Anafylaktický šok – příznaky a léčba

14. 7. 2024 · 5 minut čtení

Oříšky, mořské plody, hmyzí bodnutí nebo například penicilin jsou typické příčiny vzniku alergické reakce. Nepřiměřená reakce těla na vnější látku může být i velmi prudká. Pokud dojde k postižení krevního systému a dýchacího systému, vzniká život ohrožující stav, který se označuje termínem anafylaktický šok. Jak ho poznat a jak podat první pomoc?

Mgr. Lukáš Novotný
Mgr. Lukáš Novotný
Anafylaktický šok – příznaky a léčba

Co to je anafylaktický šok?

Anafylaktický šok je nejvážnějším projevem alergie. Alergie je neúměrná, přehnaná reakce imunitního systému na běžné látky nacházející se v okolním prostředí. Tyto látky označujeme jako alergeny. Typicky se jedná o malé bílkovinné sloučeniny, které jsou součástí pylu, hmyzího jedu, potravin nebo latexu. Známými alergeny jsou i penicilin a kyselina acetylsalicylová (neboli aspirin).

Anafylaktický šok a jeho průběh
Obecně platí, že čím rychleji se reakce po kontaktu s alergenem rozvine, tím těžší bývá průběh.

Co se děje v organismu?

U některých jedinců spouští alergeny tvorbu specifických protilátek, tzv. imunoglobulinů třídy E (IgE). Po navázání IgE na povrch některých bílých krvinek (žírných buněk, bazofilů), dojde v těle k uvolnění chemického koktejlu látek (histamin, heparin, tryptáza, leukotrieny, prostaglandiny aj.). Jejich úkolem je označení a odstranění alergenu z organismu. Tato reakce nastává do 5-30 minut po kontaktu s alergenem a označuje se jako časná fáze alergické reakce. Dochází ke zvýšení propustnosti cév – rozvíjí se otok a klesá krevní tlak. Koktejl látek přitahuje další bílé krvinky (neutrofily, monocyty, makrofágy, eozinofily), které se zapojují do zánětlivé reakce. K tomu dochází do 2–6 hodin po kontaktu s alergenem. Dochází k typickým alergickým lokálním příznakům – otoku nosní sliznice, svědění a zarudnutí očí nebo ke kopřivce.

V závažných případech dochází k zasažení vnitřních orgánů (tzv. anafylaktická reakce). Objevují se dýchací, zažívací nebo nervové obtíže. Pokud je zasažen i oběhový systém a dojde k potížím se zásobováním těla kyslíkem, jde o anafylaktický šok. V této situaci hrozí celkový kolaps organismu.

V naprosté většině případů anafylaktická reakce vzniká u tzv. senzibilizovaného jedince. Co si pod tím představit? Daná osoba se do kontaktu s alergenem dostala již v minulosti a následně si vytvořila nežádoucí IgE protilátky. K bouřlivé reakci dojde při druhém nebo některým dalším kontaktu s alergenem. K vyvolání anafylaxe může stačit i nepatrné množství alergenu.

Jaké jsou příznaky u anafylaktického šoku?


Časné příznaky anafylaxe se objevují do 30 minut po kontaktu s alergenem. Kromě lokálních projevů typických pro běžnou alergickou reakci (vodnatá rýma, svědění, kopřivka) se objevují i varovné příznaky:

  • bledost nebo promodrávání
  • otoky v obličeji (rty, jazyk, krk)
  • chrapot, sypání, suchý kašel a dýchací obtíže

Když se alergická reakce dále stupňuje, připojují se potíže s dalšími tělními systémy:

  • křečovité bolesti břicha, nevolnost, zvracení, průjem
  • dušnost, potíže s mluvením a polykáním
  • otoky celého těla
  • bolest hlavy, slabost, závratě, zmatenost, úzkost
  • pokles srdečního tlaku, špatně hmatatelný tep, rychlá srdeční frekvence
Aplikace adrenalinového pera při anafylaktickém šoku.
Lidé, kteří už mají zkušenost s prudkou alergickou reakcí, bývají vybaveni od lékaře adrenalinovým perem. To by měli mít pro případ opakovaného anafylaktického šoku stále při sobě.

Anafylaktický šok – první pomoc

V případě, že se u jedince náhle objeví bledost, dušnost, otok jazyka nebo hrdla, potíže s mluvením nebo mdloby, proveďte neodkladně následující kroky:

1. Položte dotyčnou osobu na záda a lehce jí podložte nohy (cca o 20 cm výše než hlava)
2. Aplikujte adrenalinové pero
3. Volejte 155 a postupujte podle pokynů operátora
4. Odstraňte zdroj alergenu (pokud je to možné)
5. Snažte se dotyčnou osobu uklidnit
Jak dlouho trvá anafylaktický šok?
Průběh anafylaxe může být jednofázový, kdy se potíže objeví po kontaktu s alergenem. V závislosti na místě vstupu látky do těla (konzumace, inhalace, vpich) se první příznaky objevují po 5-30 minutách. U každé páté osoby může být průběh dvoufázový. V těchto případech se potíže vyskytnou opětovně, aniž by člověk přišel podruhé do kontaktu s alergenem. Tato fáze se může objevit v rozmezí 1-72 hodin, (většinou během 10 hodin). Druhá fáze anafylaktického šoku bývá mírnější, přesto je nutné ji nepodcenit. Z tohoto důvodu trvá hospitalizace po anafylaktickém šoku minimálně 24 hodin.

Léčba anafylaktického šoku

Anafylaktická reakce by měla být vždy léčena pod dohledem zdravotníků. Příznaky se totiž mohou zhoršit nebo znovu objevit s časovým odstupem od první reakce. Používají se tato léčiva:

  • adrenalin (epinefrin) – jedná se o klíčovou látku pro zvládnutí anafylaktické reakce, anafylaktický šok nevyjímaje. Adrenalin stahuje cévy, působí tak proti úniku tekutin z cév. Posiluje činnost srdce, rozšiřuje dýchací cesty a snižuje otok sliznic. Osoby, které už mají zkušenost s prudkou alergickou reakcí, bývají vybaveny od lékaře adrenalinovým perem. Pokud se příznaky po první dávce adrenalinu nelepší, aplikuje se po 5 minutách další.
  • kyslíková terapie
  • antihistaminika a glukokortikoidy – mírní projevy alergického zánětu, zmírňují dýchací obtíže.
  • betamimetika – inhalační léčiva, která zmírňují dýchací potíže.
Může vzniknout anafylaktický šok po lécích?
Alergickou reakci může vyvolat jakýkoliv lék. Vyšší riziko alergie až anafylaktického šoku hrozí po antibiotikách (zejm. po penicilinu), nesteroidních antiflogistikách (aspirin, ibuprofen, naproxen), antiepileptikách, kontrastních látkách nebo po očkování (proto se doporučuje zůstat po aplikaci očkovací látky v čekárně ještě půlhodinu).

Prevence anafylaktického šoku

  • Vyhýbejte se alergenům, které u vás v minulosti vyvolaly alergickou reakci. Kontrolujte složení potravin na etiketách. Ptejte se na složení pokrmů, které jíte poprvé nebo v novém prostředí. V případě alergie na hmyzí jed noste v přírodě oblečení s dlouhým rukávem a nohavicemi, nechoďte bosi, nepoužívejte výrazné vůně a nepijte venku nápoje z otevřených sklenic.
  • Pokud se potýkáte s alergií a máte dítě, existuje vyšší riziko, že váš potomek bude také alergik. Malému dítěti zavádějte nové druhy potravin v malých dávkách a sledujte, jestli se neobjeví příznaky alergické reakce.
  • V případě prodělání závažné alergické reakce v minulosti noste u sebe průkaz alergika a pohotovostní balíček s adrenalinovým perem nebo tabletou antihistaminika. Naučte sebe i své blízké, jak se aplikuje injekce adrenalinu. Pravidelně kontrolujte doby expirace.
Anafylaktický šok u dětí může nastat např. po ořeších.
Alergie na ořechy jsou často celoživotní a mohou se projevovat různými způsoby, od mírných symptomů až po závažné anafylaktické reakce.

Anafylaktický šok u dětí

Anafylaktický šok se může bohužel vyskytnout i u dětí. Nejčastějšími spouštěči jsou potravinové alergeny (až 75 % případů). Rizikové jsou ořechy všech druhů, kravské mléko, vejce, ryby a mořské plody. Vedle potravin mohou vyvolat potíže i některé léky – zejména antibiotika ze skupiny penicilinů a cefalosporinů a očkovací látky. U dětí se v 80–90 % případů objevuje kožní vyrážka. Vedle již zmiňovaných příznaků silné alergické reakce se u dětí mohou objevit některé neobvyklé projevy:

  • podrážděnost, úzkost, neutišitelný pláč
  • náhlé slintání
  • neobvyklá spavost

Postupy první pomoci u dětí se v zásadě neliší od těch doporučovaných pro dospělé osoby. Také u dětí je preferovaným léčivem adrenalin.


O autorovi
Mgr. Lukáš Novotný
Mgr. Lukáš Novotný
Vystudoval jsem Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2016 pracuji jako lékárník v Praze a připravuji vzdělávací články a aktivity pro lékárníky, studenty a veřejnost.
Číst více od autora
O autorovi
Mgr. Lukáš Novotný
Mgr. Lukáš Novotný
Vystudoval jsem Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2016 pracuji jako lékárník v Praze a připravuji vzdělávací články a aktivity pro lékárníky, studenty a veřejnost.
Číst více od autora