Ulcerózní kolitida – příznaky, diagnostika a léčba
Ulcerózní kolitida je chronické onemocnění střevní sliznice postihující tlusté střevo. Typickými příznaky bývají křečovité bolesti břicha a průjem. Tyto epizody se střídají s klidovým stavem. Včasným odhalením nemoci se dá předejít pozdějším komplikacím. Více informací o příznacích, léčbě a dietě se dočtete v článku.
Co je to ulcerózní kolitida?
Ulcerózní kolitida (též idiopatická proktokolitida) je chronický autoimunitní typ zánětu trávicí trubice. Kolitida znamená zánět tlustého střeva, ulcus je latinsky vřed - pojem ulcerózní kolitida lze tedy přeložit jako vředový zánět tlustého střeva, nicméně vředy na sliznici najdeme až při těžkých formách onemocnění. Nemoc vždy postihuje nejprve konečník a poté postupuje na různě rozsáhlou část tlustého střeva. Většinou se jedná o dlouhodobě probíhající proces, u kterého je typický střídavý průběh. Po prvních příznacích nastává období bez nich (remise), které opět střídá období plně se projevujícího střevního zánětu (relaps).
Co ovlivňuje riziko ulcerózní kolitidy?
Ulcerózní kolitida se objevuje hlavně ve vyspělých zemích, proto je řazena i mezi civilizační choroby. První příznaky se objevují ve věku 20 až 40 let, případně později. Výjimkou bohužel není ani dětský věk. Ženy onemocní touto chorobou častěji než muži.
Příčiny ulcerózní kolitidy
Příčiny vzniku nemoci nejsou doposud přesně známé (proto též idiopatická proktokolitida termín idiopatický znamená vzniklý z neznámé příčiny). Předpokládá se ale, že na vzniku se podílí více faktorů jako dědičnost, střevní infekční onemocnění, kouření, porucha imunitního slizničního systému, západoevropský styl stravování, psychické faktory (dlouhodobý stres) nebo užívání některých léků (např. antibiotika, nesteroidní antiflogistika).
Jaké jsou příznaky ulcerózní kolitidy?
Typickým příznakem ulcerózní kolitidy je průjem, který může obsahovat stopy krve. Jeho četnost bývá i 20× za den. Dalším příznakem je bolest břicha, křeče a intenzivní nucení na stolici s pocitem nedostatečného vyprázdnění, únava, úbytek hmotnosti, ztráta chuti k jídlu, chudokrevnost, teplota a dehydratace vzniklá ztrátou tekutin při průjmu či zvracení. Dehydratace může mít za následek suchou kůži a sliznice, únavu, malátnost a v těžších případech i dezorientaci.
První projevy nemoci se mohou u některých pacientů objevit nečekaně mimo střevo. Jedná se o bolesti kloubů, zánět žlučových cest, postižení oka (záněty rohovky a duhovky), afty a kožní vyrážky.
Pacienti s ulcerózní kolitidou mají bohužel zvýšené riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.
Typy ulcerózní kolitidy
Ulcerózní kolitidu lze rozdělit podle rozsahu a části tlustého střeva, kterou nemoc postihuje, na:
- Ulcerózní proktitida tato forma postihuje jen konečník. Projevuje se průjmy s příměsí krve a hlenu, bolestí břicha, nedostatečným pocitem vyprázdnění při častém nucení na stolici.
- Proktosigmoitida postižen je konečník a esovitá klička tlustého střeva. Projevuje se průjem s příměsí krve, přítomností křečí, bolestí břicha a nutkáním na stolici.
- Levostranná kolitida zasažen je konečník, esovitá klička a sestupná část tlustého střeva. Příznakem je průjmovitá stolice s příměsí krve či hlenu, křeče v levé části břicha a úbytek hmotnosti.
- Pankolitidapostihujecelé tlusté střevo. Projevuje se krvavými průjmy, bolestí břicha, únavou a úbytky hmotnosti.
- Fulminantní kolitida jedná se o vážnou formu pankolitidy s možným ohrožením života. Projevuje se silnými bolestmi a průjmy, jež vedou k dehydrataci a šokovému stavu s rizikem rozvoje tzv. toxického megakolonu (dochází k roztažení části střeva a hromadění bakterií a toxinů, jejichž následkem může být otrava krve, zánět pobřišnice a šokový stav).
Jak se diagnostikuje ulcerózní kolitida?
Základem určení diagnózy je vyšetření stolice k vyloučení bakteriální, virové nebo parazitární infekce. Lékař může zjistit přítomnost skrytého krvácení ve stolici pomocí testu na okultní krvácení. Pro úplnost se vyšetřuje krev, která může odhalit zvýšení zánětlivých parametrů jako CRP, leukocytóza (zvýšení počtu bílých krvinek), dále chudokrevnost nebo nedostatek minerálů.
K vizuální kontrole vnitřku střeva se využívá endoskopické vyšetření neboli kolonoskopie (s možným odběrem vzorků sliznice), ze zobrazovacích metod ultrazvuk, CT, magnetická rezonance nebo rentgen s využitím kontrastní látky.
Jak se ulcerózní kolitida léčí?
Léčba ulcerózní kolitidy závisí na její fázi. Ve fázi relapsu se zaměřuje především na zvládnutí zánětu, v období remise je cílena na prevenci. Většina nemocných je léčena přípravky z následujících skupin: aminosalicyláty (mesalazin nebo dříve hojně používaný sulfasalazin), kortikosteroidy (na překlenutí akutního vzplanutí choroby), imunosupresiva (potlačují imunitní reakce poškozující organismus), antibiotika a probiotika, nutriční a podpůrné terapie (hlavně u dětí). Lékař předepisuje také léky, které pomohou zmírnit průjem, léky proti bolesti nebo léky uvolňující křeče v břiše. Zpravidla je třeba také doplňovat vitaminy a minerály, o které tělo při průjmech přichází. Příznivý vliv má zejména doplňování vitaminu D, vápníku, železa či kyseliny listové.
Pokud není adekvátní odezva na probíhající léčbu, nabízí se možnost biologické léčby. V České republice se využívá infliximab. Jedná se o monoklonální protilátku, která se podává nitrožilní infuzí. V závažných případech je nutný chirurgický zákrok, při kterém je odstraněno celé tlusté střevo a z tenkého střeva se vytvoří nový konečník.
Související kategorie produktů
Ulcerózní kolitida a úmrtnost
Pokud není ulcerózní kolitida adekvátně léčena, léčba nepřináší uspokojivé výsledky nebo není-li zavčas indikován chirurgický výkon, může onemocnění přejít do akutní formy s více než 25% úmrtností.
Ulcerózní kolitida a dieta
Pacienti s tímto onemocněním by měli dodržovat určitá stravovací pravidla. Doporučuje se přejít na bezezbytkovou dietu s omezením nestravitelné vlákniny (zelenina, ovoce, slupky, semínka, zrníčka), vyhnout se tučným pokrmům, mléčným výrobkům (nebo je alespoň nahradit bezlaktózovými), čokoládě, nejíst nadýmavá, dráždivá a kořeněná jídla, živočišné tuky nahradit rostlinnými, stravu upravovat vařením a pečením (ne smažením). Strava by měla zajistit dostatečný příjem železa a vápníku. Dostatečný pitný režim (neperlivé minerálky, slabé čaje a silně zředěné ovocné šťávy) by měl být samozřejmostí. Na škodu jistě není zařazení probiotik. Vhodné je dietu konzultovat s nutričním terapeutem, je-li to možné.
Jaký je rozdíl mezi Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou?
Obě nemoci patří mezi nespecifické střevní záněty. Mají určité společné rysy, ale liší se lokalizací, rozsahem a hloubkou postižení střevní sliznice. Crohnovu chorobu najdeme stejně často u obou pohlaví, ulcerózní kolitida postihuje 1,5x častěji ženy.
Ulcerózní kolitida u dětí
Incidence zánětlivého střevního onemocnění u dětí se bohužel poslední dobou zvyšuje. Posouvá se i věková hranice manifestace nemoci do nižších věkových skupin. Průměrný věk v době stanovení diagnózy se pohybuje kolem 12–13 let. Onemocnění se ale nevyhýbá ani dětem z nejnižší věkové kategorie. Příznaky, které poukazují na toto onemocnění, jsou poruchy růstu, neprospívání, úbytek na váze a bolesti břicha. Důležitý je i výskyt autoimunitních onemocnění v bližší rodině.
Důležitá je včasná léčba
Jelikož příčina vzniku ulcerózní kolitidy není známa, není v současnosti k dispozici taková léčba, která by vedla k definitivnímu vyhojení zánětu a současně zabránila návratu choroby v budoucnosti. Proto je důležité včasné rozpoznání nemoci a nastavení dlouhodobého léčebného plánu, který pomůže zachovat dobrou kvalitu života. Pokud vás tedy trápí opakované bolesti břicha a průjmy, neváhejte a vydejte se pro radu k lékaři.