Motání hlavy – příznaky a příčiny
Každému z nás se už nejspíše někdy přihodilo, že se mu zamotala hlava. Motání hlavy či závrať bývají popisovány jako narušená prostorová orientace. Pokud k motání dochází často nebo je tento stav spojen s dalšími varovnými příznaky, je vhodné navštívit lékaře. Co se vlastně při motání hlavy děje, jaké má příčiny a jak mu předcházet?

Obsah článku
Co to je motání hlavy?
Motání hlavy je nepříjemný pocit rotace, který bývá spojený se ztrátou rovnováhy, pocity nejistoty v prostoru a nutkáním na zvracení. Těchto motavých epizod obvykle přibývá s věkem a vyskytují se kdykoli během dne. Někteří lidé mají pocit, že se svět kolem nich točí, jiní mají pocit, že se jim země pod nohama přesouvá nebo jako by jeli ve výtahu nahoru a dolů. Smysl pro prostorovou orientaci tedy nefunguje správně.
Příznaky motání hlavy
Akutní případy motání hlavy mohou být provázeny pocením, bušením srdce nebo nevolností, což může vést až ke zvracení. Pokud zavřete oči, motání hlavy přetrvává, případně se ještě zhorší. Dochází ke ztrátě pocitu jistoty a bezpečí. Jestliže rychle pohnete hlavou nebo tělem, intenzita motání se může zvýšit.

Příčiny motání hlavy
Příčin motání hlavy existuje několik, od těch banálních až po ty, co se nevyplácí podceňovat. Mezi nejčastější příčiny patří dehydratace, strach z výšek, nachlazení či jiná infekce, vysoký nebo nízký krevní tlak, blokace krční páteře, úzkost, poruchy rovnovážného ústrojí, anémie, únava, nedostatek vitaminů a minerálů (vitamin B, železo, hořčík…), deprese, zvýšená konzumace alkoholu, kávy či nikotinu.
Diagnostika a léčba při motání hlavy
Motání hlavy může být příznakem mnoha různých onemocnění. Aby mohl lékař správně určit, kde je původ obtíží, položí pacientovi několik důležitých otázek. Například kdy k motání dochází, co ho způsobuje, jak dlouho trvá, jak často se objevuje, jakými potížemi je motání doprovázeno, jestli se vyskytuje pravidelně při určitých činnostech nebo pohybech apod. Ke stanovení diagnózy dále pomáhá klinické vyšetření nystagmu (mimovolního, rychlého, rytmického pohybu očí). Léčba se poté odvíjí od příčiny problému.