Postcovidový syndrom: Trávicí obtíže a jak je řešit?
Typickými příznaky onemocnění Covid-19 je zejména horečka, kašel, dušnost, únava, bolesti svalů a kloubů či poměrně typická je i ztráta čichu a chuti. Mezi méně časté příznaky se řadí i různé trávicí obtíže, s nimiž se může potkat až 50 % nemocných. Nejčastěji se jedná o průjem, sníženou chuť k jídlu, nevolnost a zvracení, bolesti břicha či pocity nedostatečného trávení.
Jak Covid-19 ovlivňuje zažívání
Virus SARS-CoV-2 vstupuje do buněk pomocí tzv. receptoru ACE-2. Ten najdeme na povrchu mnoha sliznic (horní i dolní cesty dýchací a další), včetně buněk střevní sliznice. V tenkém a tlustém střevě je těchto receptorů dokonce až 100krát více než dýchacím ústrojí. V okamžiku, kdy touto cestou vir vstoupí do střevních buněk, dochází k jejich odumření a tím narušení trávení a rozvoji průjmu a dalších trávicích obtíží. Přetrvávající trávicí obtíže po prodělaném onemocnění Covid-19 jsou pak pravděpodobně způsobeny narušením střevního mikrobiomu, především ovlivněním zdraví prospěšných střevních bakterií.
Kdy k lékaři
Ve většině případů lze průjem a další trávicí obtíže zvládnout režimovými opatřeními a samoléčbou. V případě, že průjem trvá i přes léčbu déle než 3 dny, je provázen horečkou, malátností, hubnutím či v přítomnosti krve ve stolici, vyhledejte co nejdříve lékaře. Neprodleně se na něj také obraťte v případě dalších varovných příznaků onemocnění Covid-19, jako je obtížné dýchání, zmatenost, neklesající horečka či prudké bolesti hlavy.
V naší ambulantní praxi se dosti často setkáváme s pacienty, kteří si po prodělání COVID-19 stěžují na různé trávicí obtíže.
praktický lékař a alergolog pro dospělé, Klatovy
V naší ambulantní praxi se dosti často setkáváme s pacienty, kteří si po prodělání COVID-19 stěžují na různé trávicí obtíže. Nejčastěji se jedná o průjem, který se velmi často střídá se zácpou, sníženou chuť k jídlu, nevolnost a zvracení, bolesti břicha či žaludku, které jsou provázeny pocity nedostatečného trávení a plynatostí. Je zajímavou skutečností, že tyto obtíže se vyskytují s různou frekvencí a průběhem u pacientů bez zřejmé souvislosti s tíži prodělané infekce. Všechny výše uvedené příznaky upomínají na obraz funkční střevní dyspepsie. Jedná se o souhrn různorodých obtíží, které nemocný lokalizuje do oblasti trávicího traktu. Výše uvedené obtíže významně negativně ovlivňují běžné denní aktivity pacienta a výrazně ovlivňují jeho kvalitu života. K současným možnostem pozitivního ovlivnění patří opatření režimová a dietní a léčba medikamentózní. Pokud se stav dlouhodobě nezlepšuje, je potřeba léčbu individualizovat po konzultaci s ošetřujícím lékařem.
Co pro sebe můžete udělat sami
Nejdůležitějším opatřením při průjmu je dostatečný pitný režim. Pijte po malých doušcích, ale o to častěji. Vhodné jsou různé čaje, minerální vody bez bublinek či iontové nápoje. Ideální volbou je i rehydratační roztok, který pomůže doplnit i potřebné minerály. I když nemáte chuť k jídlu, nezapomínejte ani na pravidelnou stravu. Vybírejte lehce stravitelné pokrmy, jako je dušená rýže, dušená mrkev, suchary či piškoty. Vyhněte se tučným, smaženým a těžko stravitelným jídlům, a to i několik dní po odeznění obtíží.
Jak pomůže lékárna
V případě průjmu provázejícího onemocnění Covid-19 se používá diosmektit, přírodní čištěný jíl, který chrání sliznici trávicího traktu a má schopnost na sebe vázat i různé toxiny ve střevě. V případě silného průjmu, který je potřeba rychle zastavit, lze sáhnout i po přípravcích s obsahem loperamidu.Ten zpomaluje činnost střev, zahušťuje stolici a snižuje její četnost. Jen opatrně, nehodí se v případě průjmu po antibioticích, která se v léčbě nemoci Covid-19 také mohou používat.
Speciální pozornost je třeba věnovat i příjmu tělu prospěšných bakterií známých jako probiotika. Pomáhají vyrovnat a obnovit složení přirozené střevní mikroflóry narušené nejen průjmem, ale podle mnoha studií i samotným onemocněním Covid-19. Proto je vhodné i několik týdnů po nemoci konzumovat stravu bohatou na probiotika (kysané mléčné výrobky, kvašené zelí) a vlákninu (celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce, luštěniny). V případě doplňků stravy s obsahem probiotických bakterií pak vybírejte přípravky obsahující zejména tzv. bifidobakterie.
Hlavní cestou přenosu viru jsou naše ruce. Proto bychom neměli zapomínat na jejich důkladné pravidelné mytí a častou dezinfekci. Mnohé studie nasvědčují tomu, že v trávicím ústrojí přežívá vir i déle než na sliznicích dýchacích cest. Abychom tedy předešly dalšímu přenosu viru, mělo by být samozřejmostí důkladné mytí rukou i po toaletě.
Zdroje:
Post‑covidový syndrom – další záludnost COVID‑19. Medical Tribune 03/2021