Malárie – příznaky, výskyt a očkování

Malárie je závažné onemocnění, které postihuje miliony lidí v rozvojových zemích, zejména v Africe. Tato infekce způsobená parazity z rodu Plasmodium je přenášena komáry a může vést k vážným zdravotním komplikacím i k úmrtí. V našem článku se dozvíte o příznacích, diagnostice a léčbě malárie i o možnostech prevence při cestování do rizikových oblastí.

Co je to malárie?

Malárie je velmi závažné infekční onemocnění postihující krevní buňky. Infekce je velmi vysilující a bez včasné a adekvátní léčby zpravidla vede k úmrtí. Každoročně je na světě zaznamenáno okolo 250 miliónů případů infekce, podle předpokladů pak v důsledku onemocnění zemře přes 600 tisíc lidí. Nejohroženější skupinou jsou děti do 5 let.

Co způsobuje malárii?

Původcem malárie je parazitární prvok rodu Plasmodium. Pro člověka je infekčních 5 druhů: Plasmodium falciparum, P. vivax, P. ovale, P. malariae a P. knowlesi.

• P. falciparum způsobuje nejčastější a bohužel také nejnebezpečnější formu malárie. Nemoc se nazývá tropická malárie, protože se s ní setkáváme v tropických oblastech subsaharské Afriky. Označuje se také pojmem maligní terciána. Pojem maligní souvisí se závažností infekce, pojem terciána je odvozen od třech dnů právě tolik trvá vývojový cyklus parazita v červených krvinkách. S tím souvisí i průběh malarických záchvatů (fází s těžkými příznaky), které se zpravidla opakují právě každý třetí den. Parazit napadá všechna stadia červených krvinek, proto je procento nakažených buněk velmi vysoké již během několika dnů. Tato forma malárie je zodpovědná za 90 % všech úmrtí na malárii.
• P. vivax a P. ovale vyvolávají mírnější varianty infekce. Označují se pojmy benigní terciána (záchvaty se opět opakují každý třetí den), terciána vivax či ovale podle příslušného původce infekce. Napadají pouze jedno vývojové stadium červených krvinek (retikulocyty). Z tohoto důvodu nebývají tyto malárie fatální, i když se stále jedná o vyčerpávající onemocnění. P. vivax nebo P. ovale však vytvářejí spící formy zůstávající v játrech. Ty se mohou znovu aktivovat po několika týdnech, měsících, nebo dokonce i letech a opět vyvolat malarický záchvat. P. vivax je druhým nejčastějším původcem malárie. Vyskytuje se mimo oblasti subsaharské Afriky.
• P. malariae je původcem čtyřdenní malárie (kvartány). Malárie má podobný průběh jako v případě. P. vivax nebo P. ovale, ale příznaky se opakují až každý čtvrtý den. Nevytváří se spící formy.
• P. knowlesi je původcem opičí malárie, který však může infikovat i člověka. Tato malárie je po tropické malárii druhá nejzávažnější. Vyskytuje se v jihovýchodní Asii.

Plasmodia jsou přenášena v naprosté většině případů samičkami komára rodu Anopheles při sání krve. K přenosu z člověka na člověka dochází výjimečně, a to výlučně krevní cestou (z matky na plod, krevní transfuzí nebo transplantací orgánů od infikované osoby, sdílením injekčních jehel po infikované osobě). Jakmile parazit pronikne do krevního oběhu, putuje do jater, kde se nepozorovaně množí několik dnů až týdnů. V jaterních buňkách se přemění na další vývojové stadium, které napadá červené krvinky. Rozpad nakažených erytrocytů vede k uvolnění velkého množství parazitárních látek zodpovědných za malarický záchvat.

Příznaky malárie

Inkubační doba malárie se pohybuje mezi 6 až 40 dny (v závislosti na původci), nejběžněji mezi 10-15 dny. Zpočátku jsou projevy nespecifické a připomínají běžné chřipkové onemocnění:

• bolest hlavy, svalů a kloubů
• celková únava
• nevolnost, zvracení
• bolest břicha
• průjem

Stav se však postupně zhoršuje. K závažným komplikacím dochází během několika dnů. Objeví se malarické záchvaty: vysoká horečka, zimnice s třesem, bolesti hlavy se zvracením, pocení. Podle původce se záchvaty opakují každý třetí nebo čtvrtý den. U malárie vyvolané P. falciparum nebo P. knowlesi mohou závažné symptomy probíhat i nepřetržitě (bez úlevy). Pokud není zahájena adekvátní léčba, objevují se poruchy krevního oběhu s nedostatečným prokrvením orgánů. Těžká forma malárie se projevuje závažnou anémií, rozvratem minerálů, poškozením mozku (cerebrální malárie) a selháním ledvin.

Diagnostika malárie

Vyšetření potvrzující přítomnost malárie zahrnuje vedle podrobné osobní anamnézy (včetně cestovatelské historie) krevní testy, vyšetření jater a sleziny. Laboratorní vyšetření je založeno na mikroskopickém potvrzení přítomnosti Plasmodií v krvi. Krev se odebírá z bříška prstů nebo u malých dětí z ušního lalůčku. Vedle Plasmodia se stanovuje také procento infikovaných červených krvinek.

Léčba malárie

Léčba malárie probíhá ihned po stanovení diagnózy na infekčních odděleních nemocnic pomocí antimalarik (léčivé přípravky s obsahem účinných látek chlorochin, artemeter, atovachon, proguanil, meflochin) případně antimalarik v kombinaci s antibiotiky (doxycyklin, klindamycin). Volba antimalarika závisí na několika faktorech, mimo jiné na tom, jestli pacient užíval nějakou antimalarickou prevenci. V případě vyššího procenta infikovaných erytrocytů je nutná hospitalizace na oddělení JIP nebo ARO, protože je nutné monitorovat životní funkce.

Jak dlouho se léčí malárie? Antimalarika se zpravidla podávají 3 až 7 dnů, délka užívání se může lišit v závislosti na typu malárie, závažnosti symptomů, na místě nákazy (kde se osoba nakazila), jestli pacient již prodělal antimalarickou léčbu nebo jestli se jedná o těhotnou ženu. V případě malárie, u které hrozí opětovné vzplanutí onemocnění (P. vivax a P. ovale), trvá antirelapsová léčba léčivem primachinem 14 dní. Ve všech případech je nutná laboratorní kontrola krve zhruba měsíc po ukončení léčby.

Očkování

Od roku 2021 je dostupná vakcína (RTS,S) proti P. falciparum. Není však primárně určena pro cestovatele. Její použití je schváleno především u dětí, které žijí v oblastech s vysokým rizikem nákazy.

Co mít ještě na paměti?

• Pokud je malárie včasně a správně léčena, dochází zpravidla k plnému zotavení bez trvalých následků.
• Po prodělání malárie se nevytváří imunita. U cestovatelů, kteří v dané oblasti nepobývají dlouhodobě, může dojít k opětovnému nakažení a rozvoji onemocnění.
• Po prodělání malárie je pacient v ČR trvale vyřazen z dárcovství krve a krevních derivátů. V případě, že se cestovatel pohyboval v rizikové oblasti, ale neonemocněl, trvá vyřazení z dárcovství krve 6-12 měsíců.

• Po prodělání malárie je tělo velmi oslabené, proto je potřeba upravit jídelníček, který by měl dočasně obsahovat více kalorií. Doporučuje se zvýšit příjem bílkovin, z tuků se doporučují především omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Celkové množství přijímaných tuků se však nezvyšuje. Porce jídla by měly být menší a častější, aby se tolik nezatěžoval trávicí systém. Důležitý je dostatečný pitný režim.

Jednou z mnoha výhod polohy naší země, kterou někteří možná ani nedoceňujeme, je téměř úplná absence malárie. Jedná se o velmi závažné infekční onemocnění, jehož úmrtnost ve světě sice naštěstí postupně klesá, ale přesto stále dosahuje obrovských hodnot. Při cestování do mnohých exotických krajin je potřeba s rizikem přenosu malárie počítat a ochranu před poštípáním komáry-přenašeči rozhodně nepodceňovat.

Zdroje:

• https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malaria
• https://www.solen.cz/pdfs/far/2005/02/03.pdf
• https://www.solen.cz/pdfs/neu/2019/02/05.pdf
• https://www.healthline.com/health/malaria#causes
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/150670
• https://stanfordhealthcare.org/medical-conditions/primary-care/malaria/symptoms.html