Propolis - složení a historie používání
Propolis neboli včelí tmel patří vedle medu a mateří kašičky k nejoblíbenějším včelím produktům. Včely propolis vyrábějí a používají k ochraně svého úlu před chladem i k udržování hygieny, a to díky jeho antibakteriálním vlastnostem. Jak můžete z vlastností této jedinečné přírodní substance profitovat i vy?
Co je to propolis?
Propolis či včelí tmel (vzácněji označovaný jako smoluňka či dluž) je hmota, kterou včely vyrábějí smísením nasbírané pryskyřice z pupenů stromů s výměšky svých hlavových žláz a voskem.
Slovo „propolis“ pochází z řečtiny a je složeninou předložky „pro“ (pro, před) a „polis“ (společenstvo, místo, město) – z toho lze vyvodit, že se jedná o substanci důležitou pro úl a jeho bezpečnost. Včely propolisem potahují stěny úlu a v případě potřeby jím utěsňují štěrbiny a netěsnosti. Úl je díky propolisu dokonale chráněn před chladem (v úle je udržována stabilní teplota 35°C) a vlhkem.
A nejen to. Pokud do úlu vnikne nevítaný host, např. drobný hlodavec, včely jej nejdříve ubodají a aby zabránily šíření bakterií a plísní z rozkládajícího se těla, obalí jej propolisem. Díky propolisu je tedy v úle udržováno aseptické prostředí, zbavené všech choroboplodných zárodků, které by mohly včelí společenstvo ohrozit. Propolis zabraňuje rozkladu bílkovin, likviduje bakterie, celkově se vyznačuje silným antibakteriálním účinkem.
Jak vypadá surový propolis?
Propolis má za pokojové teploty vláčnou lepkavou konzistenci, při nízkých teplotách je křehký a drobivý. Pokud se jedná o barevnost, záleží na složení – podle typu pryskyřic, které včely na jeho výrobu nasbíraly, může být žlutohnědý, zelenohnědý nebo tmavě hnědý. Zdokumentovány jsou i případy bezbarvého propolisu. Propolis jemně a příjemně voní.
Historie používání
Existují důkazy o využívání propolisu ve starověkých civilizacích – staří řečtí a římští lékaři propolis používali k hojení ran na kůži i na sliznicích nebo k desinfekci ústní dutiny. Asyřané jej aplikovali na rány a nádory, Egypťané používali propolis k balzamování a Inkové jako prostředek proti horečce. V Anglii byl propolis v 17. století zapsán do lékopisu jako oficiální léčivo. Až do 20. století, než se začala masově požívat antibiotika, byl propolis v Evropě velmi ceněn pro své antibakteriální a hojivé účinky. První vědecká práce o propolisu včetně jeho chemického složení a vlastností byla publikována v roce 1908. Obliba propolisu trvá dodnes – v rámci péče o zdraví je návrat k přírodním řešením, která jsou prověřena staletími (v tomto případě tisíciletími), mezi lidmi stále oblíbenější.
Víte, že…? Nejslavnější houslař světa Stradivari, který žil na přelomu 17. a 18. století, používal propolis k ošetření dřeva při výrobě svých „nesmrtelných“ nástrojů?
Jaké je chemické složení propolisu?
Složení propolisu se stejně jako jeho barva odvíjí od toho, kde včely suroviny k jeho výrobě nasbíraly a z jakých stromů a rostlin suroviny pocházejí. V literatuře je udáváno následovné složení propolisu:
- 41,5 % živicových a balzámových látek
- 17–30 % včelího vosku
- 14,5 % mechanických příměsí
- 2–11 % pylu
- 10,5 % tříslovin
- 5–10 % éterických olejů
- 6 % rostlinného vosku
Obsah bioaktivních látek v propolisu
Odborníci prozatím v propolisu identifikovali asi 300 složek a toto číslo nemusí být definitivní. S ohledem na vlastnosti propolisu jsou jeho nejvýznamnější aktivní složkou polyfenoly (flavonoidy, fenolové kyseliny, stilbeny, lignany). Nejhojněji jsou v propolisu zastoupeny flavonoidy (až 90 % fenolových komponentů), což jsou látky vyznačující se silnými antioxidačními vlastnostmi (ze známějších jmenujme resveratrol, rutin, kvercetin nebo kaempferol). Flavonoidy jsou látky rostlinného původu, jejichž hlavním úkolem je ochrana před škodlivými vnějšími vlivy (např. UV záření), udržení stability vnitřního prostředí (neutralizace volných radikálů) a další funkce důležité pro přežití rostliny. Propolis také obsahuje vitaminy B1, B2, B6, C a E. Dále v propolisu najdeme hořčík, vápník a draslík, měď, zinek a železo a některé enzymy.
Oblíbené výrobky s propolisem
Popularita včelích produktů včetně propolisu neunikla samozřejmě výrobcům přírodní kosmetiky, doplňků stravy a potravin.
Propolisová tinktura
Surový propolis se užívá zřídka – nejběžnější formou je jeho lihový extrakt, tedy propolisová tinktura (propolisové kapky). Použití propolisové tinktury je všestranné – lze ji užívat vnitřně i zevně. Vnitřně můžete propolisové kapky podávat např. na kostce cukru, smíchané se lžičkou medu či ve vodě (ideálně před jídlem).
Propolisová tinktura je vynikajícím prostředkem k masáži dásní. Ředěnou propolisovou tinkturu lze používat ke kloktání, výplachům ústní dutiny nebo k sedacím koupelím, obkladům, vlasovým zábalům, inhalacím apod. Pokud chcete aplikovat surový propolis na kůži, pak je třeba jej nahřát a pak vetřít na postižené místo (např. bradavici, otlak nebo kuří oko) a přelepit. Rozehřátý propolis se dá smíchat s trochou medu, sádlem nebo jiným masťovým základem z lékárny – tak se snadno vyrobí propolisová mast.
Propolis na zuby a dásně
Propolis můžeme nejčastěji najít jako přísadu produktů určených pro péči o ústní dutinu, tj. v zubních pastách, ústních vodách, sprejích nebo pastilkách.
Propolis na kůži
Propolis, resp. jeho extrakt, je často přidáván do kosmetických přípravků (krémy, masti k určené k řešení drobných kožních problémů nebo kosmetika určená k péči o namáhanou a podrážděnou pokožku).
Doplňky stravy s propolisem
Pokud chcete užívat propolis vnitřně, pak lze doporučit doplněk stravy ve formě kapslí v kombinaci s vitaminy.
Potraviny s propolisem
Z dalších zajímavých propolisových produktů jmenujme třeba osvěžující žvýkačky s propolisem v celé řadě příchutí (jahoda, máta, lékořice, citron). Propolis bývá také často kombinován s ostatními včelími produkty, jako je med a mateří kašička. Velmi oblíbený je med s propolisem.
Bezpečnost užívání propolisu
Propolis je netoxická látka, nicméně žijeme v éře alergií, a tak by měli být zejména citliví jedinci při používání propolisu obezřetní, a to hlavně pokud mají alergii na pyl, který je přirozenou součástí propolisu. Před použitím propolisu se doporučuje udělat jednoduchý test citlivosti – nejdříve aplikovat na malé místo na vnitřní stranu předloktí a vyčkat, zda se neobjeví reakce (podobně jako to doporučují výrobci barev na vlasy). Na druhou stranu existují propolisové výrobky vyráběné technologií, která minimalizuje pravděpodobnost alergické reakce. A co propolis pro děti? Platí stejné pravidlo jako u medu – do dovršení jednoho roku se včelí produkty u dětí obecně nedoporučují. Pečlivě čtěte instrukce k použití propolisových produktů.
Co je apiterapie?
Apiterapie (apis=latinsky včela) je metoda, která využívá blahodárných účinků všech včelích produktů. Mezi ty řadíme med, propolis, mateří kašičku, pyl, pergu (plástvový pyl, včelí chleba), vosk a včelí jed. Kromě toho apiterapie zahrnuje například i pobyt v blízkosti včel ve speciálních apidomcích.