Hylak forte roztok 100 ml

Střevo člověka má nezastupitelnou úlohu při trávení potravy, vstřebávání živin a také je největším imunitním orgánem lidského těla.

Ve střevě sídlí mikroorganismy, jejichž počet je větší než celkový počet buněk lidského organismu. Tyto mikroorganismy vytvářejí střevní mikroflóru. Pro zdraví člověka je velmi důležité její správné složení.

Střevní mikroflóra má velký vliv na procesy probíhající v lidském organismu. Vyváženého zastoupení jednotlivých mikroorganismů je možné do značné míry dosáhnout i vhodnou stravou.

Stavy všeobecného vyčerpání, výrazně zvýšená náchylnost k infekcím a určitá kožní onemocnění, jako akné a ekzémy, mohou souviset s narušením rovnováhy střevní mikroflóry.

Pokud k ní dojde, např. v důsledku dietní chyby, neobvyklé stravy nebo při užívání antibiotik, Hylak forte přispívá k její obnově. Obsahuje totiž komplex metabolitů tělu prospěšných baktérií, které účinně přispívají k obnově střevní mikroflóry.

Průjmová onemocnění člověka věrně provázejí celým životem, v četnosti výskytu figurují na druhém místě hned za infekcemi dýchacích cest. Průjem je charakterizován jako časté vyprazdňování řídké stolice (tři a více řídkých stolic za den). V závislosti na vyvolávající příčině může být provázen některými dalšími příznaky, jako jsou horečka, nevolnost, zvracení, bolest břicha, někdy i bolesti hlavy, svalů a kloubů.

Z praktického pohledu je možno rozdělit průjem na chronický, který trvá 14 dní a déle – v tomto případě odborníci doporučují návštěvu lékaře, a akutní průjem, který vzniká náhle, je velmi často vyvolán infekcí, především bakteriemi a viry a obvykle trvá 1–2 týdny.

Infekční onemocnění trávicího traktu mohou postihnout jeho různé části, a to jícen, žaludek, tenké i tlusté střevo.

Nejčastější infekční příčinou průjmových onemocnění jsou v našich podmínkách bakterie a viry. Při nebo po cestách do subtropů nebo tropů se může objevit i nákaza způsobená parazity. Převážná většina těchto onemocnění začíná průjmovitou stolicí.

Příčiny průjmu však mohou být i neinfekční. K výskytu řídkých stolic může dojít po dietní chybě, po užívání některých léků (např. antibiotik), při některých onemocněních, po ozařování u onkologických pacientů a také při některých otravách, např. houbami.

Léčba průjmových onemocnění závisí na příznacích, obtížích a příčině onemocnění. Obecně je nejdůležitějším krokem rehydratace – nahrazení tekutin, které by měly pokrýt jak potřeby organismu, tak i ztráty tekutin způsobené průjmem. Nejvyšší bazální potřebu tekutin mají kojenci a batolata, s věkem tato potřeba dále klesá. O potřebném množství tekutin je třeba se poradit s dětským lékařem. Doporučovaný denní příjem tekutin u dospělého s průjmem může dosáhnout 3–4 litry i více. Vhodné jsou černý čaj, nesycené minerální vody či rehydratační roztoky z lékárny.

Další součástí léčby by měla být i dieta. Potraviny by měly být nemastné, neslané, chuťově nevýrazné. Zažívání je potřeba šetřit.

Na trhu je dostupná celá řada proti průjmových přípravků jako jsou střevní adsorbencia (látky se schopností vázat na svůj povrch značné množství látek, a tím napomáhat odstranění toxinu z těla); eubiotika a probiotika (pomáhají s obnovou osídlení střeva tělu prospěšnými bakteriemi, mohou ovlivnit délku trvání a frekvenci výskytu průjmu), střevní dezinficiencia se podávají u průjmů s předpokládanou bakteriální příčinou a inhibitory střevní motility (působí jako „zpomalovače“ střevních pohybů). Antibiotika nejsou u lehkých či středně těžkých průjmových onemocnění obvykle nutná.