Různorodost lékových forem používaných při léčbě diabetu
Diabetes mellitus (cukrovka) je metabolické onemocnění, při kterém glukóza nedostatečně vstupuje z krve do buněk. Důsledkem je příliš nízké množství glukózy v buňkách a příliš vysoké množství glukózy v krvi (hyperglykémie). Při diabetu I. typu dochází k zániku buněk slinivky, které jsou zodpovědné za tvorbu inzulinu. Léčba vždy spočívá v podávání inzulinu. Při diabetu II. typu nejprve dochází k nedostatečné reakci těla na přítomný inzulin a následně obvykle také k poklesu jeho tvorby slinivkou. Diabetes II. typu bývá součástí metabolického syndromu, kdy se pacient zároveň potýká s obezitou, nadměrným obvodem pasu, vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu. Základem léčby je vhodná strava, udržování správné hmotnosti a pravidelný pohyb. Režimová opatření jsou doplněna podáváním léků v tabletách nebo podáváním inzulinu.
Malá historie diabetu
Zanedlouho uplyne 100 let od objevení inzulinu, který znamenal zásadní průlom v léčbě diabetu. Do té doby byla tato nemoc smrtelná a diabetici se dožívali krátkého věku.
Dnes je však diabetes díky obrovskému pokroku medicíny diagnózou, se kterou se dá prožít dlouhý a plnohodnotný život.
Co přesně je inzulin
Inzulin je peptidový hormon, který se skládá ze dvou spojených řetězců aminokyselin a jehož funkcí je snižovat hladinu cukru v krvi.
V praxi se používá lidský inzulin nebo tzv. inzulinová analoga, která se liší záměnou určitých aminokyselin. Ta bývají v současnosti preferována kvůli výhodnějšímu účinku. Jejich působení v těle bývá předvídatelnější a obvykle nezpůsobují takové výkyvy hladin cukru jako lidský inzulin.
Moderní metody aplikace inzulinu
Inzulinová pera jsou často používanou metodou aplikace inzulinu. V praxi vypadají jako tlustší pero, do kterého se vkládají zásobníky s inzulinem. Podle návodu se připraví pero, nastaví počet požadovaných jednotek a inzulin se aplikuje do podkoží. V domácím prostředí není třeba místo vpichu dezinfikovat, vhodné je si předem umýt ruce. Po podání dávky je nezbytné ponechat jehlu v místě vpichu přibližně 5 až 10 vteřin, poté nezapomenout zkontrolovat, zda je na displeji 0 jako důkaz, že byla dávka aplikována celá. Pokud by na displeji bylo jiné číslo, dávka by nebyla využita celá a bylo by nutné aplikovat ještě zbývající počet jednotek dalším vpichem. V dnešní době se ještě častěji setkáváme s jednorázovými aplikátory inzulinu, jejichž technika použití je obdobná jako u per, ale po spotřebování obsahu se pero zlikviduje, nelze ho opětovně použít.
Inzulinové stříkačky se dnes používají vzácněji. Mají pevně zatavenou jehlu a stupnici, na které 1 dílek označuje 1 jednotku inzulinu.
Pokud se dodržují náležitá hygienická pravidla, může se stříkačka použít opakovaně, dokud nedojde ke ztupení hrotu jehly a aplikace inzulinu nezačne být bolestivá.
Specifickou formou podávání inzulinu jsou inzulinové pumpy, které nejlépe dokážou napodobit přirozené vylučování inzulinu slinivkou.
Jedná se o elektronické zařízení velikosti malého mobilu, které se upevní na pásek či vloží do kapsy.
Do inzulinové pumpy se vloží zásobník rychle působícího inzulinu, nastaví se rychlost a lékařem nastavené malé množství se začne nepřetržitě uvolňovat do těla pomocí infuzního setu.
Infuzní set je propojený s inzulinovou pumpou flexibilní hadičkou a v případě potřeby (sport, koupání) je možné jej odpojit. Infuzní set je třeba měnit každé 2–3 dny.
Léky na diabetes
Perorální antidiabetika (léky na diabetes v tabletách) se používají výhradně k léčbě diabetu 2. typu, protože pro jejich účinek je nutné, aby bylo zachováno alespoň částečné vylučování inzulinu slinivkou. Obvykle působí tak, že zvyšují produkci inzulinu slinivkou nebo zcitlivují buňky na přítomnost inzulinu v krvi. Tento druhý způsob je i případ nejčastěji používaného antidiabetika metforminu.
Zajímavou výjimku tvoří akarbóza, která funguje zcela odlišným způsobem. Snížením štěpení sacharidů zpomaluje a omezuje vstřebávání jednoduchých cukrů do krve, proto je možné ji používat jako doplněk při léčbě inzulinem i u diabetiků 1. typu.
Budoucnost léčby diabetu
Vývoj a výzkum v oblasti diabetologie kráčí stále vpřed. Jednoho dne se možná dočkáme „umělé slinivky“, která by díky neustálému monitorování hladiny cukru společně s dávkovací pumpou sama dokázala regulovat množství aplikovaného inzulinu. A co třeba inzulin v tabletách? Ještě nedávno se něco takového jevilo jako nedosažitelný cíl, ať už kvůli rychlému rozkladu inzulinu v kyselém žaludečním prostředí, nebo kvůli trávicím enzymům ve střevech. Teď už se ale tolik nedosažitelným nezdá. Nechme se překvapit, co dalšího nadějného čas přinese.
Články k tématu Různorodost lékových forem používaných při léčbě diabetu
Jídla, která snižují hladinu cukru v krvi
Nejlepší volbou v diabetické dietě jsou potraviny s nízkou hodnotou glykemického indexu. Jsou pomalu tráveny a vstřebávány, což znamená pomalejší a menší vzestup hladiny cukru v krvi. Skvělou volbu představuje černý bez, borůvky, jablka, cibule, česnek či kysané zelí.
Psychika a kompenzace diabetu – jak spolu souvisí
Co znamená diabetický stres a kdo je touto specifickou formou psychické zátěže ohrožen, jak souvisí se syndromem vyhoření a proč je potřeba zavčas řešit počínající úzkost především otevřenou a ohleduplnou komunikací, si můžete přečíst v novém článku.
Diabetes a stud – problém častější, než by se mohlo zdát
„Máte diabetes,“ zazní z úst lékaře. Následuje edukace, učení aplikace inzulinu, případně nasazení léků, vysvětlení základních pojmů a požadavků na režim. Po stanovení diagnózy vyvstává mnoho otázek, mimo jiné také ta, jaká bude reakce okolí.
