Hezký den, jen na úvod bych Vás upozornil na velkou opatrnost před všerůznými zdravotnickými diskuzemi pochybného původu, se kterými se můžete setkat v rámci internetové sítě. Zdaleka nenabízí ucelený pohled na věc, k reprezentaci celé problematiky mají velmi daleko a ani náhodou je nelze považovat za hmatatelné vodítko. Že užívání hormonální antikoncepce (estrogen-progesteronového typu) je spojeno s rizikem VTE (venózní tromboembolismus), je známo více než 40 let, kdy Jordan publikoval případ zdravotní sestry, u které došlo k plicní embolii časně po nasazení hormonální antikoncepce (obsahující 100 μg mestranolu) v léčbě endometriózy. Tento fakt byl potvrzen celou řadou studií. „Trombogenicita“ těchto preparátů byla připisována zejména množství obsaženého estrogenu (100 μg a více ethinylestradiolu – EED). Proto byla v dalších letech vyvinuta kontraceptiva s nižším obsahem EED, což skutečně mělo za následek snížení rizika VTE. Hranice obsahu tohoto estrogenu, jejíž další snižování nevede ke snížení rizika VTE, byla určena na 50 μg EED. Srovnání preparátů obsahujících 30 μg a 50 μg EED neprokázalo rozdílné riziko VTE. Dosud neexistují literární data, že by kontraceptiva s nejnižším obsahem EED (20 μg) dále snižovala riziko VTE. Připomínám, že dnes se na trhu potkáte až na naprosté výjimky s preparáty s obsahem EED – 20–30 μg. Riziko žilního tromboembolizmu není při užívání hormonální antikoncepce (HAK) závislé jen na přítomnosti EED, ale též na prezenci progestinu a jeho typu. Za nejsilnější antiandrogenní progestin obsažený v hormonální antikoncepci lze bezpochyby označit cyproteron (Diane-35, Minerva, Vreya), nicméně tyto přípravky se již nemají používat jako kontracepce a být nasazovány opravdu v pouze dermatologické indikaci závažného akné vulgaris. Cyproteron je totiž obviňován z podílení se na častějším výskytu tromboembolických komplikací u svých uživatelek. Ostatní kosmeticky působící progestiny (dienogest, drospirenon, chlormadinon) sice již nevykazují tak vysoký antiaknózní účinek (zhruba poloviční) jako cyproteron, nicméně zase nabízí benefit v menším zadržování vody, nižším výskytu migrén, minimálním napětí v prsou, skvělé kontrole cyklu (probíráno minule). I u zdravých nerizikových uživatelek HAK lze pozorovat již během prvních 3 měsíců po nasazení HAK vzestup prokoagulačních faktorů, snížení aktivity antikoagulačních faktorů a aktivaci fibrinolýzy. Užívání HAK potencuje riziko VTE u žen s vrozeným trombofilním stavem. Jen připomínám, že známá dědičná nebo získaná predispozice pro žilní tromboembolismus, jako je rezistence na APC (včetně faktoru V Leiden), deficit antitrombinu III, deficit proteinu C, deficit proteinu S patří mezi absolutní kontraindikace HAK. Jsem zastáncem biochemického screeningu na trombofilní stavy všech potenciálních uživatelek před nasazením kontracepce, i kdyby si jej měly platit z vlastní kapsy, přestože se paušálně nic takového neprovádí. Ovšem v daném případu jde skutečně o život. Jestliže byste zamýšlela (s asistenci Vaší gynekoložky) snížit možnost embolizace limitně k nule, pak se v rámci perorální hormonální kontracepce nabízí využití přirozeného 17-β-estradiol-valerátu (Qlaira, Zoely; přestože u něj očekávané premisy nebyly zdaleka naplněny) nebo přechod na čistě progestinový přípravek (Azalia, Cerazette, Daisenette, Desogestrel Stada, Evellien, Lamya, Torri, Xynia) i za cenu snížení kontracepční účinnosti oproti kombinaci s estrogenem. Loučí se Lukáš Dobrovolný
