Demence – příznaky a léčba
Demence je v současnosti ve světě sedmou nejčastější příčinou úmrtí mezi všemi nemocemi a jednou z hlavních příčin invalidity starších lidí. Ovlivňuje paměť, myšlení, orientaci, porozumění, schopnost učení, jazyk a úsudek. A především narušuje každodenní život dotyčného i jeho rodiny a okolí. Lze demenci předcházet, nebo je nevyhnutelným důsledkem stárnutí? A existuje v současnosti účinná léčba? Dozvíte se v našem článku.
Co je to demence?
Demence označuje stav spojený s poklesem poznávacích neboli kognitivních funkcí, který vzniká v důsledku poškození mozku. Znamená to, že dochází k poruchám paměti, soustředění, rozhodování a komunikace. Nemocí a stavů, které se kromě jiného projevují syndromem demence, zná současná medicína více než 50.
Mezi nejčastější patří neurodegenerativní a vaskulární příčiny demence. K poklesu kognitivních funkcí však může dojít i v důsledku úrazu, otravy (intoxikace), infekce nebo nádoru mozku.
Demence je zpravidla postupně se rozvíjející onemocnění, které se nejčastěji objeví ve vyšším věku (proto se někdy setkáváme s pojmem stařecká demence, i když se vlastně nejedná o žádnou konkrétní nemoc). Pokud vznikne před 65 rokem věku, hovoříme o presenilní demenci. Počáteční mírné potíže se postupně mohou zhoršit natolik, že se dotyčný stane nesoběstačným. Odhaduje se, že s demencí se v Česku potýká asi 150 tisíc osob.
Jaké jsou nejčastější příčiny demence?
U neurodegenerativních demencí dochází k poruchám tvorby některých bílkovin, k jejich nežádoucímu ukládání v mozkové tkáni a k jejich degradaci. Z tohoto důvodu jsou někdy označovány také jako proteinopatie (termín můžeme přeložit jako „poruchy bílkovin“). Proč k těmto změnám dochází, není zcela jasné, předpokládá se, že roli mají jak dědičné předpoklady a věk, tak životní styl a přidružená onemocnění. Na nahromaděné abnormální bílkoviny reaguje imunitní systém. Ten spustí kaskádu reakcí, v jejichž důsledku dojde k poškození nervových buněk. Snižuje se nejen jejich počet, ale také tvorba propojení mezi nervovými buňkami. Tyto typy demencí se objevují obvykle ve vyšším věku a mají plíživý charakter s postupným zhoršováním v průběhu několika let. Neurodegenerativní demence tvoří většinu všech demencí. Spadá mezi ně:
- Alzheimerova choroba. Způsobuje až 70 % všech demencí. Ačkoliv přesný mechanismus není zcela objasněn, vědci se přiklánějí k teorii, že dochází k tvorbě amyloidních plaků (shluky bílkoviny beta-amyloidu) a neurofibrilárních klubek (vláknité struktury tvořené bílkovinou tau). Dochází k poškození mezibuněčných spojení (synapsí) a nervových buněk (neuronů). Nejtypičtějším projevem je poškození až ztráta krátkodobé paměti.
- Demence s Lewyho tělísky. V mozku vznikají ložiska s nahromaděnou bílkovinou alfa-synuklein. K charakteristickým projevům patří kromě poruch paměti a myšlení také zejména zrakové halucinace, kolísání funkčního stavu a různé motorické projevy a změny hybnosti.
- Parkinsonova choroba. V mozku se vyskytují také Lewyho tělíska, ale kognitivní funkce jsou postiženy až v pozdějším stádiu choroby. Nejprve dochází k poškození motoriky.
- Frontotemporální demence. Jsou charakteristické rozpadem nervových buněk a mezibuněčných propojení v čelním a spánkovém laloku mozku. Tyto oblasti jsou obecně spojené s osobností, chování a jazykem. Běžné příznaky postihují chování (Pickova choroba), typické jsou také nedostatky taktu a empatie a poruchy řeči.
Cévně podmíněné neboli vaskulární demence jsou způsobeny změnami průtoku krve mozkem (ať už ve smyslu krvácení nebo naopak nedokrvení). Na rozdíl od neurodegenerativních demencí probíhají vaskulární demence rychleji a zhoršují se skokově. Rizikovými faktory pro jejich rozvoj jsou vysoký krevní tlak a diabetes.
U celé řady stavů dochází ke smíšeným demencím, kdy se projevují jak neurodegenerativní změny, tak cévní poruchy. Rozlišují se také sekundární demence, jejichž příčinami jsou stavy a onemocnění mimo mozkovou tkáň (nedostatek vitaminu B12, nízká funkce štítné žlázy, hypoglykemická komplikace cukrovky, úraz, alkoholismus). Tyto demence jsou méně časté. Patří k nim také stavy, které jsou způsobeny užíváním návykových látek.
V současné době víme, že skrze prevenci je možné snížit výskyt demence až o 40 %.
Gerontologické centrum Praha 8 - Kobylisy
Aktuální poznatky ukazují, že významná část případů demencí je preventabilních, tedy že můžeme zabránit jejich vzniku či jej oddálit odstraněním rizikových faktorů, které demenci ve svých důsledcích způsobují či zhoršují. Problematikou prevence se velmi podrobně zabývala Lancet Commission, odborný mezinárodní tým vedený prof. Gill Livingston z Velké Británie. Tento tým dospěl k významnému závěru: pokud se podaří ovlivnit či odstranit 12 nejvýznamnějších rizikových faktorů demence, je možné snížit výskyt demence až o 40 %.
Jaká opatření jsou tedy důležitá? Prevence nebo dobrá kompenzace diabetu, hypertenze a deprese, ochrana před poraněním mozku, omezit či zanechat kouření, zejména ve středním věku je důležité redukovat nadměrnou hmotnost či obezitu, omezit nadměrné pití alkoholu a dbát na dostatek pohybu. Nyní se ukazuje (a to je nový poznatek, který z této přehledové studie vyplývá), že velmi významným rizikovým faktorem je znečištění ovzduší. Jako velmi významný faktor působí také sluch, jehož porucha je rizikovým faktorem demence, takže je důležité dbát na dobrou (nejlépe oboustrannou) kompenzaci sluchové poruchy. Jako poslední v pořadí, nikoliv významem, jsou adekvátní sociální kontakty, protože právě sociální izolace představuje významný rizikový faktor. Velmi podobný význam má také vzdělání, a to jak v raném věku, tak jako významná kognitivní aktivita i ve vyšším věku a v průběhu celého života.
Jaké jsou příznaky demence?
O demenci se hovoří v případě, že jsou postiženy minimálně 2 mozkové funkce zároveň:
- paměť
- myšlení
- komunikace
- orientace
- úsudek
- chování
K varovným signálům nepochybně patří opakované pokládání stejné otázky, obtížné vybavování slov a problémy s artikulací, špatná orientace v čase a prostoru, problémy s počítáním nebo nakládání s penězi, neschopnost plánovat běžné aktivity nebo změny nálad.
Stupně demence
Jak rychle postupuje demence, je velmi individuální. Mohou to být měsíce, ale i roky. Podle závažnosti příznaků se rozlišuje několik stádií:
- Mírná porucha kognitivních funkcí. Je na pomezí normálního stavu a demence a představuje zvýšené riziko rozvoje demence. Například mírné problémy s vybavováním slov mohou být ve vyšším věku častější a ještě nemusí znamenat riziko rozvoje demence.
- Lehká demence. K příznakům patří umísťování věcí na nesprávné místo, zapomnětlivost, problémy s řešením složitějších úkolů, obtíže s vyjadřováním emocí, dezorientace v čase i prostoru. Dotyčná osoba je často depresivní a projevují se u ní mírné změny osobnosti (podezíravost, zlost, agresivita). Osoba s lehkou demencí je stále schopna samostatného fungování.
- Středně těžká demence. Vyskytují se znatelné poruchy soudnosti, prohlubují se změny osobnosti. Typická je obtížná komunikace, bloudění, poruchy chování, halucinace, podezírání a stavy zmatenosti. Člověk není schopen vykonávat běžné aktivity, problémy má i s vykonáváním osobní hygieny a oblékáním, proto potřebuje asistenci.
- Těžká demence. V tomto stádiu se připojují také poruchy příjmu potravy, nerozpoznávání blízkých osob, nechápání okolního aktuálního dění. Nemocný není schopen souvislé řeči, chůze, objevují se poruchy vylučování. Dochází k naprosté izolaci od okolního světa a úplné ztrátě soběstačnosti.
Léčba demencí
Při léčbě demencí je klíčové určit správnou příčinu, a hlavně začít s terapií včas. Pokud jsou kognitivní poruchy navozeny v důsledku onemocnění nacházejícího se mimo mozkovou tkáň (poruchy štítné žlázy, intoxikace), dochází po nasazení vhodné léčby k výraznému zlepšení stavu a někdy až k návratu do normálu. V případě neurodegenerativních a vaskulárních demencí léčba cílící na příčinu onemocnění zatím neexistuje. Farmakoterapie je v těchto případech symptomatická, má za úkol zmírnit některé příznaky, eventuálně zpomalit rozvoj onemocnění a umožnit pacientovi být co nejdelší dobu soběstačný.
Léky, které se používají v terapii demence, označujeme jako kognitiva. Zlepšují paměť, pozornost a zpomalují progresi onemocnění. Využívají se zejména v terapii demencí Alzheimerova typu nebo u demencí s Lewyho tělísky. V lehkých a středně těžkých stádiích demence se upřednostňují tzv. inhibitory acetylcholinesterázy – nejčastěji donepezil, eventuálně rivastigmin nebo galantamin. Zvyšují hladinu mediátoru acetylcholinu v určitých částech mozku, kterého je ho při neurodegenerativních demencích nedostatek. K léčbě středně těžké a těžké demence se používá memantin (antagonista NMDA receptorů), a to buď samostatně nebo v kombinaci s výše zmíněnými léky.
Při demenci se často vyskytuje deprese, nespavost nebo poruchy chování. K léčbě těchto příznaků jsou k dispozici antidepresiva, hypnotika, antipsychotika a v neposlední řadě také nefarmakologické postupy. Důležitá je rovněž léčba dalších přidružených nemocí (vysoký krevní tlak, diabetes atd.)
Režimová opatření
Veškeré pochody v těle, a tedy i pozornost, do značné míry ovlivňuje stravování a dostatečný pitný režim.
Do jídelníčku bychom měli zařadit dostatek omega-3 mastných kyselin. DHA je esenciální omega-3 mastná kyselina přispívající k udržení normální činnosti mozku. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin je olej z mořských ryb.
Poruchy paměti a soustředění často souvisejí s únavou a vyčerpáním. K normální funkci nervové soustavy a k podpoře psychické činnosti přispívá hořčík. Pozitivní vliv na nervovou soustavu mají také vitaminy ze skupiny B (B1, B2, B3, B6, B7, B12 a vitamin C). Dostatek vitaminů a minerálů nalezneme zejména v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.
- Některé studie také popisují příznivý vliv kávy a čaje a flavonoidů (například resveratrolu) obsažených v některých rostlinách či koření (kurkuma).
- Žádná z výše uvedených složek stravy ale nepůsobí sama o sobě, důležitá je pestrá a zdravá strava bohatá na vitaminy a další zdraví příznivé látky.
Existuje prevence vzniku demence?
Zaručený způsob, jak zabránit demenci, bohužel neexistuje. Na druhou stranu zdravý životní styl s dostatkem pohybu, vyváženou stravou, normální tělesnou hmotností, pravidelnou psychickou, ale také společenskou aktivitou snižují riziko rozvoje demence až o třetinu. Vhodný je bezesporu také trénink mozku – nejlépe podle doporučení psychologa či materiálů České alzheimerovské společnosti, ale také křížovky, sudoku, šachy, skládání puzzle, drobné manuální činnosti. Při jakýchkoliv pochybnostech si nenechávejte své potíže pro sebe a poraďte se svým ošetřujícím lékařem. Včasné odhalení problémů a dobře nastavená léčba prodlouží kvalitní život bez výrazných omezení.
Články k tématu Demence – příznaky a léčba
Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?
Nočním spánkem ke zdravějšímu životu
Poruchy pozornosti u dětí
