Plicní embolie – příznaky, léčba a rizikové faktory

Co je to plicní embolie?

Při plicní embolii dochází k ucpání tepny přivádějící krev do plic nebo k ucpání některé z jejích větví. Ve většině případů se jedná o komplikaci hluboké žilní trombózy. Při hluboké žilní trombóze dojde k vytvoření zpravidla krevní sraženiny v žilním řečišti (nejčastěji v dolních končetinách nebo v pánevní oblasti). Krevní sraženina (tzv. embolus) se uvolní od žilní stěny a krevním oběhem se dostane do plic. Protože tepny v plicích jsou úzké, krevní sraženina zde vytvoří překážku, přes kterou krev přestane správně proudit. Tím se část plic nedostatečně prokrvuje a následně kolabuje. Dochází ke snížení kyslíku v krvi, to poškozuje ostatní orgány. Ve snaze překonat odpor krevní sraženiny se zvyšuje tlak v pravé srdeční komoře. Vysoký krevní tlak v pravé komoře (tzv. plicní hypertenze) může vést k jejímu roztažení, k utlačení okolních cév až k srdečnímu selhání.

Vážnost poškození při plicní embolii závisí na velikosti sraženiny a jejím umístění v plicním řečišti. Neléčená plicní embolie končí až ve 30 % úmrtím, rozpoznaná a léčená plicní embolie má smrtnost kolem 8 %. Čím dřív se začne s adekvátní léčbou, tím vyšší je šance, že následky plicní embolie zůstanou minimální.

Jaké jsou typy plicní embolie?

Ucpání plicní tepny způsobuje až v 90 % krevní sraženina („trombotická plicní embolie“). Existují však i netrombotické plicní embolie, při kterých za vznikem překážky nestojí sraženina krve, ale bakterie, a to zpravidla jako komplikace zápalu plic („septická embolie“), tuk nejčastěji jako komplikace velkých zlomenin („tuková embolie“), vzduchová bublina např. při otevřené zlomenině nebo při injekčním podávání drog („vzduchová embolie“), plodová voda při komplikovaném porodu nebo nádorové buňky.

Podle rychlosti rozvoje příznaků se rozlišuje akutní plicní embolie (náhle vzniklé potíže), dále pak subakutní plicní embolie (potíže se rozvíjejí v rozmezí 2-12 týdnů) a chronická plicní embolie. Ta nejčastěji vznikne jako následek akutní plicní embolie, kdy na stěnách plicních cév zůstávají zbytky krevních sraženin, které brání normálnímu průtoku krve.

Podle velikosti obstrukce se rozlišuje masivní plicní embolie (oboustranná plicní embolie; přítomný je nízký tlak až šokový stav), submasivní plicní embolie (bez poklesu krevního tlaku, s ovlivněnou funkcí pravé komory), lehká plicní embolie (objevují se příznaky, není však ovlivněna funkce pravé komory).

Příčiny plicní embolie

Nejčastější přímé důvody vzniku krevní sraženiny můžeme rozdělit do dvou skupin.

• Zranění nebo poškození tkáně – zlomeniny (zejména dlouhých kostí dolní končetiny), natržení svalu.
• Omezená hybnost – v případě dlouhodobé tělesné nečinnosti a působení gravitace se krev hromadí ve spodních částech těla, což může vést k tvorbě sraženin. Stav se zhoršuje při dehydrataci. 

Rizikové faktory

K rizikovým faktorům patří genetické predispozice, které souvisejí s vyšší náchylností k tvorbě krevních sraženin, jako je Leidenská mutace a mutace v genu pro protrombin. Riziko plicní embolie zvyšuje rostoucí věk, obezita, přítomnost nádorového onemocnění, křečových žil, vysokého krevního tlaku či jiného srdečního onemocnění. Významným rizikovým faktorem je kouření cigaret. Plicní embolií však mohou být ohroženi i zdraví jedinci, a to v důsledku dlouhého cestování, chirurgického zákroku nebo užívání antikoncepce.

• Cestovní plicní embolie se může objevit v případě dlouhých, zejména leteckých přesunů, které trvají déle jak 5 hodin. Krevní sraženina vznikne důsledkem stlačení podkolenní žíly, dehydratace a nižšího atmosférického tlaku. Cestování na dlouhé vzdálenosti může zvýšit riziko plicní embolie až čtyřikrát. Nejvíce ohroženi jsou lidé nad 75 let, osoby s obezitou či poruchou hybnosti. Tématu cestování, žilní trombózy a plicní embolie se podrobněji věnujeme v samostatném článku.
• Pooperační tromboembolická nemoc představuje závažnou komplikaci zejména po ortopedických operacích, jako je výměna kyčelního kloubu.
• Hormonální antikoncepce zvyšuje riziko rozvoje plicní embolie. Toto riziko se umocňuje při výskytu jiných rizikových faktorů, např. ve vyšším věku, při přítomnosti Leidenské mutace a při kouření.

Příznaky plicní embolie

K možným projevům akutní plicní embolie patří:

• náhlá dušnost s rychlou dechovou frekvencí
• bolest na hrudi, která se zvětšuje při nádechu nebo kašli
• nepravidelný nebo zrychlený srdeční rytmus
• nízký tlak
• kašel, přičemž se může objevit i vykašlávaní krve nebo krvavého hlenu
• náhlá bolest zad
• pocení
• zmodrání rtů nebo konečků prstů

Objevit se může úzkost nebo závratě. Na druhou stranu řada pacientů nepociťuje žádné příznaky nebo trpí jen lehkou dušností. Drobné sraženiny, které zablokují vzdálenější větve v plicním řečišti, mohou být důvodem „přechozené plicní embolie“, při které je pacient zcela bez obtíží a na problém se přijde až později v souvislosti s jiným vyšetřením.

Plicní embolie a žilní trombóza – jak spolu souvisí?

Projevům plicní embolie mohou předcházet příznaky související s hlubokou žilní trombózou. V danou chvíli se vytvořila sraženina v končetinách, která se může uvolnit a doputovat do plic, ale zatím se tak nestalo. K nejčastějším příznakům hluboké žilní trombózy patří:

• otoky končetin, které jsou většinou jednostranné
• změny barvy kůže v místě otoku
• rozšíření cév na končetinách
• bolesti nohou při dlouhém stání nebo chození
• pocit napětí a tepla v postižené končetině

Při náhlé dušnosti, bolesti na hrudi, vykašlávání krve či přítomnosti jiného příznaku, pravděpodobně souvisejícího s plicní embolií nebo hlubokou žilní trombózou, situaci vždy rychle řešte s lékařem.

Diagnostika plicní embolie

K diagnostice plicní embolie se vedle podrobné osobní a lékové anamnézy využívá řady metod. Ke specifickým testům, které jasně prokáží plicní embolii, patří CT-angiografie (vyšetření cév pomocí počítače s využitím kontrastní látky) a kombinace perfúzní a ventilační scintigrafie (využívá se zejména v případě nemožnosti provedení CT). Dále se využívá stanovení krevních plynů, ultrazvukové vyšetření žil a echokardiografie. Jiné metody poslouží k vyloučení jiných příčin udávaných potíží. Patří mezi ně elektrokardiograf (EKG; odhaluje především arytmie), rentgen hrudníku a laboratorní vyšetření krve. Lékaři zvažují možnost plicní embolie vždy, pokud se v osobní anamnéze objevují příznaky hluboké žilní trombózy.

Léčba plicní embolie

Využívají se antikoagulační léčiva, která zamezují tvorbě nových sraženin. Lidově se tyto látky označují jako „léky na ředění krve“. Antikoagulační léčiva mohou být zpočátku podávána injekčně (nitrožilně nebo podkožně), poté se přechází na tablety (warfarin nebo novější přímá perorální antikoagulancia tzv. DOAC).

Další používanou skupinou léčiv jsou trombolytika. Tyto látky rozpouštějí již existující sraženiny. Jejich použití je vázáno na vážné stavy a výhradně na nemocniční prostředí. Ve výjimečných případech je pro odstranění embolu nutný operační zákrok (katetrizace nebo otevřená operace). Vedle léčby samotné plicní embolie je důležité odhalit příčinu vzniku sraženiny a tu adekvátně řešit.

Plicní embolie je velmi často důvodem hospitalizace, která trvá průměrně týden. Následná délka léčby je individuální, v závislosti na okolnostech a přidružených onemocnění se může pohybovat v rozmezí od tří měsíců po celoživotní užívání antikoagulačních léčiv. Pokud se i přes užívání léků potíže vracejí, zvažuje se zavedení kaválního filtru. Doba pracovní neschopnosti po prodělání plicní embolie je rovněž individuální. Někteří lidé jsou schopni se vrátit do práce po 14 dnech, jiní se mohou s následky potýkat několik měsíců, zejména pokud je postižena větší část plic.

Co dělat po plicní embolii?

Stav po plicní embolii zahrnuje dlouhodobé podávání antikoagulačních léků, velmi často warfarinu. Pro dosažení optimální účinnosti a bezpečnosti tohoto léku je nutné pravidelně kontrolovat krevní srážlivost. K tomu se používají INR testy, přičemž optimální hodnoty jsou v rozmezí 2-3. Při výskytu příliš nízké či vysoké hodnoty lékař upraví dávkování. Při užívání warfarinu je nutné dbát na dodržování některých pravidel. Pokud užíváte warfarin, snižte příjem potravin s vysokým množstvím vitaminu K (špenát, zelí, hlávkový salát, kapusta, brokolice aj.). Není nutné se těmto potravinám vyhýbat, důležitá je však umírněnost v jejich konzumaci a vyvarování se výkyvům (např. při letní úrodě na zahradě). Užívání antikoagulační léčby zmiňte při nákupu volně prodejných léčiv nebo doplňků stravy. Některé látky by mohly snížit bezpečnost léčby warfarinem.

Prevence plicní embolie

I když některé rizikové faktory ovlivnit nemůžeme, zůstává řada dalších, na které se můžeme zaměřit:

• Pravidelně se hýbejte. Fyzická aktivita podporuje správný stav oběhového systému. Doporučuje se věnovat pohybu minimálně třikrát týdně čas v délce alespoň 30 minut. Účelem není pokořit rekordy nebo se vyrovnat lidem, pro které je sportování vášeň. Postačí například svižná chůze, jízda na kole nebo plavání.

• Při dlouhých cestách, dlouhém stání, sezení a při výskytu chronické žilní nedostatečnosti používejte kompresní punčochy, které podporují správný oběh krve v žilách a jsou prevencí žilních a lymfatických nemocí. Dělejte si pravidelně na několik minut přestávku od stání či sezení, projděte se a procvičte si nohy.

• Udržujte optimální tělesnou hmotnost. Jezte pestře, zařazujte do na ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné výrobky a vlákninu. Nejméně jednou týdně si dopřejte rybu. Omezte příjem nasycených tuků a potravin s vysokou mírou cholesterolu. Vhodné je také výrazně snížit příjem druhotně zpracovaných potravin. Dostatečně pijte.
• Kardiovaskulární prevence v sobě zahrnuje mimo jiné také pravidelný spánkový režim, čas na odpočinek, omezení alkoholu, kofeinu a vyhýbání se kouření. Důležité je snažit se v maximální možné míře omezit působení okolního stresu.

Plicní embolie patří mezi nemoci dobře známé i v laické populaci. Různorodé a v některých případech málo vyhraněné příznaky mohou včasné odhalení znesnadnit, což bohužel zvyšuje riziko úmrtí na tuto zdravotní komplikaci. Dodržujte zásady zdravého životního stylu, zaměřte se na odstranění ovlivnitelných rizikových faktorů ve svém životě (především na kouření) a seznamte se s možnými projevy plicní embolie, ať můžete prožívat krásy života spokojení a zdraví.

Zdroje:

• https://www.solen.cz/pdfs/med/2019/05/03.pdf
• https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2014/05/03.pdf
• http://iakardiologie.cz/pdfs/kar/2011/88/04.pdf
• https://kardioblog.cz/zacatecnici-plicni-embolie/
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/153796
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/types-of-pulmonary-embolism#types
• https://www.healthline.com/health/pulmonary-embolus
• https://www.healthline.com/health/heart-health/pulmonary-embolism-diet#foods
• https://www.webmd.com/lung/pulmonary-embolism-symptoms