Jak vybrat dudlík?

Záleží na materiálu, tvaru, velikosti, ale i vykrojení předního štítku. Jak se vyznat v džungli dudlíků, kdy zvolit jaký typ a také pár rad, jak používání dudlíku ukončit bez slz a scén?

Tvar dudlíku

Tvar dudlíku patří mezi nejdůležitější parametry při výběru. Na trhu najdete tři základní typy.

Kulatý tvar, někdy se mu také říká třešinka. V dnešní době už je mírně zastaralý, ale některé děti ho mají stále v oblibě. Jeho nevýhoda tkví především v tom, že v ústech zabírá hodně místa a může znesnadňovat polykání slin.

Anatomický tvar byl velkou dudlíkovou revolucí před několika dekádami. Jeho spodní patro je tvarováno vodorovně k jazyku a velmi dobře tak sedí do pusinky. Některé děti vyžadují výhradně tento typ a rozhodně není špatnou volbou.

Zploštělý tvar, symetricky zakulacený, je na trhu již od padesátých let a někteří odborníci jej preferují jako nejvhodnější pro vývoj skusu čelistí a růst zubů.

Nicméně při běžném, spíše sporadickém používání dudlíku je vliv jeho tvaru na vývoj dítěte minimální. Pouze při velmi intenzivním používání má dudlík skutečně vliv na tvar a posazení kostí a zubů. Takto intenzivní používání se ale rozhodně nedoporučuje z ortodontických i z psychologických důvodů.

Údržba a sterilizace

Alespoň jednou denně se doporučuje dudlík sterilizovat, ať v samostatném elektrickém přístroji, nebo v nástavci pro sterilizaci do mikrovlnné trouby, nebo prostým vyvařením v hrnci s vroucí vodou. Pokud dudlík spadne na zem, nikdy jej neolizujte, vždy jej opláchněte pod tekoucí vodou. Proto například na procházky noste láhev s čistou vodou. Dudlík měňte každé tři měsíce nebo pokud jej dítě přeroste do jiné velikostní kategorie. Každé dítě preferuje jiný tvar/typ dudlíku. Když najdete ten pravý, dítě většinou začne odmítat všechny ostatní, tak potom zakupte od jednoho typu více kousků.

Kdy a jak dudlík odstranit

Názory se liší jak v jednotlivých rodinách a kulturách, tak mezi odborníky. Nejpozději do tří let věku dítěte by ale dudlík už neměl být běžně používán. Dítě by si zbytečně pěstovalo závislost na náhradním řešení negativních emocí. Co to znamená?

Někdy dudlík, ale v pozdějším věku třeba i sladkosti nebo puštění pohádky, nevědomky rodičům a dětem slouží k přesměrování, zastínění negativních emocí  namísto jejich prožití a vyřešení. Bohužel negativní emoce, vztek, smutek, stesk nebo lítost k životu patří a nedají se z něj jen tak vymazat. Když emoci překryjeme dudlíkem nebo bonbonem, zůstane v nás nevyřešená. Promarníme tak (často nevědomky) šanci naučit dítě vypořádat se i s negativními emocemi. Dudlík není sám o sobě nijak špatný, ale jako u všeho i u dudlíku nejlépe platí okřídlené „všeho s mírou“.

Z pohledu psychologie dětí se nabízejí dvě období, kdy dítě lépe snáší zmizení dudlíku:

• 5.–6. měsíc věku dítěte, kdy se dítě velmi dynamicky rozvíjí díky rychlému psychomotorickému pokroku a dokáže vnímat více podnětů,
• 18.–24. měsíc věku dítěte, kdy se intenzivně učí nápodobou, opakuje, co vidí u dospělých, a často je ochotné se dudlíku zbavit, aby bylo jako starší sourozenec, jako maminka, jako tatínek, zkrátka jako „dospělák“.

Rovněž se doporučuje neodstraňovat dudlík v nezvyklé situacinebo v souběhu s jinou životní změnou, tedy například pokud se dítěti narodí sourozenec, stěhujete se, ale i pokud ukončujete kojení, intenzivně se učíte s dítětem chodit na nočník, dítě má nějaký zdravotní problém nebo řešíte jinou nestandardní situaci.