Křemelina

Co je to vlastně křemelina?

Křemelina je nezpevněná, sypká hornina, tvořená především schránkami rozsivek, což je druh jednobuněčných řas. Křemelina se označuje také jako rozsivková zemina nebo diatomická hornina. Hlavní složkou schránek rozsivek jsou hydráty oxidu křemičitého s různým obsahem vody. Schránky vznikají tak, že řasy z okolního prostředí velmi intenzivně získávají křemík v podobě kyseliny křemičité. Z ní v buňkách rozsivek vzniká oxid křemičitý, který s vodou vytváří zmíněné hydráty. Právě díky obsahu těchto sloučenin (jsou chemicky velmi odolné) se schránky rozsivek nerozloží, ale nahromadí se na dně jezer nebo moří, odkud jsou těženy. Kromě schránek rozsivek se v přírodní křemelině vyskytují jílové minerály, jako jsou ilit a kaolinit. V křemelině je obsaženo mnoho minerálních látek a stopových prvků. Na prvním místě je třeba jmenovat již zmíněný křemík, dále hořčík, vápník, měď, železo, draslík a další.

Křemelina jako doplněk stravy

Jako doplněk stravy se používá velice jemná, speciálně čištěná křemelina s co nejvyšším obsahem schránek rozsivek (přírodní křemelina obsahuje asi jen 40 % rozsivek). Křemelina používaná pro potravinářské účely by měla být zcela bez zemité chuti a zápachu. Užívá se obvykle 1 až 2 lžičky prášku rozmíchané ve vodě denně. K dostání je i prášek s různými příchutěmi (skořice, vanilka…). Díky svým vynikajícím absorpčním vlastnostem (srovnatelným s aktivním uhlím) se křemelina osvědčuje při očistě organismu, protože na sebe ve střevě dokáže vázat škodlivé látky, střeva tímto způsobem „čistí“ a podporuje peristaltiku. Jak všichni víme, zdravá střeva jsou základem zdraví, a proto se mnoho uživatelů křemeliny subjektivně cítí lépe. Rovněž při hubnutí lze křemelinu doporučit. Křemelinu si pochvalují i lidé, které trápí špatná kvalita vlasů či nehtů.

Křemelina v přírodní kosmetice

Vzhledem ke svým abrazivním (brusným) účinkům bývá křemelina součástí směsí na odstraňování nečistot z pleti (scruby, peelingy) nebo ze zubů (bělicí zubní pasty). Pro čištění pleti se používá například v kombinaci s kokosovým nebo mátovým olejem. Má přispívat ke zpomalování biologického procesu stárnutí, protože omezuje tvorbu vrásek a stimuluje tvorbu kolagenu, který zlepšuje pružnost a elasticitu pokožky. Při aplikaci na pleť se maska s obsahem křemeliny nechává působit dvě až tři minuty a poté se omyje vodou. Pozor, křemelina se nesmí dostat do očí!

Křemelina – průmyslové využití

Vzhledem ke svým vlastnostem má křemelina dobré využití v řadě průmyslových odvětví, zejména pro svou pórovitost. Ta může dosahovat až 80 %. Díky ní se používá k filtraci vody, různých nápojů, ale i organických a anorganických látek. Takto se používá již od roku 1893 k přečištění cukerných roztoků a od roku 1900 k filtraci piva. Během druhé světové války křemelinu používala americká armáda jako filtrační médium, pomocí kterého odstraňovala z vody améboidní parazity v tropických podmínkách. Tyto měňavky jsou totiž vůči chlóru více rezistentní než bakterie, ale zároveň mají dostatečnou velikost, aby se daly filtrovat přes křemelinu. Křemelina je rovněž součástí stavebních materiálů, nátěrových hmot a barev, plastů i řady farmaceutických výrobků.

Použití v domácnosti

Křemelinu mohou využít i milovníci alternativních způsobů při domácích pracích. Pomáhá při odstranění nečistot, plísní i bakterií nebo jednoduše při mytí nádobí. Při čištění koberců se doporučuje smíchat s vhodným esenciálním olejem (pro vůni) a malým množství sody (soda bikarbona). Zlepší barvu koberce a pomůže omezit množství roztočů a bakterií v textiliích.

Pár zajímavostí o křemelině na závěr

Používání křemeliny není žádnou novinkou, znali ji už staří Řekové, kteří ji používali jako brusný materiál a k výrobě odlehčených cihel. Využití také našla při výrobě dynamitu, který objevil v roce 1897 Alfred Nobel. Nejvíce se produkuje křemeliny v zemích, jako jsou USA, Čína, Francie, Mexiko nebo Dánsko.