Černý kašel – příznaky a léčba
Černý kašel je považován za jednu z nejnebezpečnějších kojeneckých chorob, ale i u dospělých představuje riziko ohrožení zdraví a života. Vzhledem k povinnému očkování proti tomuto onemocnění považuje řada lidí černý kašel za prakticky neexistující nemoc, a je pro ně překvapivé, že v současnosti opět nabývá na síle. Jak se liší od běžného nachlazení, kdo je nejvíce ohrožen a lze se černým kašlem nakazit, i když jste byli očkovaní? Podrobnosti se dočtete v našem článku.
Obsah článku
Co je to černý kašel?
Černý kašel, označovaný jako dávivý, latinsky pertussis, je vysoce infekční bakteriální onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertussis. Tato bakterie byla objevena v roce 1906 Julesem Bordetem. Toxiny této bakterie napadají řasinkový epitel na povrchu dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek.
Výskyt černého kašle v České republice
Největší výskyt černého kašle byl v České republice v roce 1956, kdy bylo evidováno 49 144 případů. V roce 1958 bylo zavedeno plošné očkování, díky kterému podstatně a rychle klesla úmrtnost v dětské populaci. Od roku 1993 se pravidelně objevují opakující se 2-5leté cykly nárůstu a poklesu hlášené nemoci.
V prvním čtvrtletí letošního roku se výrazně zvýšil počet případů (i u očkovaných osob), nejvíce případů onemocnění i nejvyšší nemocnost je ve věkové skupině 15–19 let. Černý kašel ale najdeme ve všech věkových skupinách v průběhu celého roku.
Přenos, nakažlivost a inkubační doba černého kašle
Černý kašel patří mezi kapénkové infekce. Za přenos bakterie může infikovaný člověk, který nakazí další jedince prostřednictvím aerosolu při mluvení, kašli a kýchání. Období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby onemocnění, která trvá 7-21 dní. Při cílené léčbě antibiotiky končí infekčnost většinou pátý den po zahájení terapie. Šířit tuto nemoc může i jedinec s jen mírnou formu onemocnění nebo dokonce nakažený člověk, který nemá žádné příznaky. Nemoc se bohužel vyskytuje stále častěji u dospělých, kteří mají již sníženou hladinu ochranných protilátek po očkování.
Diagnostika černého kašle
Včasné rozpoznání nemoci může pozitivně ovlivnit její průběh. Diagnostiku provede lékař na základě krevních testů a stanovení protilátek IgA a IgG proti pertusovému toxinu. Druhý vzorek krve je odebrán za 2-3 týdny od prvního. Potvrzením onemocnění je alespoň čtyřnásobný vzestup hladiny protilátek. Další možností je přímý průkaz onemocnění pomocí kultivace či molekulárně biologickými metodami (PCR). Pro tyto metody se získává vzorek výtěrem z nosohltanu.
Příznaky černého kašle
Na začátku je nemoc nenápadná, má podobné příznaky jako běžné nachlazení. Typická je rýma, kýchání, zvýšená teplota, bolest v krku, chrapot, případně zánět spojivek. Asi po 14 dnech se místo odeznění příznaků začnou objevovat záchvaty dusivého kašle. Kašel bývá provázen zvracením hustého hlenu, křečemi průdušek či zmodráním kůže. Záchvat kašel je zakončen hlasitým, hlubokým a zajíkavým nádechem – zvuk připomíná kokrhání kohouta. Po záchvatu je nemocný značně vyčerpán. Mezi komplikace tohoto onemocnění patří zápal plic, zánět středního ucha, dehydratace, křeče, fraktury žeber, dušnost či krátká zástava dechu. Pokud není černý kašel léčen (přechozený černý kašel), přetrvává tři měsíce i déle.
Léčba černého kašle
Léčba probíhá pod dohledem lékaře a spočívá v cílené terapii antibiotiky a v podpůrné léčbě, která zahrnuje pití teplých nápojů, zvlhčování vzduchu, slané nosní kapky pro odstranění hlenu a dostatečný pitný režim. Jestliže se začnou antibiotika užívat včas, zkracuje se významně trvání a závažnost příznaků.
Černý kašel a očkování
Očkování proti černému kašli je v České republice povinné. Je hrazeno ze zdravotního pojištění a je součástí hexavakcíny (záškrt, tetanus, dětská obrna, černý kašel, hemofilové infekce, žloutenka typu B). Očkování dětí se zahajuje v době od započatého devátého týdne po narození dítěte dvěma dávkami v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalu dvou měsíců mezi dávkami, a třetí dávkou podanou mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku dítěte.
Přeočkování se provádí v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku a od dovršení desátého do dovršení jedenáctého roku dítěte. Očkování chrání v 70-80 % případů, imunita získaná očkováním navíc v průběhu let pozbývá účinnosti.
Očkování v dospělosti se doporučuje zejména cestovatelům (kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli).
Černý kašel u dětí
Nejzávažnější formy černého kašle se vyskytují u malých dětí. Průběh nemoci je komplikovaný hlavně u nenaočkovaných dětí nebo dětí, které nemají očkovanou matku. U novorozeňat může dávivý kašel dočasně zamezit přístupu kyslíku do mozku, a tím způsobit jeho trvalé poškození. Nemoc dokáže vyústit v pneumonii (zápal plic), encefalopatii (onemocnění mozku), záchvaty a v nejhorším případě úmrtí.
Černý kašel nepodceňujte
Prostřednictvím očkování se v České republice podařilo černý kašel téměř vymýtit. Problémem nastal v nárůstu migrace především z východní části polokoule, kde není zdravotnictví na vysoké úrovni a kde se černý kašel vyskytuje výrazně častěji než u nás. Pokud se objeví silné záchvaty dávivého kašle, není radno situaci podceňovat, a vyhledat lékaře, aby byla léčba nasazena co nejdříve.
Články k tématu Černý kašel – příznaky a léčba
Astma bronchiale – průduškové astma
CHOPN: Chronická obstrukční plicní nemoc
Kašel v těhotenství a při kojení
