Zarděnky – příznaky a léčba

Co jsou to zarděnky?

Zarděnky neboli rubeola (anglicky rubella nebo German measles) patří mezi běžná infekční onemocnění dětského věku doprovázené vyrážkou (vyrážka se odborně označuje jako exantém, proto se také můžete setkat s označením exantémové onemocnění). Jedná se o virové onemocnění, jeho původcem je virus zarděnek (rubivirus), který se přenáší především kapénkami a do organismu vstupuje přes sliznici nosohltanu. Poté proniká do lymfatických uzlin a následně se dostává do orgánů včetně kůže, což se projeví vyrážkou. Zarděnky mají obvykle mírný průběh, mnohdy proběhnou zcela bez příznaků. Po prodělání onemocnění zůstává dlouhodobá, pravděpodobně celoživotní imunita.

Zarděnky u dospělých

Pro běžnou dospělou populaci zarděnky díky očkování nepředstavují závažné riziko, velmi nebezpečné jsou však pro těhotné ženy, protože virus se šíří přes placentu na plod a způsobuje jeho závažné poškození. Tzv. vrozený zarděnkový syndrom (též Greggův syndrom) je charakterizován těžkým postižením zraku, sluchu a vznikem vrozených srdečních vad.

Výskyt zarděnek ve světě a v České republice

Ve vyspělých státech, kde se provádí plošné očkování dětí a mezi něž patří i Česká republika,  je výskyt zarděnek vzácný. V zemích, kde očkování neprobíhá, se s nimi lze setkat častěji, rizikové jsou zejména státy Afriky a jihovýchodní Asie. V posledních letech jsou v ČR  ročně hlášeny jen ojedinělé případy onemocnění. Dle údajů Státního zdravotního ústavu se vyšší počet onemocnění zarděnkami na našem území naposledy vyskytl v letech 1998 a 2002, řádově šlo o tisíce případů. Vrozený zarděnkový syndrom, který se u nás neobjevil více než 30 let, byl na přelomu roku 2011 a 2012 zaznamenán u dvou dětí neočkovaných žen původem z Asie.

Zarděnky – inkubační doba a přenos

Podle způsobu, jak proběhla nákaza, se rozlišují dvě formy zarděnek – získané zarděnky a vrozené zarděnky. Získané zarděnky vznikají přenosem nákazy vzdušnou cestou, inkubační doba je 12 až 23 dní, průměrně 18 dní od kontaktu s nemocným. Období nakažlivosti začíná asi 1 týden před výsevem vyrážky a končí minimálně 4 dny po výsevu. Vrozené zarděnky vznikají v těhotenství přenosem viru na plod přes placentu, podrobněji dále (viz níže Zarděnky v těhotenství).

Příznaky zarděnek a jak vypadá vyrážka?

Ve 25–50 % případů je průběh získaných zarděnek velmi mírný nebo zcela bez příznakový. Pokud se příznaky projeví, připomínají běžnou virózu, která je doprovázena výsevem vyrážky. Zarděnky se projevují drobně skvrnitou červenavou vyrážkou: nejprve v obličeji, později i na trupu i na zbytku těla.

Typickými příznaky zarděnek jsou:

Zarděnky v těhotenství

Zarděnky v těhotenství představují velmi závažnou hrozbu pro plod. Platí, že zarděnky v prvních 3 měsících těhotenství s vysokou pravděpodobností (až 100%) vedou k potratu nebo k těžkému postižení dítěte. Při onemocnění zarděnkami v pozdějších fázích těhotenství je riziko postižení plodu o něco nižší, rozhodně však ne zanedbatelné. Postižení dítěte v důsledku zarděnek v těhotenství se označuje jako Greggův syndrom podle australského očního lékaře Normana McAlistera Gregga, který v roce 1941 poprvé spojil určité vývojové vady se zarděnkami.

Syndrom vrozených zarděnek má tyto tři hlavní projevy:

• postižení oka (typicky šedý zákal, zelený zákal, poruchy pigmentace)
• hluchota
• vrozené srdeční vady

Ostatní možné následky:

• postižení centrální nervové soustavy
• anomálie zubů
• vícečetná modrofialová ložiska na kůži (blueberry muffin baby)
• někdy přítomna žloutenka
• mentální i tělesná retardace
• později diabetes mellitus
• poruchy štítné žlázy a další

U vrozeného zarděnkového syndromu vylučují nemocné děti virus zarděnek v hltanovém sekretu a v moči měsíce po narození, výjimečně v průběhu celého prvního roku života, v případě šedého zákalu až do tří let věku. Jsou tedy také silným potenciálním zdrojem nákazy.

Léčba zarděnek a očkování

Specifický lék k léčbě zarděnek neexistuje. Jak jsme zmínili, onemocnění má zpravidla lehký průběh a není třeba žádné léky užívat. Léčba spočívá v odpočinku a dostatečném příjmu tekutin, jako při jiných běžných virózách. Při teplotě nebo bolestech kloubů lze k úlevě užít paracetamol. Důležité je, že nemocného je třeba izolovat od vnímavé populace.

Očkování proti zarděnkám bylo u nás zavedeno v roce 1982 u 12letých dívek, od roku 1986 se očkují všechny děti, a to kombinovanou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám Vakcína se označuje zkratkou MMR podle anglických názvů nemocí Mumps-Measles-Rubella. Očkování zanechává dlouhodobou, pravděpodobně celoživotní imunitu. První dávka MMR vakcíny se podává nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce věku dítěte. Druhá dávka MMR vakcíny se podává od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte. V pozdějším věku i v dospělosti je možné přeočkování jednou dávkou v závislosti na aktuálním výskytu onemocnění, možném kontaktu s nakaženými osobami nebo v souvislosti s cestováním do rizikových oblastí. Přestože pravděpodobnost nákazy není vysoká, měly by si ženy plánující těhotenství ověřit, zda očkování proti zarděnkám v dětství v pořádku absolvovaly.

Reakce po očkování proti zarděnkám

Vakcína MMR se liší od jiných očkovacích látek tím, že je tzv. živá, tedy obsahuje oslabené původce spalniček, příušnic a zarděnek. Má o něco vyšší riziko reakce než jiné vakcíny. Nejčastěji se po první dávce na 2-3 dny objeví zvýšená teplota až horečka, a to v průběhu až 10–14 dnů (!) po očkování, po očkování je relativně běžné rovněž zarudnutí, bolestivost a otok v místě vpichu. Výjimečně se může objevit i reakce připomínající onemocnění spalničkami, zarděnkami či příušnicemi. Při druhé dávce této očkovací látky většinou reakce nejsou přítomny. Během 14 dní po očkování se vyhněte místům, kde hrozí riziko jiné infekce (rodinné nebo kulturní akce, apod.) – dětský organismus je po očkování náchylnější i k dalším infekčním onemocněním.

Při horečce, tedy při tělesné teplotě nad 38 ˚C, lze použít některý z přípravků ke snižování teploty, např. paracetamol či ibuprofen ve formě sirupu nebo čípku. Bolestivé místo vpichu lze zklidnit chladivým obkladem nebo gelovým polštářkem. Pokud se objeví vyrážka, není třeba ji ničím natírat, odezní sama. Nejste-li si jisti zdravotním stavem svého dítěte, obraťte se na svého dětského lékaře.

Zarděnky a spalničky – jaký je rozdíl?

Zarděnky a spalničky patří mezi infekční onemocnění provázená vyrážkou, v některých projevech se ale liší. Podívejme na se na srovnání typických znaků:

Často kladené otázky

Zdroje:

• https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/02/Zardenky_zakl_informace.pdf
• https://www.nhs.uk/conditions/rubella/