Reishi - co obsahuje?

V současnosti se neustále rozrůstá segment doplňků stravy, jejichž složení bychom ještě nedávno považovali za nezvyklé až exotické. Příkladem je skupina exotických hub, které byly donedávna reprezentovány zejména doplňky stravy z domácí hlívy ústřičné. Dnes je těchto přípravků na trhu celá řada a získávají si stále větší oblibu. Tyto houby, u nichž se ujalo označení chytré houby, pocházejí hlavně z oblasti Asie, kde se používají v místní tradiční přírodní medicíně již tisíce let.

Reishi - Lesklokorka lesklá

Nejznámější houbou z této skupiny je lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum) obecně známá pod názvem Reishi. Jedná se o dřevokaznou houbu, která je řazena mezi stopkovýtrusné (v těle houby dochází ke splynutí obou jejich jader a vzniku výtrusů). Její klobouk (plodnice) má nezaměnitelnou lesklou barvu, která se mění s věkem houby. V mládí je špinavě žlutá a posléze přechází přes červenohnědou až kaštanově hnědou. Právě typický vzhled klobouku dal houbě jméno, protože její latinské označení Ganoderma pochází z řeckých slov ganos (lesklý) a derma (kůže), což se ostatně odráží v jejím českém jméně.

Reishi roste i u nás

Možná byste nečekali, že Reishi přes své jméno a použití v tradičních medicínách asijských národů roste i v České republice. V našich lesích se vyskytují i jiné druhy lesklokorek - l. jehličnatá (Ganoderma carnosum) nebo l. ploská (Ganoderma applatum). Nadšené houbaře je třeba ovšem upozornit, že na smaženici z leslokorky si moc nepochutnají - plodnice nelze konzumovat přímo, jsou poněkud tuhé a dřevnaté konzistence, a navíc mají výrazně hořkou chuť. Pozitivní je, že uměle pěstované houby tuto hořkou chuť ztrácejí.

Jaké prospěšné látky Reishi obsahuje?

Reishi obsahuje celou řadu látek, které jsou někdy obecně označovány zastřešujícím názvem biologicky aktivní látky. K hlavním těmto látkám patří polysacharidy (složené cukry) a tzv. triterpenoidy. Triterpenoidy jsou běžné látky obsažené v rostlinách nebo houbách. Tyto látky mají řadu jedinečných vlastností, vyskytují se například ve velmi oblíbeném ženšenu. Jak rostliny, tak houby obsahující tyto látky jsou tradičně používány ve fytoterapeutické lidové praxi různých národů a zemí. Mezi nejvýznamnější terpenoidy patří kyselina ganodermová a lucidenová.

Dále obsahuje značné množství antioxidantů, alkaloidy, steroly (ergosterol a jeho deriváty nebo beta sitosterol), mastné kyseliny, vlákninu, vitaminy, enzymy nebo adenosin (nukleosid). Z minerálů a stopových prvků můžeme v Reishi nalézt železo, mangan, hořčík, měď, zinek či vzácné germanium. Celkem odborníci uvádějí, že Reishi obsahuje až 400 biologicky aktivních látek.

Co Reishi umí?

Aktuálně probíhájí další vědecké výzkumy ohledně zdravotních benefitů reishi. V současné době jsou však extrakty z Reishi dostupné pouze ve formě doplňků stravy, které jsou určeny pro podporu normální funkce oběhové soustavy, pro udržení normální hladiny cholesterolu v krvi a samozřejmě také pro podporu přirozené obranyschopnosti. Podpora imunity souvisí zejména s obsaženými polysacharidy (beta-glukany), za dvěma zbývajícími vlastnostmi stojí triterpenoidy. Roli mohou samozřejmě hrát i další uvedené biologicky aktivní látky.

V jaké podobě lze Reishi konzumovat?

Na trhu se vyskytuje v nejrůznějších podobách. Nejčastěji jsou to tablety nebo kapsle, ale je možné si koupit i tinkturu či instantní nápoj. Často se kombinuje s dalšími rostlinami nebo houbami (ostropestřec mariánský, čaga, shiitake, hlíva ústřičná, rakytník lékařský, korálovec ježatý, hnojník obecný a další). Dá se ale i koupit ve formě prášku či v nakrájené a usušené verzi. Lze z ní připravit i odvar (obsažené látky se dají extrahovat horkou vodou). K dispozici je ale i káva, čaje, potravin (například Reishi v medu) či dokonce kosmetika s Reishi (hydratační krém na tělo a obličej nebo rozjasňující sérum).

Další ze skupiny chytrých hub

Kromě Reishi, která je nejznámější představitelkou skupiny chytrých hub, lze jídelníček ve formě doplňků stravy obohatit i dalšími neméně zajímavými houbami. Jako první zmiňme například houbu Enoki (penízovka sametonohá, Flammulina velutipes), která je oblíbená v Japonsku. Dále nesmíme opomenout proslulou houbu Shiitake (houževnatec jedlý, Lentinus edodes) či Cordyceps (housenice čínská, Cordyceps sinensis), který je zajímavý tím, vystřeluje své spóry, které napadají hmyz, na jehož těle pak cizopasí. Na závěr samozřejmě musíme zmínit hlívu ústřičnou, která je známá i v našich podmínkách a již se stala oblíbenou pochoutkou i v české kuchyni. I ona je jako ostatně všechny předchozí houby ceněna pro vysoký obsah beta-glukanů a dalších bioaktivních látek.