Poporodní deprese – příznaky a léčba
Narození miminka je ve většině případů radostnou událostí v životě každého člověka. Příchod potomka přináší velkou životní změnu, která zásadním způsobem mění život každého z rodičů. Někdy se ale mohou pocity absolutního štěstí změnit ve stavy smutku, beznaděje a neutichajícího pláče. Co je to poporodní deprese, jak dlouho trvá a jak se léčí, vám přiblížíme v následujícím článku.
Obsah článku
Co to je poporodní deprese?
Poporodní deprese patří k nejčastějším duševním poruchám, které maminkám hrozí po narození dítěte. Tento duševní stav často provází stres, obavy o dítě i pocit vlastní neschopnosti. Statistická čísla udávají, že poporodní depresí po porodu trpí zhruba 13 % matek. Velmi často se ale stává, že novopečené maminky se bojí o svých problémech mluvit, nikomu se nesvěří, neboť se za své pocity stydí. Skutečné číslo postižených tak může být ve skutečnosti mnohonásobně vyšší.
Co způsobuje poporodní depresi?
Po porodu dochází k prudkému poklesu hormonů estrogenu a progesteronu, tím i ke změně nálady. Další příčinou mohou být psychosociální stresy objevující se už v průběhu těhotenství či po porodu, dále bývá poporodní deprese častější u prvorodiček a žen s premenstruačním syndromem. K poporodní depresi může dopomoci velký stres, nedostatek spánku, snaha o přizpůsobení se nové roli matky, strach o potomka a pocit velké životní změny.
Rizikové faktory
Některé faktory zvyšují riziko poporodní deprese, jedná se o zejména:
- dědičnost
- deprese nebo úzkost v graviditě
- vyšší nebo naopak velmi nízký věk matky
- hormonální změny po porodu, poruchy spánku
- předchozí úmrtí plodu či přirozený potrat
- kouření
- nedostatečná podpora z okolí, partnerské neshody, neplánovaná nebo nechtěná gravidita
Jestliže se v osobní či rodinné anamnéze vyskytla jakákoli forma deprese, je zvýšené riziko pro vznik i té poporodní.
Poporodní deprese a její příznaky
Nejčastějšími příznaky poporodní deprese jsou plačtivost, smutek, apatie, strach či úzkost, odmítavý postoj k sexu, sebepodceňování, vyčerpanost, podrážděnost, poruchy spánku a příjmu potravy (hladovění nebo naopak přejídání), nenávist k vlastnímu tělu. Plačtivost přichází nečekaně, nejde zastavit a vyvolá ji maličkost. Pláč a smutek bývají důsledkem hormonálních změn, ale i nedostatkem spánku a vyčerpání.
Dalším příznakem jsou úzkostné pocity pramenící ze strachu o novorozence, jeho bezpečí a pochyby o schopnosti se o něj postarat. Pomyšlení na ublížení vlastnímu dítěti je pro většinu matek naprosto nepřípustné, pacientky trpící poporodní depresí tyto myšlenky ale mohou mít. Některé mají touhu celou rodinu opustit.
Některé maminky tyto příznaky nemají. Poporodní deprese se u nich projevuje pocitem prázdnoty, otupělosti, samoty (i když jsou obklopené lidmi), jsou bez radosti, necítí ke svému dítěti žádnou vazbu, mají pocit, že jejich život skončil.
Fyzické příznaky zahrnují problémy se spánkem, vyčerpání, neschopnost vykonávat běžné denní aktivity, stravovací poruchy, bolesti hlavy, bolesti zad nebo žaludeční nevolnost.
Diagnostika poporodní deprese
Diagnózu stanovuje lékař psychiatr na základě jednotlivých symptomů poporodní deprese. Jedním z příznaků musí být depresivní nálada anebo neschopnost prožívat kladné pocity. K diagnostice se využívá test - tzv. Edinburská škála poporodní deprese, Škála poporodních depresí či Beckův depresivní inventář.
Léčba poporodní deprese
Léčba zahrnuje tři základní postupy – léčbu farmakologickou, hormonální a psychoterapii. Farmakologická léčba spočívá v podávání antidepresiv, především v případech těžké poporodní deprese. Nevýhodou je, že účinná látka proniká do mateřského mléka, a tak pacientky nemohou kojit. Ke zlepšení stavu by mělo dojít do 6 týdnů od zahájení léčby. Léčba by měla být ukončena nejdříve 6 měsíců po vymizení příznaků.
Další možností je hormonální léčba, jedná se o estrogenovou terapii. Nástup účinku je zhruba po 12 týdnech užívání. Tato metoda by neměla být použita, pokud má pacientka zvýšené riziko tvorby krevních sraženin (to má ale po porodu každá žena).
Nejvhodnější je použití psychoterapie, ať už skupinové nebo individuální. Léčba může probíhat i několik měsíců.
Poporodní deprese u mužů
Ano, i muži mohou trpět poporodní depresí. Příčiny vzniku poporodní deprese jsou různé. Nejčastěji se jedná o existenční starosti, ztrátu svobody, omezení v dosavadním životním stylu, příval zodpovědnosti, strach o partnerku a dítě apod. Projevy bývají podobné jako u žen. Jedná se o smutek, úzkost, pocit beznaděje, změnu spánkového režimu, pocity nedostatečnosti, vyčerpání, otupělost, frustrace, podrážděnost, změny nálady. Některé muže postihne tzv. Madonin komplex a nemohou se své ženy ani dotknout. Muži si často z principu nepřiznají, že mají nějaký problém a situaci neřeší. Pro partnerku se nestanou oporou, a tím selhávají jak v roli manžela, tak i otce.
Své pocity neskrývejte
Každý člověk má jinou hranici únosnosti. Nejdůležitější je váš pocit, zda situaci zvládáte či nikoliv. Dostaví-li se nepříjemné nebo přímo depresivní pocity, nepotlačujte je. Nestresujte se a mluvte o tom, jak vám je. Pokud ale stále nenacházíte úlevu, vyhledejte lékaře.
Zdroje:
* studie Risk factors associated with postpartum depressive symptoms: A multinational study, Journal of Affective Disorders, 2022 https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0165032721014348
Články k tématu Poporodní deprese – příznaky a léčba
Kyselina listová v těhotenství – znáte nejlepší zdroje?
Zácpa v těhotenství a při kojení
Opalování v těhotenství – bezpečnost a rizika
