gynekolog stěr onkologické cytologie, tzv. Pap test, pojmenovaný podle řecko-amerického lékaře Papanicolaua, který jej vymyslel v první polovině dvacátého století. V České republice se provádí 1x ročně u všech žen. Lékař učiní stěr z děložního čípku, vzorek nanese na sklíčko, obarví jej speciálním barvivem a patolog jej následně hodnotí. Jestliže test ukáže změny v buňkách, je nutné udělat biopsii a specifikovat diagnózu.

HPV testy hledají pomocí genetických metod genetické informace DNA nebo mRNA lidských papilomavirů. Jestliže jsou založeny na hledání DNA, při pozitivitě ukazují, že jsou viry v organismu přítomny. Druhý typ, který je založený na hledání mRNA, ukazuje, že se viry v organismu množí. Pojišťovna hradí toto vyšetření pouze v případě pozitivního cytologického nálezu a na základě doporučení lékaře. To ale neznamená, že si pacient nemůže test vyžádat a uhradit ze svých prostředků. Testy provádí gynekolog. U mužů může test provést urolog nebo dermatovenerolog.

Dále existují speciální testy, které rozliší přítomnost HPV s nízkým nebo vysokým rizikem. Odběr vzorku je proveden z děložního čípku u žen nebo z ústí močové trubice u mužů. Ve specializované laboratoři se vzorek pomocí molekulárně-biologických metod vyšetří a je stanoveno, o kterou skupinu HPV se jedná.

Očkování proti HPV

Očkování je momentálně jedinou účinnou primární prevencí infekce HPV. Ideální doba vakcinace je před zahájením sexuálního života, tj. dříve, než se s infekcí HPV můžeme setkat. Ale i očkování po zahájení sexuálního života zajišťuje výrazné snížení rizika rozvoje některého z HPV onemocnění.

Na trhu jsou dostupné tři vakcíny proti HPV. Míra ochrany je dána počtem typů HPV, proti kterým vakcína chrání. Vakcíny proti HPV jsou vyráběny metodami genetického inženýrství (VLP Virus-like particles), nejedná se tedy o oslabené či mrtvé viry. 

Léčba viru HPV

Žádná léčba samotného viru neexistuje, léčit lze zdravotní potíže virem způsobené. Genitální bradavice lze léčit různými způsoby. Přesto u 10–20 % případů dochází navzdory odstranění bradavic k relapsu. Farmakologická léčba využívá masti s účinnou látkou imiquomid, která podporuje místní imunitu. Chirurgická léčba zahrnuje lokální destrukci kryoterapií, laserem nebo elektrokauterem v lokální anestezii. Ve vážných případech je nutné vyříznutí v celkové anestezii.

Jestliže je potvrzena rakovina děložního čípku, léčba závisí na jejím stádiu. Stádium rakoviny se určuje podle toho, jaké tkáně jsou zasaženy - zda „jen“ tkáň čípku, či zda již došlo k rozšíření i do okolních tkání a orgánů. Léčba se řídí i věkem ženy a jejím zdravotním stavem. Mezi hlavní metody léčby patří chemoterapie, ozařování a operační zákrok.

Papilomatóza hrtanu se léčí chirurgickým odstraňování papilomových hmot z hlasivek.

Zdroje:

• https://www.hpv-college.cz/
• https://www.nzip.cz/clanek/52-infekce-lidskymi-papillomaviry-hpv