Zácpa
30. 11. 1899
· 3 minuty čtení
Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.
Zácpa má několik tváří aneb její dělení
- zácpa organická ‒ způsobena nádorem, srůsty, zánětem, červy apod.;
- zácpa druhotná ‒ např. při onemocnění jiných orgánů (cukrovka, roztroušená skleróza aj.), způsobená užíváním některých léků (některá antacida, léky na vysoký krevní tlak (verapamil), látky proti bolesti (opioidy), močopudné léky (diuretika), antidepresiva aj.;
- zácpa jako samostatná nemoc – nejčastěji prostá, tj. návyková zácpa z potlačování defekačního reflexu, méně často jde o zácpu spastickou;
- zácpa jako součást syndromu dráždivého tračníku, Laneova syndromu apod.
Velmi často hraje významnou roli při vzniku zácpy nedostatek vlákniny v potravě a nedostatečný příjem tekutin. Vyšší pravděpodobnost vzniku zácpy rovněž koreluje s věkem (nad 65 let) a nedostatkem pohybu.
Jak skoncovat se zácpou?
Ve snaze navrátit se k pravidelnému a snadnému vyprazdňování bychom se primárně měli snažit odstranit vyvolávající příčinu, ne vždy je to však možné. V zásadě přicházejí v úvahu následující doporučení:
- Změna jídelníčku ‒ zvýšit podíl zeleniny a ovoce, pokrmy z bílé mouky omezit a snažit se je nahradit výrobky z mouky tmavé;
- Úprava pitného režimu ‒ zvýšit přívod tekutin, nikoliv jenom podle pocitu žízně ("tekutiny jako lék");
- Vláknina
- Zvýšení tělesné aktivity ‒ nejlépe pravidelná fyzická aktivita, přínosné mohou být i stimulační masáže břicha;
- Záměna stávajících léčiv se stavícím účinkem za jiné ‒ zde se jistě vyplatí poradit se s odborníkem lékárny a/nebo se svým ošetřujícím lékařem;
- Opětovný nácvik defekačního reflexu ‒ v pravidelnou hodinu (nejlépe ráno) se nemocný po absolvování obvyklých ranních úkonů nasnídá a s kratším časovým odstupem se pokusí o defekaci. Tento postup se opakuje s neměnnou pravidelností každý den i v případě, že pokus o vyprázdnění nebyl úspěšný (dle potřeby i několik týdnů);
- Probiotika;
- Projímadla (syn. laxativa) ‒ látky s rozdílným mechanismem účinku, povětšinou jsou volně prodejné bez potřeby lékařského předpisu;
- Ostatní možnosti ‒ očistné klyzma, digitální vybavení stolice, chirurgický zákrok aj. (tyto možnosti přesahují rámec svépomoci).
Další čtení
1. http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/constipation/basics/definition/con-20032773
2. http://www.worldgastroenterology.org/guidelines/global-guidelines/constipation
