Potravinové alergie u zvířat
Stejně jako roste výskyt potravinových alergií u lidí, tak i domácí mazlíčci se bohužel ve stále větší míře potýkají s alergickými reakcemi na různé složky potravy. Co alergie způsobuje, jak je poznat a jak je řešit?
Jak řešit alergii
U potravinových alergií se vždy v první řadě poraďte s ošetřujícím veterinářem. Nicméně obecně platí, že alergen by měl na určitou dobu úplně vymizet z jídelníčku zvířete. U štěňátek (koťátek) na několik měsíců, u dospívajících či dospělých jedinců klidně i na rok a více. Pokud alergické projevy s absencí alergenu vymizí, můžete po určité době znovu po malinkatých dávkách začít alergen přidávat zpět na jídelníček. Někdy totiž pomůže pauza, aby tělo přehodnotilo svou přehnanou reakci. Jak dlouhá by ta doba měla být, by však vždy měl odhadnout lékař na základě celkového zdravotního stavu zvířete.
Od okamžiku zjištění alergie je také dobré mít doma antihistaminika (léky na alergii) určená pro druh a váhu Vašeho zvířete. Obvykle je předepisuje ošetřující veterinář zvířete. Mějte je po ruce, kdyby se náhodou zvíře někde s alergenem setkalo a dostavila by se prudká alergická reakce nebo anafylaktický šok (život ohrožující masivní alergická reakce). V takových chvílích je rychlé podání antihistaminika klíčové.
Nejčastější alergeny
Může to být opravdu cokoliv, budeme-li však vycházet jen ze statistik, žebříček TOP 6 nejčastějších alergenů by vypadal zhruba následovně:
- Maso, resp. konkrétní druhy masa jako hovězí, drůbeží, vepřové, skopové, rybí…
- Mléčné výrobky nejsou častou položkou na jídelníčku, ale nezřídka na ně zvířata reagují alergicky. Přitom se však nemusí jednat pouze o alergii, ale často o intoleranci laktózy. To znamená, že zvíře není na laktózu alergické, ale například mu chybí enzymy, které ji v trávicím systému zpracovávají, a zvíře ji tak nedovede strávit.
- Pšenice, obecně obiloviny, které jsou běžnou součástí granulí.
- Kukuřice – rovněž bývá součástí granulí.
- Sója může být doplňkovou složkou krmiva tuhého i vláčného, například konzerv či kapsiček.
- Vejce mohou potrápit při BARF krmení i granulové stravě.
Potravinové alergie však u pejsků tvoří pouze přibližně 20 % všech alergií, o tu 80% většinu se postarají alergie vyvolané blechami, typicky na bleší sliny, následně na roztoče a pyly.
Jak alergii poznat?
Rozpoznat alergii vůbec není snadné, projevy mohou být velmi různorodé a podobné příznakům jiných nemocí.
- Nadměrné svědění
- Zarudlá, suchá, šupinatá pokožka pod srstí
- Dření čumáku a tlamy, třepání hlavou
- Přehnané olizování
- Chrčení a sípání
- Pokašlávání
- Nevolnost, nechutenství
- Zvracení
Každý z těchto příznaků však může znamenat celou řadu dalších obtíží. Obvykle chovatelé pojmou podezření na alergii až ve chvíli, kdy vyloučí další možné příčiny, jako je infekce, vnitřní parazité (škrkavky, měchovci či tasemnice), případně vnější parazité (typicky blechy, klíšťata, všenky nebo svrab).
Jak to, že má moje zvíře alergii?
Přesné zákonitosti rozvoje alergie neznáme, a to ani u zvířat, ani u lidí. Velmi pravděpodobně však hraje důležitou roli dědičnost, celková zdravotní kondice, přirozená obranyschopnost organismu a také psychická rovnováha. Neplatí však, že pejsek vzorného chovatele má nižší riziko rozvoje alergií a zanedbaný pejsek je k alergiím náchylnější. Alergie se vyskytuje napříč plemeny, věkem i různými úrovněmi chovu zvířete. Výjimku však tvoří alergie na bleší kousnutí, která sice není potravinová, ale je ze psích alergií patrně nejčastější. Tam lze alergii preventivně předcházet důslednou antiparazitickou ochranou, která eliminuje útoky blech na zvíře a tím vyloučí možnou alergickou reakci organismu.
Samotná alergická reakce je totiž přehnaná reakce imunitního systému na působení cizí látky, kterou organismus vyhodnotí rizikově, ačkoliv reálné riziko nepředstavuje, tedy snad s výjimkou blech, jež riziko představují.
Články k tématu Potravinové alergie u zvířat
Ochrana domácích mazlíčků proti vnějším parazitům
Blechy u kočky
Jak bezpečně vytáhnout psovi klíště?
