Hemangiom – příčiny, příznaky, léčba
Hemangiom je nezhoubný útvar, který vzniká nadměrným pomnožením cévních buněk. Velmi často se objevuje u malých, nezřídka i novorozených dětí. Může se objevit na kůži, sliznici i na orgánu. Ve většině případů se jedná o neškodnou, estetickou záležitost, která časem samovolně vymizí. V některých situacích však hemangiom vyžaduje okamžitou léčbu a odstranění. Jak a kdy je potřeba tento problém řešit?
Co je hemangiom?
Hemangiom je nezhoubný nádor vzniklý z krevních cév. Tento shluk buněk se vyklenuje nad povrch kůže, sliznice nebo vnitřních orgánů a vytváří nepravidelné útvary. Ty většinou nezpůsobují větší komplikace, ale v některých případech mohou představovat zdravotní riziko a je potřeba je odstranit.
Jak poznat hemangiom a jeho příčiny
Hemangiomy mohou vzniknout kdekoliv na těle. Zatímco kožní hemangiom lze rozpoznat pouhým okem, na hemangiomy v orgánech se obvykle přijde náhodou. Příkladem může být běžné vyšetření břicha pomocí zobrazovacích metod jako ultrazvuk, CT (výpočetní tomografie) nebo magnetická rezonance.
Hemangiomy se často objevují již v prvním měsíci života. Jakmile se objeví, velmi rychle rostou. V 80 % případech se jejich růst zastaví kolem pátého měsíce věku dítěte. Pak už většinou nemění ani svůj tvar, ani velikost. Po dosažení věku jednoho roku dochází naopak ke změnšení, mizí i jeho červené zabarvení a v řadě případů zcela vymizí. Přesto by rodiče neměli tyto nezhoubné nádory podceňovat a co nejdříve je řešit s ošetřujím lékařem dítěte.
Hemangiomy a kůže
Kožní hemangiomy se objevují, jak už bylo zmíněno, zejména u malých dětí (představují nejčastější nezhoubné novotvary v dětském věku), ale mohou se vytvořit i u dospělých v důsledku nadměrného slunění či stárnutí kůže. V našich podmínkách se vyskytují zhruba u každého 10. kojence, především u předčasně narozených dětí (s porodní váhou pod 1 500 g) a až třikrát častěji u dívek. Mohou se objevit hned po porodu (kongenitální hemangiom, který dále již neroste), nebo se vytvoří v 1.3. měsíci života (infantilní hemangiom, který v prvních měsících života rychle roste).
Kožní hemangiomy se vyskytují nejčastěji na hlavě a krku (60 %), někdy na trupu (25 %) nebo končetinách (15 %). Mohou vypadat jako mateřské znaménko, s tím rozdílem, že mají červenou, hnědočervenou až lehce fialovou barvu, která při doteku dočasně bledne. Zhruba 50-60 % případů tvoří povrchové kapilární hemangiomy, které jsou jasně červené a vypadají jako jahůdka. Pokud jsou postiženy hlubší vrstvy, vznikají kavernózní hemangiomy. Obvykle nejsou tak výrazně zbarvené, mohou mít namodralý nebo nafialovělý nádech.
Dosud se přesně neví, proč hemangiomy vznikají. Na vině je zřejmě porucha rovnováhy mezi faktory stimulujícími novou tvorbu cév (angiogenezi) a faktory, které naopak působí tlumivě. V případě hemangiomu u novorozenců se předpokládá, že za jejich rychlý rozvoj může pokles látek, které tlumí tvorbu cév a které pocházely od matky nebo z placenty.
Hemangiomy v orgánech
Ačkoliv se hemangiomy nejčastěji vyskytují na kůži novorozenců, postiženy mohou být i vnitřní orgánypředevším játra. Zasaženy mohou být také ledviny, slinivka, plíce, tlusté střevo, hrtan nebo mozek. Zdravotní komplikace závisí na postiženém orgánu a velikosti novotvaru. Menší hemangiomy mohou být zcela bez příznaků. Pokud jsou postiženy játra nebo zažívací trakt, mohou se objevit nevolnosti, zvracení, břišní diskomfort nebo ztráta chuti.
Ani v případě orgánových hemangiomů není příčina zcela jasná. Ví se, že hemangiomy jater bývají citlivé na působení hormonu estrogenu, jelikož se často zvětšují při užívání hormonální antikoncepce, v těhotenství nebo při hormonální substituční terapii v průběhu menopauzy.
Léčba hemangiomů
Kožní hemangiomy představují především kosmetický problém. Je dobrou zprávou, že většina z nich samovolně zmizí. Léčba proto často nebývá potřeba, hemangiomy se pouze sledují. Udává se, že infantilní hemangiomy zmizí až u 90 % dětí do věku 9 let. Vhodné je řešit hemangiomy, které jsou rozsáhlé nebo se vyskytují na citlivých místech (hemangiom na rtu, nosu, očním víčku, podpaží, genitálu atd.). Jednak u nich hrozí prasknutí a s ním spojené krvácení nebo infekce, jednak mohou bránit dýchání nebo příjmu potravy. Zejména u dětí se využívá betablokátor propranolol ve formě sirupu. V menší míře se využívají také lokální kortikosteroidy ve formě masti nebo injekce. Z nefarmakologických přístupů se využívá především laserové ošetření nebo chirurgické odstranění. Laserové ošetření je občas nutné i po samovolném zmizení hemangiomu, protože v místě může zůstat zjizvená nebo pigmentovaná tkáň. Postup léčby je vždy volen individuálně s ohledem na rozsah, fázi růstu, věk pacienta a nezřídka vyžaduje mezioborovou spolupráci dermatologa, hematologa a chirurga.
Hemangiomy na vnitřních orgánech se obvykle pouze sledují, zvlášť pokud jsou bezpříznakové. V případě, že mají větší rozměry nebo ovlivňují funkci orgánu, přistupuje se k jeho chirurgickému odstranění.
Zdroje:
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/311871#hemangiomas
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/312098#causes-and-risk-factors
- https://www.healthline.com/health/hemangioma#causes
- https://www.solen.cz/pdfs/der/2020/02/04.pdf
- https://www.pennmedicine.org/for-patients-and-visitors/patient-information/conditions-treated-a-to-z/hemangioma
Články k tématu Hemangiom – příčiny, příznaky, léčba
Impetigo – příznaky, prevence a léčba
Jak se zbavit vší?
Postcovidový syndrom u dětí: Jaké jsou příznaky a kdy zpozornět?
