Plíce a postcovidový syndrom: Jak se dostat zpět do formy?
V souvislosti s onemocněním COVID 19 se u mnoha lidí, kteří touto nemocí prošli, setkáváme i s tzv. postcovidovým syndromem. Jedná se o soubor rozličných příznaků, přičemž nejčastěji jsou postiženy dolní dýchací cesty a plíce. Až 20 procent pacientů tak může pociťovat příznaky jako je kašel a zvýšená dráždivost dýchacích cest, dušnost, bolesti na hrudi a časté zadýchávání. Hojně se setkáváme také se zhoršením chronických nemocí dýchacích cest, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).
Kdo je více ohrožen?
Postcovidovým postižením plic jsou více ohroženi starší pacienti a pacienti, kteří měli závažnější průběh či museli být hospitalizováni. Z hospitalizovaných pacientů pak častěji ti, kteří podstoupili terapii kyslíkem či mechanickou ventilaci.
Jaké změny zanechává onemocnění COVID-19 na plicích
Onemocnění COVID-19 či na něj nasedající zápal plic mohou u některých pacientů zanechat na plicích zánětlivé změny až přestavbu plicní tkáně (plicní fibróza). Dýchací cesty jsou po prodělaném onemocnění také více citlivé k vnějším vlivům. To může pacient pociťovat jako jejich zvýšenou dráždivost (a náchylnost ke kašli) či zvýšenou stažlivost a následně pocity nedostatku dechu, tedy dušnost.
Co si představit pod pojmem dušnost a co je její příčinou?
Dušnost je subjektivní pocit nedostatku dechu či nemožnosti se nadechnout. Ač se jedná o velmi nepříjemný pocit, není třeba se vždy obávat závažnějšího postižení plic. A to proto, že příčina dušnosti nemusí být vždy v dýchacím ústrojí. Často za ni mohou jiné stavy provázející onemocnění COVID-19, jako je nedostatečnost srdečně cévního systému, postižení nervů, ledvin, chudokrevnost či například ochabnutí svalů po dlouhotrvajícím pobytu na lůžku.
Kdy k lékaři?
Dušnost či bolest na hrudi jsou závažné příznaky a mohou vznikat z mnoha příčin. Proto při jejich výskytu vždy vyhledejte Vašeho lékaře. Návštěvu neodkládejte také v případě přetrvávajícího kašle, zvýšené teploty, horečky či nadměrného pocení.
Komentář odborníka:
Obecně platí, že pokud se po samoléčbě trvající do 7-10 dní stav nezlepší, vždy je lépe kontaktovat lékaře.
Na dotaz odpovídá MUDr. Ivana Čierná – Peterová
Odborný plicní lékař, Brandýs nad Labem
Odborný plicní lékař, Brandýs nad Labem
Obecně platí, že pokud se po samoléčbě trvající do 7-10 dní stav nezlepší, vždy je lépe kontaktovat lékaře.
Lékaře doporučuji kontaktovat v následujících případech:Jak se postcovidové postižení plic léčí?
V případě kašle se postupuje stejně jako při běžném kašli provázejícím nachlazení. Při výskytu hlenu v dýchacích cestách jsou lékem volby tzv. mukoaktivní látky, tedy přípravky ztekucující hlen a usnadňující jeho vykašlávání. V případě suchého a dráždivého kašle se nasazují antitusika, tj. léky zklidňující dráždění ke kašli. V obou případech je nezbytný dostatečný pitný režim, ideálně formou průduškového čaje. Léčbu vhodně doplní i bylinné pastilky (islandský lišejník, jitrocel a mateřídouška), které zklidňují podrážděnou sliznici.
Lékař může předepsat i další léčbu. Zvýšenou dráždivost a stažlivost dýchacích cest lze mírnit inhalačními léky, které se běžně užívají v léčbě průduškového astmatu. Často se užívají i léky tlumící alergie (tzv. antihistaminika), léky mírnící zánět (tzv. kortikoidy) a v některých případech i antibiotika. S dechovou rehabilitací a s nácvikem správného zapojení svalů Vám pomůže i fyzioterapeut.
Co pro sebe můžete udělat sami
Kromě již zmíněného pitného režimu nezapomínejte také na pestrou a vyváženou stravu bohatou na čerstvé ovoce a zeleninu. Důležitý je zejména dostatečný denní příjem vitaminu C, zinku a vitaminu D. Pro rekonvalescenci je nezbytný také dostatečný denní příjem bílkovin, nejlépe ve formě netučných mléčných výrobků, libového masa (kuřecí, králičí), vejce či luštěnin. Důležitá je také pravidelná a přiměřená pohybová aktivita (nejméně 30 minut denně), vzpřímené držení těla při běžných denních aktivitách a v mnoha případech i nácvik správného zapojení dýchacích svalů. A v neposlední řádě je nezbytná i psychická pohoda, omezení stresu, a především dostatek spánku.
Zdroj:
Post‑covidový syndrom – další záludnost COVID‑19. Medical Tribune 03/2021
Možnosti rehabilitace u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19. Edukační materiál pro pacienty
Články k tématu Plíce a postcovidový syndrom: Jak se dostat zpět do formy?
Astma bronchiale – průduškové astma
Astma je závažné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky astmatika nadměrně reagují na některé podněty vnějšího prostředí (alergeny, prach a další), stáhnou se a výsledkem je obtížné dýchání, kašel a pískot.
CHOPN: Chronická obstrukční plicní nemoc
Chronická obstrukční plicní nemoc je velmi závažné onemocnění, při kterém dochází ke snížení plicních funkcí. Pacienti pak trpí dušností, kašlem a dalšími problémy spojenými s nedostatečným okysličováním organismu. Jak probíhá léčba CHOPN a jaké jsou rizikové faktory? Vše se dozvíte v následujícím článku.
Laryngitida – příčiny, průběh a léčba
Zánět hrtanu neboli laryngitida bývá u dětí častou komplikací virových infekcí horních cest dýchacích, zejména v chladných měsících roku. Patří mezi onemocnění, kterého se rodiče obávají – nástup laryngitidy totiž může vypadat dramaticky a obvykle začíná v noci, i když dítě bylo ještě před pár hodinami v pořádku. U kojenců a batolat může být tento stav vážnější a vyžaduje včasnou lékařskou pomoc. Jak...
