Anafylaktický šok – příznaky a léčba
Oříšky, mořské plody, hmyzí bodnutí nebo například penicilin jsou typické příčiny vzniku alergické reakce. Nepřiměřená reakce těla na vnější látku může být i velmi prudká. Pokud dojde k postižení krevního systému a dýchacího systému, vzniká život ohrožující stav, který se označuje termínem anafylaktický šok. Jak ho poznat a jak podat první pomoc?
Obsah článku
Co to je anafylaktický šok?
Anafylaktický šok je nejvážnějším projevem alergie. Alergie je neúměrná, přehnaná reakce imunitního systému na běžné látky nacházející se v okolním prostředí. Tyto látky označujeme jako alergeny. Typicky se jedná o malé bílkovinné sloučeniny, které jsou součástí pylu, hmyzího jedu, potravin nebo latexu. Známými alergeny jsou i penicilin a kyselina acetylsalicylová (neboli aspirin).
Co se děje v organismu?
U některých jedinců spouští alergeny tvorbu specifických protilátek, tzv. imunoglobulinů třídy E (IgE). Po navázání IgE na povrch některých bílých krvinek (žírných buněk, bazofilů), dojde v těle k uvolnění chemického koktejlu látek (histamin, heparin, tryptáza, leukotrieny, prostaglandiny aj.). Jejich úkolem je označení a odstranění alergenu z organismu. Tato reakce nastává do 5-30 minut po kontaktu s alergenem a označuje se jako časná fáze alergické reakce. Dochází ke zvýšení propustnosti cév – rozvíjí se otok a klesá krevní tlak. Koktejl látek přitahuje další bílé krvinky (neutrofily, monocyty, makrofágy, eozinofily), které se zapojují do zánětlivé reakce. K tomu dochází do 2–6 hodin po kontaktu s alergenem. Dochází k typickým alergickým lokálním příznakům – otoku nosní sliznice, svědění a zarudnutí očí nebo ke kopřivce.
V závažných případech dochází k zasažení vnitřních orgánů (tzv. anafylaktická reakce). Objevují se dýchací, zažívací nebo nervové obtíže. Pokud je zasažen i oběhový systém a dojde k potížím se zásobováním těla kyslíkem, jde o anafylaktický šok. V této situaci hrozí celkový kolaps organismu.
V naprosté většině případů anafylaktická reakce vzniká u tzv. senzibilizovaného jedince. Co si pod tím představit? Daná osoba se do kontaktu s alergenem dostala již v minulosti a následně si vytvořila nežádoucí IgE protilátky. K bouřlivé reakci dojde při druhém nebo některým dalším kontaktu s alergenem. K vyvolání anafylaxe může stačit i nepatrné množství alergenu.
Jaké jsou příznaky u anafylaktického šoku?
Časné příznaky anafylaxe se objevují do 30 minut po kontaktu s alergenem. Kromě lokálních projevů typických pro běžnou alergickou reakci (vodnatá rýma, svědění, kopřivka) se objevují i varovné příznaky:
- bledost nebo promodrávání
- otoky v obličeji (rty, jazyk, krk)
- chrapot, sypání, suchý kašel a dýchací obtíže
Když se alergická reakce dále stupňuje, připojují se potíže s dalšími tělními systémy:
- křečovité bolesti břicha, nevolnost, zvracení, průjem
- dušnost, potíže s mluvením a polykáním
- otoky celého těla
- bolest hlavy, slabost, závratě, zmatenost, úzkost
- pokles srdečního tlaku, špatně hmatatelný tep, rychlá srdeční frekvence
Anafylaktický šok – první pomoc
V případě, že se u jedince náhle objeví bledost, dušnost, otok jazyka nebo hrdla, potíže s mluvením nebo mdloby, proveďte neodkladně následující kroky:
Léčba anafylaktického šoku
Anafylaktická reakce by měla být vždy léčena pod dohledem zdravotníků. Příznaky se totiž mohou zhoršit nebo znovu objevit s časovým odstupem od první reakce. Používají se tato léčiva:
- adrenalin (epinefrin) – jedná se o klíčovou látku pro zvládnutí anafylaktické reakce, anafylaktický šok nevyjímaje. Adrenalin stahuje cévy, působí tak proti úniku tekutin z cév. Posiluje činnost srdce, rozšiřuje dýchací cesty a snižuje otok sliznic. Osoby, které už mají zkušenost s prudkou alergickou reakcí, bývají vybaveny od lékaře adrenalinovým perem. Pokud se příznaky po první dávce adrenalinu nelepší, aplikuje se po 5 minutách další.
- kyslíková terapie
- antihistaminika a glukokortikoidy – mírní projevy alergického zánětu, zmírňují dýchací obtíže.
- betamimetika – inhalační léčiva, která zmírňují dýchací potíže.
Prevence anafylaktického šoku
- Vyhýbejte se alergenům, které u vás v minulosti vyvolaly alergickou reakci. Kontrolujte složení potravin na etiketách. Ptejte se na složení pokrmů, které jíte poprvé nebo v novém prostředí. V případě alergie na hmyzí jed noste v přírodě oblečení s dlouhým rukávem a nohavicemi, nechoďte bosi, nepoužívejte výrazné vůně a nepijte venku nápoje z otevřených sklenic.
- Pokud se potýkáte s alergií a máte dítě, existuje vyšší riziko, že váš potomek bude také alergik. Malému dítěti zavádějte nové druhy potravin v malých dávkách a sledujte, jestli se neobjeví příznaky alergické reakce.
- V případě prodělání závažné alergické reakce v minulosti noste u sebe průkaz alergika a pohotovostní balíček s adrenalinovým perem nebo tabletou antihistaminika. Naučte sebe i své blízké, jak se aplikuje injekce adrenalinu. Pravidelně kontrolujte doby expirace.
Anafylaktický šok u dětí
Anafylaktický šok se může bohužel vyskytnout i u dětí. Nejčastějšími spouštěči jsou potravinové alergeny (až 75 % případů). Rizikové jsou ořechy všech druhů, kravské mléko, vejce, ryby a mořské plody. Vedle potravin mohou vyvolat potíže i některé léky – zejména antibiotika ze skupiny penicilinů a cefalosporinů a očkovací látky. U dětí se v 80–90 % případů objevuje kožní vyrážka. Vedle již zmiňovaných příznaků silné alergické reakce se u dětí mohou objevit některé neobvyklé projevy:
- podrážděnost, úzkost, neutišitelný pláč
- náhlé slintání
- neobvyklá spavost
Postupy první pomoci u dětí se v zásadě neliší od těch doporučovaných pro dospělé osoby. Také u dětí je preferovaným léčivem adrenalin.