Přezubování: výměna mléčného chrupu za trvalý

2. 1. 2021 · Mgr. Barbora Jedličková · 5 minut čtení

Proces, který se týká mnoha velkých savců, včetně člověka. V rané fázi života máme mléčný chrup a v průběhu dětství se přirozeně vymění za trvalý. Ovšem přezubení u pejsků má několik specifik, která by měl každý páníček vzít v potaz.



Kdy a jak

Proces přezubení pejsků probíhá obdobně jako u člověka. Štěňátka se rodí s holými dásněmi a během prvních měsíců života jim naroste 28 mléčných zubů. Ty vydrží několik měsíců, pak se postupně začnou viklat a téměř bezbolestně vypadávají. Na jejich místě přirozeně vyrostou zuby trvalé, přesněji 42 zubů – z toho 12 řezáků, 4 špičáky, 16 třenových zubů a 10 stoliček. Ačkoliv trvalý chrup v principu nahrazuje ten mléčný, může se stát, typicky u špičáků, že po omezenou dobu bude mít pejsek v dásni zoubky oba, mléčný i trvalý.

Období přezubení se liší podle plemene. Obecně se střední a velká plemena přezubují dříve než malá a trpasličí. Jako hranice, kdy by měl být mléčný chrup pryč, se většinou bere 9. měsíc věku. Později už je na snadě zvážit odborné vytažení mléčných zubů, aby nedocházelo k poškození trvalého chrupu. Situace může vést až k vytvoření špatného skusu zvířete, což mívá za následek rapidní obrušování zubní skloviny a její brzkou kazivost.


Co ovlivňuje kazivost chrupu

Kvalita zubů je ovlivněna především výživou matky, neboť mléčný chrup se tvoří během období březosti feny. Během březosti je založen i chrup trvalý a dozrává v prvních zhruba čtyřech měsících života štěněte. Tehdy dochází k ukládání minerálů do zuboviny a skloviny. Pokud nemají březí fenka či novorozené štěně dostatečné množství pestré a kvalitní stravy, pak přirozeně může dojít k poruchám vývoje a růstu chrupu. Roli hrají například také zdravotní indispozice fenky-matky. V praxi je nejčastější příčinou poruchy formování chrupu infekce, ať už vznikne v důsledku zranění v ústní dutině, nebo kvůli zanedbané ústní hygieně štěněte.

Jaká jsou rizika při přezubování?

Největším strašákem je infekce, která se dostane do otevřených ranek po vypadnuvších zubech. Bohužel je jednou z možných infekcí tetanus. Pozná se podle specifických křečí a nepřirozeného propínání těla, projevy jsou velmi podobné jako u člověka. Očkování pejska proti tetanu je možné, doporučuje se však jen u těch, které veterinář vyhodnotí jako vysoce ohrožené rizikem infekce. I běžnější infekce než tetanus ovšem působí rozsáhlé zdravotní škody a vyžadují zdlouhavé a bolestivé hojení.

 

 

Jaká jsou rizika při přezubování?

Největším strašákem je infekce, která se dostane do otevřených ranek po vypadnuvších zubech. Bohužel je jednou z možných infekcí tetanus. Pozná se podle specifických křečí a nepřirozeného propínání těla, projevy jsou velmi podobné jako u člověka. Očkování pejska proti tetanu je možné, doporučuje se však jen u těch, které veterinář vyhodnotí jako vysoce ohrožené rizikem infekce. I běžnější infekce než tetanus ovšem působí rozsáhlé zdravotní škody a vyžadují zdlouhavé a bolestivé hojení.


Jak se připravit na přezubení?

Nejdříve si najděte, kdy se přezubuje vaše plemeno. V tomto období se obecně doporučuje několik opatření:

  • Nepřetahujte se s pejskem
    Štěňátka milují divoké přetahování, žvýkání a kousání doslova všeho možného. Během přezubení buďte nanejvýš opatrní. Zoubky by měly vypadnout až tehdy, kdy jsou připraveny nové. Tím se předchází vzniku hlubších ranek v dásni, které jsou živnou půdou pro infekce.
  • Poskytněte pejskovi měkké kousací hračky
    Stejně jako malé děti, když se jim prořezávají mléčné zoubky, mají i pejsci potřebu žvýkat a kousat. Masírují si tak dásně, ulevují si od bolesti a napomáhají prořezávání zubů. Nevhodné jsou v tuto chvíli tvrdé materiály, jako je například dřevo, absolutně nevhodné pak například parůžky lesní zvěře pro přílišnou tvrdost. Ideální jsou gumové hračky; většinou je základ úspěchu, když zároveň pískají.
  • Čistěte zuby, ale opatrně
    Rozhodně během přezubování nerezignujte na ústní hygienu pejska, držte se dvou zásad:
    1. Vyhýbejte se místům, kde již mléčný zub vypadl, ale ostatní zuby čistěte, včetně nových trvalých.
    2. Kontrolujte během čištění ranky po mléčných zubech, v případě jakéhokoliv podezření raději kontaktujte ošetřujícího veterináře zvířete.
  • Kontrolujte barvu zubů
    Mléčné zuby vypadávají bílé. Jakmile začne mléčný zub černat, nespoléhejte na to, že vypadne a tím se problém vyřeší. Černající zub znamená problém a ten je nutné řešit. Infekce z mléčného zubu zpravidla přechází do dásně a může nenávratně poškodit jak dásně, tak nastupující trvalý chrup.
  • Kontrolujte směr růstu nových zubů
    Jakmile zpozorujete něco netypického, raději kontaktujte ošetřujícího veterináře zvířete. V lepším případě to bude planý poplach, ale jednou špatně narostlý zub trvalého (ale i mléčného) chrupu může pejskovi hodně (a zbytečně) komplikovat život.
  • Všímejte si zápachu z tlamy
    Obecně bude pejskovi během přezubování více páchnout z tlamy, což způsobuje rozpadající se krev z ranek po mléčných zubech. Má však jít o pouze mírné zintenzivnění zápachu. Při silném zápachu je bohužel téměř jisté, že pejsek má zdravotní problém, a v každém případě vyrazte k ošetřujícímu veterináři zvířete. Pokud se neodhalí žádná potíž přímo v ústní dutině, výrazný zápach z tlamy může prozrazovat vnitřní onemocnění zvířete a je nezbytné čtyřnohého kamaráda komplexně vyšetřit, najít příčinu a dále ji řešit. 

    Základem úspěšného přezubení pejska je vždy pečlivý dohled chovatele a poctivá dentální péče o celou ústní dutinu zvířete. I tak se může stát, že se přihodí nějaká komplikace. Vždyť to se stává i nám, lidem. Nemějte obavy, veterinární stomatologie umí tyto potíže řešit. Chcete se dozvědět o příčinách zápachu z tlamy? Podívejte se na článek zde.

Články k tématu Přezubování: výměna mléčného chrupu za trvalý

O autorovi
Mgr. Barbora Jedličková
Mgr. Barbora Jedličková
Vystudovala jsem farmaceutickou fakultu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně a následně jsem pracovala 4 roky jako zástupce vedoucího lékárníka ve veřejné lékárně v Brně. Zajímám se o problém lékových interakcí, přírodní a veterinární léčiva a zdravý životní styl. Už na vysoké škole jsem objevila kouzlo výživy a pomalu se jí začala věnovat. Mám akreditovaný rekvalifikační kurz výživového poradce, abych mohla pomáhat lidem dosáhnout jejich cílů co se týče hmotnosti nebo abych je naučila zdravě jíst. Ve volném čase ráda poslouchám hudbu, miluji přírodu, fotografování, věnuji se rodině a pejskovi.
Číst více od autora
O autorovi
Mgr. Barbora Jedličková
Mgr. Barbora Jedličková
Vystudovala jsem farmaceutickou fakultu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně a následně jsem pracovala 4 roky jako zástupce vedoucího lékárníka ve veřejné lékárně v Brně. Zajímám se o problém...
Číst více od autora

Upozornění